„Zapomeňte na Matrixe, je tu eXistenZ!“ prohlašuje jistý fanoušek filmu eXistenZ na Yahoo! eXistenZ je totiž film o budoucnosti počítačových her. Či o konci počítačových her. Po jeho shlédnutí navíc zapochybujete, zda to křeslo, na kterém jste seděli, je reálné, nebo je to jen součást hry.

V blízké budoucnosti mají lidé zabudovány do míchy tzv. bioporty. Ty jim umožňují propojit svou herní konzoli se svým nervovým systémem. Není již potřeba monitorů, joysticků nebo klávesnic. Po připojení totiž vstoupíte do virtuální reality a začnete hrát. Lidé budoucnosti tráví v hrách hodiny a dny a vezdejší realitu považují jenom za svou druhořadou roli. Designéři her jsou zbožňováni.

Na trh je právě uváděna nová hra eXistenZ spolu s novou herní konzolí. Vývoj hry trval pět let a hra naprosto stírá rozdíl mezi realitou a skutečností. Neexistuje možnost, jak zjistit, co je hra a co skutečnost. Na oficiální prezentaci představí hru designérka Allegra Gellerová. Ta je však záhy postřelena příslušníkem skupiny, která bojuje proti stírání rozdílu mezi hrou a realitou.

Allegra prchá s nastupujícím marketingovým asistentem Tedem Pikulem, který se stává jejím ochráncem (byť se mu do toho moc nechce). Ted ale nemá bioport. Allegra přitom musí do eXistenZe, protože se tam cosi stalo její kamarádce. V dalším ději ale toto není vůbec vysvětleno a je to jeden z logických nedostatků filmu (Matrix jich ale měl taky požehnaně). Možná chce ale Allegra do eXistenZe jen proto, že je na ní naprosto závislá. Celý její svět je eXistenZe, jejíž jedinou kopii má ve své konzoli (taky hloupost – já zálohuji tento článek, natož pak hru, kterou jsem vyvíjel pět let).

Allegra je oddaný vyznavač her. „Budeš do nekonečna jen v tom nejmenším prostoru,“ přesvědčuje Teda, který si nechce nechat implantovat bioport, protože má rád skutečnou realitu. Tu Allegra nemá ráda. „Tady se nic neděje,“ říká, když se jednou vrátí z eXistenZ.

Nakonec se Ted nechá přesvědčit. Těsně po implantaci ale musí zabít člověka, který mu bioport implantoval, protože ten chce zabít Allegru a získat tak miliony, které vypsala za její smrt organizace bojující proti eXistenZ a virtuální realitě vůbec. Ukryjí se u její starého přítele a pustí se do hry.

„Jaký smysl má ta hra?“ ptá se Ted. „Musíš tu hru hrát, abys pochopil její smysl,“ vysvětluje Alegra. „Cítím se trochu rozpojený se se svým reálným životem. Tím myslím, že nevím, kde je moje tělo, co je realita nebo co jsem právě doopravdy udělal nebo neudělal,“ nelíbí se Tedovi eXistenZ. „To je velké znamení!“ kontruje Alegra. „Hra začne být mnohem zábavnější, když se začneš cítit reálněji než v reálu.“

Aby to nebylo jednoduché, dostanou se prostřednictvím eXistenZ ještě do další hry. Ale to není konec. Další hra je ještě někde jinde....

Některé nápady ve filmu jsou originální. Jistá firma ve filmu například pěstuje mutanty, z jejichž kostí se dá složit pistole. Takovou pistoly samozřejmě nezaznamená žádný detektor kovu a když někomu ukážete pár kostí, nebude vás podezírat. Místo nábojů se používají zuby.

Zvířecí mutanti jsou používani i pro výrobu konzolí (ve filmu označované jako MetaFlesh Game-Pod). Protože jsou ze živého materiálu, jsou náchylné i k nemocím. Allegra se o svou konzoli stará jako o své dítě. Ostatně, mnoho přátel ve vezdejší realitě nemá. „Znám jen lidi z her,“ svěřuje se jednou Tedovi.

Hry umožní měnit i lidskou psychiku. Najednou jste mnohem lepší než ve skutečnosti. Stáváte se hrdinou z velkofilmů. Kdo by odolal?

Nejhorší na filmu jsou logické nedostatky. Allegra například vyhazuje Tedův mobilní telefon, aby nemohli být sledováni. Jenže cožpak nemají v autě internet a nemohou být tudiž vypátráni takto. Nebo ač hru sleduje dvanáct lidí, jednají – kromě hlavní dvojice – jen v některých chvílích. Jak tedy vědí, co dělá hlavní dvojice po zbytek času? A když zabijete čínského čísníka v pravé poledne v restauraci, neříkejte mi, že tomu zbytek stolovníků nebude věnovat náležitou pozornost.

Závěr filmu by měl zůstat utajen. Mohu prozradit jen to, že se jedná o boj mezi příznivci her (respektive jejich producenty) a těmi, kdo odmítají virtuální realitu.

Režisér David Cronenberg natočil již několik úspěšných sci-fi snímků jako Scanners, Moucha nebo Crash. Nápad natočit tento film vznikl po jeho rozhovoru s autorem Satanských veršů, Salmanem Rushdiem. Ač se jedná o film typu B, stojí za shlédnutí. Zajímavé je, že ač je tento film zamřen proti počítačovým hrám, sponzorovala ho firma prodující hry – Electronic Arts.

eXistenZ nebude uváděn v České republice v kinech, ale jak sdělila Magazínu ChristNet.eu Marion de Marcillac z firmy Alliance Atlantis, která na eXistenZ vlastní práva, práva na distribuci na videokazetách v ČR zakoupila Columbia Tristar. „Verze pro video by měla být uvedena 1. října 2000,“ prohlásila de Marcillac.

Oficiální site: www.existenz.com

eXistenZ. Rež. David Cronenberg, Kanada, Velká Británie, 1998, 108 min., barevný. Hrají: Jennifer Jason Leigh, Jude Law, Willem Dafoe.