Páteční dopolední program byl v Českém národním centru (ČNC) více než bohatý a navíc hodnotný. V podvečer si všichni pochvalovali křížovou cestu. Dostal jsem se i k moři.

Graubner mluví o naslouchání

V pátek zahájil den slovem na den biskup Lobkowicz. Obzvláště Moraváci se ovšem těšili na jejich často velmi oblíbeného arcibiskupa Graubnera. Ten zde měl ze své arcidiecéze opravdu mohutnou podporu. Celých 960 mladých totiž přijelo z Olomoucké arcidiecéze, tedy takřka čtvrtina všech Čechů. Olomoučáci proto vždy triumfovali.

Arcibiskup Graubner měl katechezi o naslouchání. Svatost znamená podle arcibiskupa Graubnera otevření se Pánu. Každý mladý člověk musí pochopit, co je to vůle. Ta vede k půstu a tréninku sebeovládání. Světci dle Graubnera odpovídali na problémy své doby a v tom rostli. Arcibiskup dále povzbuzoval mladé k vytrvalosti.

Poutníci nechtěli, aby arcibiskup skončil s katechezí. "Nechci z vás udělat světce-mučedníky upálené na slunci," reagoval na to Graubner. Slunce totiž opravdu silně pražilo. "Nevím, zda by úřad pro kanonizaci uznal vaše mládí, nebo mi to přišil," podotkl se smíchem. Odpovědí mu byl potlesk.

Otázky a odpovědi na arcibiskupa Graubnera, které měly dle programu následovat, byly vynechány.

Přicházejí hosté a slaví se biskupovy narozeniny

Mezi Čechy zavítal i Mons. Boccardo, který je v Papežské radě pro laiky zodpovědný za mládež a který udržuje přátelství s mnohými českými církevními představiteli. "Nescházíme se proto, abychom se spočítali, kolik nás je," uvedl Boccardo. "Scházíme se proto, abychom se společně dívali na Ježíše." To je podle něj hlavní cíl SDM. "Vy jste zodpovědní za vaši společnost a za vaši církev," poznamenal.

Spolu s poutníky oslavil své 54. narozeniny i brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Na kytaru pak zahrál svoji nejoblíbenější píseň, která se váže k momentální situaci. Byla to Prší, prší, jen se leje. Všechny tím roztleskal.

Posledními hosty byly Tomáš Roule a Hanka Kuběnová, seminarista a učitelka, kteří zastupovali českou mládež na Fóru mládeže, které je součástí SDM. Tohoto fóra se účastní asi 350 zástupců a jeho výsledkem je memorandum, které bylo o víkendu zveřejněno. Přítomné seznámili s tím, že ČNC je takřka jediné svého druhu v celém Římě a že mmozí delegáti do dneška hledají své skupiny. "Věříte tomu, že vás Bůh má rád?" zeptal se nakonec Roule. Z davu se takřka nic neozvalo. S oběma účastníky natočil Magazín ChristNet.eu rozhovor, který přinese v dalších dnech.

Jak jsem ztratil zájem o křížovou cestu

Organizátoři nás upozorňovali, abychom nechodili odpoledne na křížovou cestu do Kolosea, protože tam bude zase moc lidí. Máme dát přednost křížovoé cesté zde v kostele Svatého Kříže Jeruzalémského, kterou povede kardinál Vlk. Ovšem nechat si ujít křížovou cestu v Koloseu? To se vyplatí přežít i ty davy.

Několikrát jsem se na českých informacích zeptal, od kolika je křížová cesta v Koloseu. Pro jistotu více lidí na více místech, protože právě zde se nejvíce zde se vyplatilo novinářské ověřovat, ověřovat, ověřovat. Všude mi bylo řečeno, že křížová cesta v Koloseu je od 16.00. V oficiálním průvodci SDM totiž bylo uvedeno jen to, že se to koná "v podvečer". S dostatečným předstihem jsme vyrazili směr Koloseum.

Na místě se mi ale něco nezdálo. Bylo tam sice mnoho lidí, ale měly zde být nekonečné davy. Že by všichni měli již strach před tlačenicí a na jeden z vrcholů SDM by přišlo jen pár desítek tisíc lidí? Po chvilce hledání jsem sehnal jednoho organizátora. Dokonce uměl i anglicky, což se jen tak nestávalo. Jaké ale bylo mé překvapení, když mi řekl, že se neví, v kolik křížová cesta začne. Pro jistotu si ještě odběhl ke kolegovi přeptat se. "Někteří říkají, že bude v půl sedmé, jiní že v půl deváté," byla nakonec jeho slova. V tu chvíli jsem se slušně naštval. Nemíním někde stát od čtyř do půl deváté jenom proto, že se organizátoři nejsou schopni domluvit se na čase.

Aspoň zpověď. Líbila se nejen mně.

Na oficiální duchovní program jsem ten den již zanevřel. Jel jsem zpátky do ČNC vyzpovídat se. Kněží bylo dostatek, a tak nebylo prohlém se dostat brzy ke svátosti smíření. Ale chviličku se čekat muselo, protože zájem o zpovědi byl opravdu velký. Mladí si zde zpovědi pochvalovali. A jak mi řekl P. Jenda Balík z tiskového střediska ČNC, kneží vypovídali o tom, že jsou zde opravdu mimořádné zpovědi. Ovšem čeští kněží rozhodně nezpovídali za 60 sekund. Bylo už pomalu pozdní odpoledne, a tak jsme se menší oklikou, abychom se vyhnuli tlačenicím v metru, vydali k moři.

O moři se dá jen básnit. Není sice průzračné jasné a ani extra čisté, ale na zbídačená těla v tu chvíli to byl lék. Doporučuji placené pláže. Sto korun za vstup vás nezabije a máte k dispozici sprchy, čistotu a lehátka. Nebo běžte na pláž až večer, kdy se již neplatí a kochejte se pohledem na zapadající slunce.

Mezitím probíhala večer v ČNC křížová cesta s ostatky svatého kříže. Poutníci byli rozděleni do menších skupinek, aby se jim křížová cesta lépe prožívala. Každou skupinku pak vedl kněž. Všichni, se kterými jsem hovořil, si ji pochvalovali jako skutečně duchovní zážitek.

Když jsme se večer vraceli od moře, vystupovali jsme v metru u Kolosea. Před nedávnem tam skončila křížová cesta. V oknech Kolosea plály louče. Byl to úchvatný pohled.

Policie se již poučila z nebezpečných tlačenic v metru. Metro neprodyšně uzavřela pouštěla do něj jen skupinky vždy na jeden vlak.