Pan Jiří Zajíc musel ve svém "triptychu" napsat hodně slov, aby se pokusil vyhnout omluvě Prof. Polcovi. Nezpochybňuji tvrzení, že do redakce Křesťanského magazínu po rozhovoru mohl volat i nejeden rozhořčený posluchač, ostatně, proč ne? Co tedy vlastně udělal pan Zajíc špatně?

Představte si následující situaci: Redaktor XY provede rozhovor s nějakou veřejnou osobou, třeba s Václavem Klausem. Po jeho odvysílání volají rozhořčení posluchači a nadávají na krátkou paměť, hloupost, ignorantství nebo cynismus VK. Redaktor XY ihned utíká do TV, kde pouze "neutrálně" sděluje "fakt", že v tomto rozhovoru vyšel VK jako nabubřelý blbec, který trpí nedostatkem sociálního cítění. (Omlouvám se V. Klausovi i jeho příznivcům: jedná se mi pouze o model). Není tady něco divného? Je možné si tuto situaci vůbec představit? Bude ochoten s tímto redaktorem příště VK vůbec hovořit? Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Připomínám pouze, že parafrázuji slova Jiřího Zajíce na adresu děkana KTF UK J. Polce.

Tento způsob veřejné diskuse je opravdu nešťastný. Nejedná se již pouze o to, kdo je či není katolík. O tom pochybuje ve starokatolické i katolické obci opravdu málokdo a stačí si přečíst novinové články z loňského léta, o jejichž dementování nikdo nepožádal. Bezprecedentní je však práce Jiřího Zajíce s argumenty protivníka a s citacemi. Kdo má zájem, ať si přečte inkriminované části Katechismu katolické církve (KKC) (odstavce 830 až 838) a ať se podívá do Teologického slovníku K. Rahnera (heslo katolicita) a posoudí, kdo citoval přesně a kdo může být katolík, či nikoliv.

S klidným svědomím mohu odkázat čtenáře i na pasáže mého původního textu, s jejichž obsahovým významem si často J. Zajíc nakládá, jak se mu zachce. Jeho text pouze zamlžuje a vzdaluje diskutované téma hromadou citací, komplikovaných vsuvek a odkazů na nepodstatné. Je zajímavé, že z původně konkrétní otázky "zda je Ivan Štampach katolík?" dokázal pan Zajíc změnit téma na "starokatolická církev a její podíl na jediné Církvi Kristově" (viz 2. Zajícův závěr I. části "triptychu", který je logicky předpokládán v 1. závěru). Jak by se vyrovnal pan Zajíc s výrazem "katolický" v církevních (i necírkevních) dokumentech a snad kompletní náboženské literatuře opravdu nevím. Možná slovo "katolický" čte jako "římskokatolický".

Při psaní svého minulého příspěvku jsem neměl ani ponětí, že je pan Jiří Zajíc v kauze Katolické teologické fakulty UK (KTF) skutečným "odborníkem". Mé předchozí podezření o jeho možné předpojatosti se bohužel potvrdilo. Panem Zajícem doporučované Souvislosti 1/2000 (www.osf.cz/souvislosti) jsou pramenem nekonkrétních informací a mlžení, které sloužilo (a stále slouží) k mediální likvidaci některých osob z řad KTF prostřednictvím veřejnoprávního média. Následující vyjádření jsou mojí reakcí na části textu ze Souvislosti 1/2000 i na argumenty užité panem Zajícem v Křesťanském vyjasňování I-III.

Spolupracovníci StB působící na KTF

Docent Ivan O. Štampach (IOŠ) v rozhovoru ze září 1996 obvinil dva své bývalé kolegy z "dlouhodobé aktivní spolupráce" s StB. Kdo by čekal, že tento případ údajného porušení zákona bude mít jasné vyznění a dohru u soudu, je dalším průběhem zklamán. Otec kardinál se od vyjádření IOŠ distancuje. Následně je citován tajemný obsah rozhovoru s dnes již zesnulým dr. Václavem Bendou (Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinu komunismu), který tuto skutečnost potvrzuje pouze nepřímo. Podle bývalého rektora Karla Malého není v této věci vše v pořádku s odkazem na širší pozadí v integraci fakulty do univerzity(?). Hrubou pomluvu s velkým přehledem shazuje ze stolu IOŠ v rozhovoru (září 1997), když je nemile překvapen, že se jeho nařčení nepotvrdila a jeho tajemný informátor mlčí. Bez uzardění prohlašuje, že tato záležitost (očernění jeho bývalých kolegů) jej už stejně dávno nevzrušuje a jedná se jen o nepatrný zlomek z celého rozhovoru.

