Lotři mají šanci

Když vkročíš do baziliky sv. Kříže, na levé straně je vstup do postranní kaple. Tam většina lidí zamíří k ostatkům svatého kříže: svědkům Kristovy lásky. Mnozí poutníci také navštíví na druhé straně hrob, kam byly před rokem přeneseny pozůstatky malého děvčete Antonietty Meo – budoucí blahoslavené, žijící začátkem 20. století v této farnosti. Teprve až při několikáté návštěvě mne upoutalo ještě jedno místo. Přímo naproti vchodu je na vitríně, za kterou je uchovávána velká část kříže, napsáno: Pars crucis boni latronis – část kříže dobrého lotra, kterému řekl Ježíš: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ U ostatků Kristova mučení jsem děkoval za dar vykoupení. U hrobu malé světice jsem prosil o přímluvu a obdivoval její statečnost a opravdovost. Ale u této relikvie jsem cítil něco zvláštního, blízkého. Jakoby to patřilo ke mně. Dobrý lotr. Usiluji o svatost, chci být svatý, to ano, ale přece jen se více méně podobám lotru. A tak bych chtěl být aspoň vždy dobrým, litujícím lotrem, který v pokoře prosí Krista o záchranu.

Tak jsem si našel v kapli ostatků i své místo. Když tam kdykoliv zajdu, zastavím se u starého prkna, které jako by mi říkalo: Neboj se! Máš šanci. U Krista není nikdy pozdě! P. Jenda Balík

Jan Pavel II. a mladí

Papež říká, že mladí provokovali církev. Viděl, jak jsou mnozí zubožení morálně i fyzicky a v tom slyšel otázku: Co pro nás uděláte? Rozhodl se jim odpovědět.

Už zvolením kardinála Wojtyly papežem v roce 1978 se do čela církve dostal člověk s mimořádným citem pro mladé. Od začátku svého pontifikátu se s nimi často setkával a v roce 1984 pozval mladé celého světa na několik dní do Říma. Bylo to nedlouho po neúspěšném atentátu na jeho osobu, v době, kdy byl ze všech stran kritizován. I jeho přívrženci ho od takového gesta zrazovali, čekali fiasko. A ono se zatím v Římě sjelo na 300 tisíc mladých lidí. Byl to takový šok, že i představitelé italské vlády sami žádali, aby před tím velkým davem mohli vystoupit, aby nezůstali stranou.

V roce 1985 vyhlásila OSN Rok mládeže a Svatý otec vyhlášení podpořil a pozval mládež znovu do Říma a setkání se opakovalo. V té době také napsal mladým celého světa dopis.

Jan Pavel II. tedy sám svou iniciativou poháněl všechny dopředu a prohlásil Květnou neděli za Den mládeže a doporučil biskupům, aby se v tento den ve svých diecézích s mládeží setkávali. Tak také vznikly diecézní setkání mládeže. Světové dny mládeže se pak konají jednou za dva roky, pokaždé v jiné zemi. Na tato setkání přijíždějí stovky tisíc mladých lidí. Setkání si z větší části připravují mladí sami, na programu se objevují pantomimy, moderní hudba a i jinak se mladí realizují. Především ale jde o chvíle modlitby, obrácení, naslouchání Bohu a prožívání krásy církve. Láska papeže k mladým začala přinášet ovoce. Bohaté plody začali zakoušet i biskupové, kteří se ujali výzev papeže a pořádají o Květné neděli diecézní setkání mládeže, jezdí s mladými na světové dny a i jinak se s mladými setkávají. Tak v mnohých diecézích zaznamenali nárůst povolání do seminářů, větší odvahu mladých k nové evangelizaci a mnohá obrácení. Možná je udivující, že se na světových setkáních sejdou statisíce a papežovi tleskají. Přitom jsou jeho slova jasná, silná a často náročná. Papež totiž stojí před mladými jako velký svědek víry a proto jej mladí přijímají.

Že Duch svatý působí skrze setkání s Janem Pavlem II. zakusili jistě i mnozí z nás. I mezi námi jsou ti, kteří se na nich obrátili: z vlažných křesťanů se stali křesťané žijící podle víry, z pasivních aktivní, z ospalých věřících se stali nadšení šiřitelé evangelia. Světová setkání mládeže, to je moderní způsob pouti.

