Seznamka
I. ÚDAJE O PAMÁTCE
1. Název památky: bazilika Nanebevzetí Panny Marie - interiér, malby v presbytáři, hlavní oltář.
2. Datování: presbytář, malby - 1885-1902, hlavní oltář - 1762.
3. Materiál/technika: malby - klihová tempera, bronzování
hlavní oltář - stucco lustro - architektura
sochy - štuk, leštěná běl,
řezby - zlacení.
4. Předchozí rest. zásahy: po 2. světové válce (údaje neznámé).
II. ÚDAJE O GENERÁLNÍ OPRAVĚ
1. Vlastník: Římskokatolická farnost při bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.
2. Investor: Římskokatolická farnost při bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.
3. Termín zahájení a ukončení prací: květen 2000 - srpen 2000.
4. Restaurátorský kolektiv: ak. mal. Zlatica Dobošová,
Libor Jaroš,
Pavel Kučera.
III. POPIS PAMÁTKY
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně byla jako součást areálu kláštera cister-ciaček „Aula Sanctae Mariae“ založena královnou Eliškou Rejčkou v roce 1323. Stavba kláštera i kostela postupovala po etapách a trvala zhruba 50 let. V r. 1333 byl dokončen presbytář. Po smrti Elišky Rejčky v r. 1336 byly její ostatky uloženy ve čtverci křížení hlavní a příčné lodi baziliky. V letech 1429 a 1467 byl klášter s kostelem vypleněn. V průběhu let 1475-83 byl kostel opraven a roku 1483 vysvěcen. Opětně byl kostel silně poničen v r. 1645. Nový rozkvět kláštera spadá do období kolem poloviny 17. století, kdy většinu stavebních prací řídil Jan Křtitel Erna.
V letech 1720-1750 vedle kostela postavil Mořic Grimm budovu proboštství. V roce 1762 neznámý stavitel zazdil arkády jižní lodi kostela. V r. 1782 byl konvent cisterciaček Josefem II. zrušen. Cisterciačky přešly k alžbětinkám a do kláštera přesídlili augustiniáni od sv. Tomáše. V době stavebních aktivit augustiniánů získal klášterní areál v podstatě dnešní podobu. V roce 1790 po zaslepení oblouků mezi hlavní a boční lodí baziliky došlo k vytvoření tzv. nové zákristie. Závěr stavebního vývoje kláštera představuje puristická rekonstrukce z let 1885-1902 prováděná Augustem Prokopem. Z tohoto období pochází rovněž malířská výzdoba architektury interiéru.
IV. PRESBYTÁŘ - MALBY
Rozsah poškození
Jedná se o malířskou výzdobu v prostoru presbytáře včetně vítězného oblouku provedenou technikou klihové tempery. Presbytář tvoří dvě pole křížové klenby. Výseče mezi žebry zdobí malba s motivem hvězdné nebeské oblohy s postavami vznášejících se andělů. Žebra klenby pokrývá šablonová ornamentální výzdoba. Z klenáků ve vrcholech klenebních polí vychází ornament ve tvaru svatozáře. Plochy stěn jsou šablonované do tvaru psaníčka s centrálně umístěným motivem růže. Malba je znečištěná prachem, sazemi a silně zpráškovatělá. Zejména v plochách kobaltově modré se nacházejí místa se zcela ztráveným a uvolněným pigmentem. Detaily zlacení technikou bronzování jsou zčernalé. Omítky jsou pokryté sítí prasklin zvýrazněných usazenými nečistotami.
Koncepce restaurátorského zásahu:
očištění povrchu malby od prachu suchou cestou (štětec), stabilizace pigmentu, dočištění malby, tmelení a injektáž případných prasklin a dutin, barevné retuše malovaných ploch a ornamentů, obnova zlacení technikou plátkového metalu, konzervace proti plísním.
Materiály
čištění: štětec, Wischab, těsto s modrou skalicí
injektáž: Ledan TB 10
fixáž barevné vrstvy: Klucel
konzervace proti plísním: Preventol
retuše: temperové barvy
Cílem restaurátorského zásahu je celkové restaurování maleb na klenbě a na stěnách a jejich prezentace v obnovené původní podobě.
V. HLAVNÍ OLTÁŘ
Hlavní oltář je dílem Ondřeje Schweigla z r. 1762 a patří mezi jedinečné barokní památky v Brně. Pozadí oltáře tvoří sloupová architektura z umělého mramoru. Ve střední ose je umístěn obraz, olej na plátně s motivem Nanebevzetí Panny Marie s dvanácti pomocníky od Josefa Rottera. Sochy po bocích oltáře představují vlevo sv. Juliána, sv. Benedikta a sv. Aiyu, vpravo sv. Hedviku, sv. Bernarda a sv. Luitgardu. Uměleckou výzdobou oltáře završuje sousoší Nejsvětější Trojice obklopené anděly.
Dekorativní výzdoba je vyřezávaná ze dřeva a bohatě zlacená. Před oltářní architekturu je představený stříbrný oltář dokončený r. 1736 v Augsburgu pro brněnské augustiniány. Součástí oltáře je druhotně umístěný obraz tzv. Černé Madony představující byzantský typ Panny Marie, který daroval augustiniánům v r. 1356 císař Karel IV.
Rozsah poškození oltáře
Povrchová úprava architektury celého oltáře včetně sochařské výzdoby je poznamenaná druhotnými neodbornými zákroky (nátěry olejovou barvou, latexem, fermeží, laky atd.), lokálně chybí detaily profilace, plochy pokrývají praskliny různé síly. Rovněž sousoší Nejsvětější Trojice v nadstavci je mechanicky narušené. Štukové sochy, původně s povrcho-vou úpravou v charakteru leštěné běli, mají popraskané a opadané ruce, nohy, obličeje.... Dekorativní řezbářská zlacená výzdoba je nejen narušená dřevokazným hmyzem, ale ve spojích a kotvení je i značně rozvolněná.
Koncepce restaurátorského zásahu:
1) Umělé mramory
očištění povrchu od mastné špíny a prachu, injektáž zjištěných prasklin a dutin, doplnění chybějících profilů, odstranění druhotných nátěrů, barevné sjednocení povrchu.
Materiály: sádra, minerální pigment, Ledan TB 10, lněná fermež
2) Štuková výzdoba
- stabilizace uvolněných a poškozených částí, - konzervace kovové armatury, - doplnění modelace, - vyčištění povrchu, - barevná retuš. -
Materiály: Wischab, štuk, temperové barvy, včelí vosk
3) Zlacený dekor
- stabilizace uvolněných částí , - kotvení k architektuře oltáře, - vyčištění povrchu, - retuše poškozených ploch. -
Materiály: Wischab, plátkové 24 karátové zlato
Cílem výše popsaných záchranných prací je stabilizace jednotlivých prvků celého oltáře a optické sjednocení výzdoby do organického celku.
Celková částka za opravy 1.271.768,- Kč
Slavnostní osvětlení presbytáře 242.186,- Kč
OPRAVA CELKEM: 1.513.954,- KČ
Protože tato „oprava století“ není financována z žádného příspěvku, ale pouze z darů ušlechtilých lidí a občanů našeho města budeme vděční za jakoukoliv finanční pomoc či sponzorský dar na opravu této naší unikátní brněnské památky.
Kontakt: opatbrno@brn.czn.cz