Volba prof. V. Wolfa na třetí funkční období

Ani v jednom příspěvku jsem nenašel informaci o skutečném důvodu, proč se prof. Wolf rozhodl kandidovat do třetího funkčního období děkana KTF. Jak zasvěcení ví, důvodem byla neschopnost Akademického senátu shodnout se na dalším nástupci s tím, že konsensuální volba kandidáta na děkana (Wolf) je provedena na dočasnou dobu. Tuto situaci nevylučuje církevní právo (to ostatně nepopírá ani rektor UK prof. Karel Malý na základě dopisu z Vatikánu), ale není zcela v souladu s právem českým. Není zde cítit předpojatost? Proč je předpokládán v kroku prof. Wolfa nutně zlý úmysl a redakce se neptá na okolnosti tohoto nouzového kroku?

Jak paralyzovat "druhou stranu"?

Redakce veřejnoprávního Křesťanského magazínu (a nejen ona) jednostranně informovala už od začátku. Následkem toho mohla jen těžko očekávat vstřícnost ze strany představitelů fakulty. Pokoušet se získat reakci děkana Wolfa po telefonu (do přímého přenosu?), je nekulturní a neférové. V takto delikátních záležitostech se nechává čas na rozmyšlení a přesnou formulaci odpovědi, někdy i s možností autorizace konečné verse rozhovoru. Nepodezíral bych pana Zajíce ani Danielu Brůhovou, že to nevědí.

"Poradci" redakce Křesťanského magazínu

Právě kvůli nápadnému zaujetí a nadměrně vynaloženému úsilí redakce vyznívá celkový text po přečtení možná i ve prospěch tehdejšího vedení KTF. Opatrná vyjádření rektorů prof. Malého a prof. Palouše (ale i o. kardinála Vlka) nebyla dostatečná. A tak nezbývalo, než tato jejich strohá a osobní vyjádření (jejichž obsah lze chápat i vzhledem k míře religiozity pánů rektorů) okořenit nutnou dávkou vyjádřením známých znalců a glosátorů církevního života 90. let: IOŠ a Prof. T. Halíka (dohromady 5 rozhovorů v této záležitosti z celkem 18). Oba mluví o své zkušenosti a "skromně" jen neradi říkají pravdu takovou, jaká je. Jediní se také vyjadřují naprosto konkrétně - samozřejmě negativně pro KTF.

Stanovisko bývalých rektorů

Pokud mi pan Zajíc podsouvá záměrnou neinformovanost ve věci znalosti stanovisek obou rektorů ke kvalitě KTF, pak mu musím s lítostí sdělit, že nejsem o mnoho chytřejší ani po přečtení Souvislostí 1/2000. Prof. Karel Malý (zřejmě v roce 1996) se domnívá, že by se fakulta měla otevřít pro širokou laickou veřejnost a nebýt jen učilištěm pro kněze. Také by se měla otevřít pro ty, kteří se zabývají teologií, a na základě toho by měla být vedena diskuse o charakteru a struktuře fakulty, jejím personálním složení apod. Co mám vyčíst s této "diplomatické mluvy" strašného o profesorském sboru na fakultě je rébusem, jehož řešení zná jen Jiří Zajíc.

Můj názor je, že katolická fakulta by měla být v prvé řadě opravdu "učilištěm pro budoucí kněze". Laická veřejnost má příležitost studovat teologii na této škole buď dálkově nebo na některé z jiných škol vedených církevní nebo státní institucí (Jabok, TF JČU). Toto ale není předmětem naší diskuse. Je mi jasné, že pan rektor Malý mohl s tímto stavem nesouhlasit a žádat diskusi.

Pan rektor Radim Palouš si v rozhovoru s Milošem Rejchrtem (říjen 1996) vzpomíná na vzdálenější problém, kdy o. kardinál již jednou vetoval volbu děkana, aby posléze své veto odvolal. K druhé otázce směřované na osobu ukřivděného teologa IOŠ vyzývá církev k upřímné sebekritičnosti a vzápětí z jakéhosi neznámého titulu odpovídá kladně na otázku, zda považuje IOŠ za dobrého, přesného, pravověrného katolického teologa.

Pominu-li otázku posuzování kvality katolické teologie u IOŠ ze strany bývalého pana rektora, která je buď projevem kolegiality nebo dosud neznámé teologické erudice prof. Radima Palouše, pak nám znovu tento rozhovor ani v náznaku (přes zřejmou snahu redaktorů) neříká nic tak objevného, co bychom podle siláckého vyjádření J. Zajíce čekali.

Má zkušenost s tiskem

Ve svém příspěvku se mě také pan Zajíc ptá, zda jsem nabídl své zkušenosti tisku. Samozřejmě: Loni v létě jsem pokládal za potřebné reagovat na článek Martina C. Putny (shodou náhod je také členem redakce Souvislostí), kde odporným způsobem napadá profesorský sbor KTF. Přestože mi původně prostor pro repliku přislíben byl a já ji během noci sepsal, zveřejnění jsem se nedočkal. Od té doby jsem odpověděl pouze na několik otázek panu Peroutkovi do Mezinárodního Reportu, který si mne dokázal (narozdíl od J. Zajíce) najít.