Snad by se někdo mohl zeptat: Proč zrovna papež? Jistě, jak bylo řečeno pro své svědectví, které vydává svým životem. Ale nejen proto, také z ještě hlubších důvodů. Papež, který se nazývá nástupce apoštola Petra nese ve své osobě veliké tajemství. Vždyť Ježíš Kristus Petra a jeho nástupce obdaroval zcela mimořádnou službou: upevňovat víru věřících a být náměstkem Krista zde na zemi. Proto o slovech papeže platí slova Ježíšova: "Kdo vám naslouchá, mně naslouchá." a "Já jsem s vámi až do konce světa" a ještě "Pas mé ovce". Když tedy slyšíme hlas Petra našich dnů, promlouvá k nám tajemně Duch Ježíše Zmrtvýchvstalého.

O našem papeži to jistě platí. On je stále věrný tomuto vyvolení. Proto ho vidíme volat: „Nebojte se Krista! Otevřete mu své srdce a svůj život. Následujte dárce života.“

Připravila Magda Váňová a P.Jenda Balík

PROČ 10$?

XV. Světový den mládeže bude rozhodně pro účastníky ze všech kontinentů plný radostných a silných zážitků. Díky fondu solidarity, do kterého každý z nás přispíval 10$, mohou do Říma přijet také mladí lidé ve věku 16 - 27 let z různých problémových zemí. Zemí, kde zuří válka, náboženské a rasové nepokoje, bída – Súdánu, Rwandy, Burundi, Sierra Leone, Kolumbie, Ugandy, Libye, Konga, Guinea Bissau, Východního Timoru, Bangladéše, Srí Lanky, Guatemaly, Mexika, Indie, Alžírska, Angoly, Peru, balkánské Albánie, Kosova, Bosny, Chorvatska, Srbska a Černé Hory.

Tito mladí byli nejdříve hosty kněžského semináře ve Veroně, kde je přivítal Mons. Cesare Nosiglia, prezident Italské komise pro XV. SDM. Potom se podle jazyka rozdělili do padesátičlenných skupin a rozjeli se do dvaceti italských diecézí, kde je čekala zcela jiná atmosféra, než jakou znají ze svých vlastí.

Někteří z nich strávili celý měsíc ve společenství přátel, daleko od složitých situací a tvrdé reality v podobě války, chudoby a smrti. Do Říma přijedou 15. srpna a zúčastní se programu celého týdne, včetně jimi tak očekávaného setkání se Svatým Otcem.

Bude to pro ně jistě nezapomenutelný zážitek – a možná i jeden z nejcennějších darů Svatého roku.
Eva
(převzato z the Pilgrim´s Journal)

JAK ZÍSKAT ODPUSTKY SVATÉHO ROKU?

1. Přijetí Eucharistie

2. Svátost smíření, vykonaná v průběhu měsíce, a pevné rozhodnutí nemít zalíbení ani v lehkém hříchu

3. Modlitba na úmysl Svatého otce (např. Otče náš a Zdrávas Maria)

4. Skutky spojené s odpustky.

Naší pouti do Říma se týká:Vykonat zbožnou pouť do jedné z basilik: sv. Petra, Lateránské, S. Maria Maggiore, sv. Pavla za hradbami , Svatého kříže jeruzalémského, sv. Vavřince a svatyně Madonna del Divino Amore a křesťanské katakomby. Tam se usebraně zúčastnit mše svaté nebo navštívit ve skupině nebo sami jedno z těchto míst a tam strávit nějakou dobu v adoraci eucharistie nebo v usebraném rozjímání a ukončit "Otčenášem" , vyznáním víry a vzýváním blahoslavené P. Marie (Zdrávas Maria).

Jaxe žije přípravákům...

Už jste si všimli těch všudypřítomných a neustále chaoticky pobíhajících lidí, kteří se tváří, že všechno vědí, všechno znají, nemají žádný problém, zkrátka že jsou naprosto v pohodě a úplně, ale úplně vše mají pod palcem? Jsou nějací jiní, říkáte si…a jiní znamená divní, ne?