Oficiální katolický tisk a "oficiální katolický tisk"

Panu Zajícovi připadá zvláštní mé rozdělení katolických periodik podle toho, jak se k tématu KTF UK postavila. Psal jsem, že redakce Světla a Reportu zaujaly postoj radikálně opačný stanovisku Katolického týdeníku. Pan redaktor Zajíc se poté ve své argumentaci dovolává autority Katolického týdeníku, který je dle něj nejoficiálnější hlasatel stanovisek České biskupské konference. O tom, že tomu tak zcela není, jsem se přesvědčil na "vlastní kůži".

Pozoruhodné stanovisko mi zaslal P. Daniel Herman - mluvčí ČBK v souvislosti s mým dotazem, proč se neobjevila informace o provedení Missy solemnis (Carnegie Hall, New York, 30.5.1999) katolického skladatele a varhaníka plzeňské diecéze Miloše Boka v Katolickém týdeníku. Tzv. medializací byl pověřen přímo před našimi zraky telefonicky během naší návštěvy u o. biskupa Škarvady asi týden před provedením. Jak "medializace" dopadla, lepší nemluvit. Cituji celý obsah (a nechávám jej bez dalšího komentáře) dopisu ze dne 4. června 1999 (zvýraznění je ode mne):

"Vážený pane Válku, na základě obdržených informací zveřejnilo TS ČBK zprávu o provedení Missy solemnis v USA ve svém zpravodajském servisu 26. 5. pod číslem 990581. Zpráva byla převzata rovněž kulturním servisem ČTK. Zpravodajství TS ČBK dostávají každý den redakce všech našich předních médií a redakce náboženské orientace na prvním místě. Více z naší strany dělat nemůžeme. Redakce jsou naprosto samostatné a je jen na nich, které zprávy zveřejní. ANI KATOLICKÝ TÝDENÍK NEPODLÉHÁ ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCI A JE VE SVÉM ROZHODOVÁNÍ NEZÁVISLÝ. Doporučuji proto, abyste se se svým dotazem obrátil na redakci Katolického týdeníku. S pozdravem Daniel Herman, mluvčí ČBK".

Otec biskup Koukl a veto volby Prof. Wolfa

Ve věci vyjádření otce biskupa Koukla, není pravda, že by "pouze" odmítl veto podepsat, nýbrž napsal P. Hermanovi rozhořčený dopis (viz zvláštní článek), v kterém se pozastavuje mj. i nad celou kampaní proti prof. Wolfovi a já osobně z něj cítím i reakci na určitou míru tlaku, který otec kardinál na biskupy české provincie v této věci vyvinul. Je pravdou, že většina biskupů veto podepsala, na druhou stranu je také pravda, že dle mých informací mnozí svá stanoviska změnili právě kvůli nespravedlivé kampani. Proč tento dopis nebyl zveřejněn je tedy otázka spíše pro P. Daniela Hermana a proč si jej jindy dobře informovaný Jiří Zajíc nesehnal se dá jenom předpokládat.

Veto velkého kancléře fakulty

Nevím, zda-li mi pan Zajíc vidí do svědomí, když mi podsouvá myšlenky, které jsem v předchozích článcích nenapsal. Jedná se především o část, kde hovoří o tom, že prý "lehkovážně mluvím o dlouhodobé starosti Velkého kancléře" a mám prý "malý respekt k Velkému kancléři co by primárnímu zdroji informací" (ve věci KTF a kancléřova Veta). Já si této starosti naopak vážím a respektuji ji. Je jasné, že Velký kancléř musel zasáhnout - tak či onak - ve chvíli, kdy se ozvaly v médiích tak závažná obvinění, jako například proti prof. Wolfovi. Věřím, že otec kardinál se svého úkolu snažil ujmout nejvýše odpovědně. Možná, že lze chápat okolnosti, za nichž se rodilo Veto, těžko se ale mohu ztotožnit s kardinálovými názory, které neodpovídají zkušenosti mé ani dalších lidí. To samozřejmě nic nemění na mojí poslušnosti vůči autoritě v otázkách víry a mravů.

Jsem rád, že mě na tento nesoulad pan Zajíc "diskrétně" a "bratrsky" upozornil. Jako laik (tedy nikoliv seminarista, jak se domnívá J. Zajíc) si mohu dovolit mít v této otázce jiný názor než Velký kancléř, a dokonce si mohu i myslet, že zvolil tu horší z možností. Zaujala mě také starost pana Zajíce o názory bohoslovců a především pak o jejich konfrontaci s představenými, jak ji předvedl ve věci jistého bohoslovce na Diskusích ChristNet.eu. Není náhodou neetické zveřejňovat tajný osobní posudek kandidáta kněžství?

Závěrem jenom blahopřeji redakci Křesťanského magazínu k dobré práci na poli manipulování veřejného mínění. Já osobně věřím, že si čtenáři i posluchači umějí udělat správný názor sami.

Petr Válek, student II. ročníku dálkového studia na KTF UK

Autor se v zájmu postupného ukončení diskuze na toto téma vzdal možnosti na odpověď.

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.