Ne, ne, ne…..tak to opravdu není. Jsou to lidi jako vy, jen mají tu "výhodu", že do Říma dorazili o něco dřív než vy, a to právě proto, aby tu všechno pro vás přichystali….Takže už se jim většinou nestává, že by nenašli cestu ke Koloseu, nedokázali si koupit zmrzlinu či je dokonce (zvláště dívky) vytočilo spontánní chování Italů. Říkají si přípravný tým a abyste aspoň pro začátek tušili, co jsou zač (i když to nepochybně brzo zjistíte sami), A Roma vás seznámí…..

Sestavování jednotlivých skupin přípravného týmu proběhlo už půl roku dopředu; tedy někdy loni na podzim jsme všichni vyplnili a poslali přihlášku. Velcí bossové budoucích týmů si z došlých přihlášek vybrali ty, svému srdci nejbližší (zda to dělali podle jména, data narození, jazykové vybavenosti či tělesných proporcí, se zjistit nepodařilo). Pak si nás pozvali na rande, no a byli jsme (tedy jako naše týmy) na světě… Přípravný tým bydlí a pracuje v prostorách kláštera bratří cisterciáků nacházejícího se v těsné blízkosti baziliky S.Croce in Gerusalemme. Tady je také Centro nazionale ceco, tedy České národní centrum, kde vám například naši milí zdravotníci pofoukají rozbité kolínko a nalejí vám na něj nějakou tu štiplavou vodičku. Jinak vám vzkazují, že jsou připraveni téměř na všechno, ale s modlitbou na rtech tajně doufají, že jich nebude vůbec třeba. Další z patnácti skupinek jsou ubytovatelé. Náplň práce? Ubytovávání. Upřímně řečeno, než jste přijeli, pěkně se zapotili. S lupou v rukou nejprve museli vaše školy na mapě najít, obhlédnout…..prý to bylo náročné, ale podle důvěryhodného zdroje se jim jejich práce daří.

Pod dubem, za dubem… vzpomínáte si? Ano, tak jsme poznali informace loni, na Svaté Hoře. A jak letos? Uvidíte-li človíčka s nepřítomným pohledem, který; bude naprosto zmaten, ale hlavně na sobě bude mít zelené kalhoty Cecilky, je to informátor. Ale bacha! Jejich heslem je prý zatloukat, zatloukat, zatloukat. Že by proto, že jim šéfuje P.Vítek Zatloukal? Proslulé Střípky netřeba představovat. Snad jen varování: zpívání bez vás je prý nebaví…tak radši zpívejte z plna hrdla, aby se náhodou ještě nenaštvali…..Dále tu máme liturgickou skupinu. Jak jinak, že! Vzkazují, že už se na vás všechny moooooc těší. V dnešní mediální době musíme být i my "přípraváci" in. Od toho tu máme zase propagaci. To zní, že? A co je jejich úkolem? Zviditelnit vše, co se zviditelnit dá. A nelíbí-li se vám snad nějaký jejich výtvor, nemáte kritizovat, pouze používat. Veledůležitou skupinkou je režie. Proč? No, to sami brzo zjistíte, až se budete, sedíce na svých karimatkách, za břicha popadat. Technici, naopak, by se na první pohled mohli zdát pěkně nudní; zvlášť když je s největší pravděpodobností ani nespatříte, protože jsou věčně někde zalezlí se svými oblíbenými kabely a něco si kutí. Ale nenechte se zmýlit! Oni jsou to totiž jinak kluci jako lusk a fanynky kvůli nim šílí….

Dále tu máme jednu skupinku, která je neuvěřitelně důležitá pro celý přípravný tým. Oni jsou totiž takovými našimi dobrými vílami a nebýt jich, nevím, nevím jak by se nám všem "příravákům" pracovalo. Už víte? Jsou to naši drazí provianťáci, kteří se starají o to, aby nám z toho usilovného pracování moc nevytrávilo. Divili byste se, ale máme i skupinu dopravní, která se skládá ze samých pánů řidičů. Jsou to opravdoví profesionálové, protože jak prozradili, nic je nerozhází a jsou stále v pohodě. A vemte si z nich příklad - ve svém volném čase prý kontrolují stav vozidel (oj, ty pilné včelky!).

A pozvolna finišujeme…..nestačíte se divit, kolik nás tu na vás je, že? A to jsme ještě nezmínili tři poslední, ale životně důležité skupiny. Překladatelé se starají o to, abychom my, italsky nemluvící, nebyli jako analfabeti. Takže díky jim! Ve vší skromnosti musím představit také tým tiskový - který se stará o váš - zajisté oblíbený plátek A ROMA. Mezi nás patří také Proglas, díky kterému můžete pozdravovat doma bez toho, že byste si museli kupovat drahou telefonní kartu, a Telepace, kteří nás vždy a všude natáčí. Takže - úsměv, prosím! Říkáte si a kdo tomu všemu šéfuje, kdo z nás má hlavu jako meloun? No sekce přece! Přesněji Sekretariát sekce pro mládež ČBK, ještě přesněji P. Miroslav Šimáček! Míša

Věřte nevěřte : BLESKové zprávy, senzace, skandály

Členové přípravného týmu byli povzbuzeni ve svém úsilí projít si pěšky Řím tím, že nedostali jízdenky na hromadnou dopravu. Tato skutečnost přinesla mnohé krušné chvilky, zvláště v metru před prodejním automatem jízdenek plného spousty pěkných tlačítek.

Volontéři (poznáte je podle fešných modrých kazajek) nechápou české vtipy. Opakoval jsem jim je vždy snad třikrát a pěkně zřetelně česky, ale oni se stejně nechytali…

Nakupujete? Tak smlouvejte, jde to! Zvláště u prodavačů na ulici. Nenuťte jim zbytečně moc peněz, jak vám řeknou poprvé. Oni tolik vlastně ani nechtějí. Není to příjemné, domluvit si až sedmdesátiprocentní slevy bez znalosti italštiny? Vyzkoušejte to, opravdu to funguje!

Dvojice našich překladatelů byla zavřena v kryptě! Jak se nám podařilo zjistit, dotyční byli bez předchozího varování po 22.hodině uzamčeni v naprosté tmě. Naštěstí se spustil alarm a jeden milý cisterciácký mníšek ozbrojený mačetou přípraváky osvobodil.

Jedna členka PT – pravá moravská „děvčica„- se v úžasu pozastavuje nad svou oblíbeností u místních Italů: „Doma sa po mně neohlédne ani pes, ale tady stojím na mostě v šest ráno, očiska zakysané a všichni trúbíjú jak diví.„ Přemýšleli jste někdy o tom, jak to v římských ulicích musí vypadat, když před Velikonocemi všechny zvony odletí do Říma? Co metr, to zvon…..

POČASÍ ANEB VĚŠTBA KAPITOLSKÉ VLČICE

Tak mám pro Vás další věštbu, milé děti, kterou jsem dnes připravovala spolu s kolegyní Pýthií z Delf

Situace: Všechno je jinak

Dnes: Očekávejte nádherný prosluněný den, který bude pro většinu z Vás první v Římě, podle mých výpočtů už v 1.049.527. den v dějinách tohoto města

Teploty: příjemné, možná i teplejší

Srážky: bude pršet (možná i někdy jindy) Sjízdnost řek: Tibera - po včerejším deštíku je vody i na utopení, fontány - fontají pořád stejně

Vaše Kapitolská vlčice

NOVÝ HUDEBNÍ STYL

V neděli 13. srpna byl před bazilikou S. Croce vynalezen nový hudební styl. Představte si kombinaci rapu, rocku, africké hudby, dadaismu, duchovní hudby a ještě dalších prvků. Tak to je ono. V hudebním představení vystupovalo několik Střípků + další přípraváci. Za doprovodu Láďova afrického bubnu a Filipova loudění na kytaru zněl rapový duet Luďka a Marty s velmi absurdním textem, který dotyční vymýšleli přímo za běhu. Na pozadí znělo tiché zpívání Střípků. Celá akce vznikla zcela spontánně a náhodou, což se na její kvalitě projevilo rozhodně jen pozitivně. Píseň nazvaná „Čéška„ trvala přesně 16, 5 minuty a byla odměněna nadšeným potleskem diváků, kteří se kolem účinkujících shromáždili. Jirka

© Press Centrum Řím 2000 (press.cz@libero.it), Všechna práva ukradena

Tiskový tým tvoří: 2x Eva, Filip, Jakub, Jenda, Jirka, Katka, Libor, Lucie, Lucka, Martin, Míša, Monika, Olga, Ricky, Soňa.

Šéfredaktor a vrchní cenzor :-) P. Jenda Balík