Ve své přednášce se budu zabývat dvěma okruhy: nejprve vymezím determinanty, tedy faktory, které ovlivňují dnešní a budoucí fungování křesťanského internetu v České republice, a na základě nich vymezím oblasti, v rámci kterých bude probíhat vývoj křesťanského internetu.
 

Determinanty vývoje křesťanského internetu v Česku

  1. Počítačová gramotnost
  2. Počítačová gramotnost je schopnost lidí ovládat výpočetní techniku, v dnešní době především osobní počítač a internetové znalosti. Zatímco ještě před deseti lety byli na internetu takřka jen programátoři, dnes se na něj dostane i technicky neznalý člověk. Jako paralelu můžeme uvést čtení. V antickém Řecku uměl číst málokdo, ale když už uměl, tak uměl číst perfektně. Dnes umíme číst všichni, ale povětšinou špatně.

    Ještě před několika lety bylo možno očekávat, "že si s tím uživatel nějak poradí" a že mu nebude potřeba vše vysvětlovat a dělat doslova primitivní. Dnes, protože se na internetu pohybují i s prominutím blbci, musí být úspěšný projekt pokud možno co nejvíce jednoduchý, jasný a vše vysvětlující. Většina dnešních uživatelů internetu používá Seznam nebo Yahoo!, protože jsou jednoduché. AltaVista, Centrum.cz nebo MSN.Atlas.cz vám na jednoduchý dotaz vyhodí nepřeberné množství možností. To ale většinu internetové veřejnosti nezajímá. Ona chce primitivnost.
     

  3. Připojení na internet
  4. Troufnu si tvrdit, že kdo dnes chce mít připojení na internet, má ho. Přesto ho používá jen něco přes 15 % (dle výzkumu GfK). Jistě, přístup k internetu stále není tak laciný, aby na něm mohl každý pobývat, jak dlouho se mu zachce. A platí to pro oblast pevného i vytáčeného spojení. Přesto však dochází v obou oblastech ke snižování cen a po pádu monopolu Českého Telecomu dojde k dosti prudkému snížení cen především pro vytáčené spojení.

    Problémem internetu je, že se u nás dosud nestal běžným pracovním a rekreačním nástrojem, jako třeba tisk nebo televize - důvodem je právě cena připojení. Jak bude zpoplatňován internet v budoucnu není zatím jisté. Jeden z nadějných modelů hovoří o paušálních poplatcích. Tak jako by vás nenapadlo platit za dívání se na televizi, protože platíte měsíčně malý poplatek České televizi, nenapadne možná v budoucnu nikoho platit za čas strávený na internetu. Prostě zaplatíte určitý poplatek jako u televize a pak bude celkem jedno, zda internet používáte jednou za měsíc, každý den nebo třeba stále.

    Dle jiného modelu bude váš poskytovatel internetového připojení dostávat provize z nákupů, které realizujete přes internet. A samozřejmě zde vždy ještě bude možnost financování pomocí reklamy.
     

  5. Počet křesťanů v ČR
  6. Nejde jenom o počet křesťanů v ČR, ale také o ty, které můžete oslovit jazykem, ve kterém píšete své stránky. Je rozdíl dělat něco na desetimilionovém trhu (ČR), stomilionovém (německy hovořící země) nebo miliardovém (anglicky napsané stránky). Jestliže bychom měli všude pět procent křesťanů, pak by v ČR navštívilo křesťansky orientované stránky maximálně 500 000 lidí, zatímco anglicky napsané 50 000 000. Kdyby z každého návštěvníka získal site jednu korunu, pak v Česku by dostal 500 000 korun, zatímco po napsání svých stránek v angličtině 50 000 000 korun. A za padesát milionů korun nabídnete samozřejmě jiný servis než za pět set tisíc.

    Pro více lidí se tedy vyplatí dělat více aplikací - i konkurenčních. Na českém internetu je jedna solidní bible. Na americkém jsou jich desítky (např. Bible Gateway, Crosswalk Bible Study Tools, Bible on the Web.com atd.). Stejné je to s křesťanským zpravodajstvím. Denní křesťanské zpravodajství poskytují v ČR dva sity, v USA desítky (ani to nestíhám sledovat :-)). A konkurence vede k lepším produktům.

    Stále totiž platí a asi navždy platit bude, že více návštěvníků rovná se více peněz. Ať už z příspěvků, reklamy nebo provizí za prodej.

    Do hry samozřejmě vstupuje i fakt, že křesťanů je v ČR málo a patří ke starším a nižším příjmovým skupinám. Což jsou skupiny, které internet využívají, alespoň v ČR díky ceně informačních technologií, velmi málo. Takže opět zde máme omezený trh. Čechů je prostě málo a ještě jsou málo věřící.

    To se odráží na kvalitě projektů. Málo křesťanů rovná se málo peněz a projekty není z čeho platit. ChristNet.eu by se třeba chtěl vyrovnat Crosswalk.com. Ale zatímco Crosswalk.com si může dovolit platit desítky zaměstnanců, ChristNet.eu by byl rád za jeden poloviční úvazek. Mimochodem, příjmy Crosswalk.com za rok 1999 činili 6,9 milonů amerických dolarů (sic!).

    Naštěstí je publikování na internetu lacinější v porovnání s ostatními médii. Internetovou stránku si můžu udělat zadarmo nebo za pár korun. Ovšem její naplňování a udržování už tak laciné není.
     

  7. Vztah k internetu
    • Vztah představitelů církví
      V České republice je zvykem, že se řadoví věřící řídí často názorem svých církevních představených. Dokud tedy bude pro církevní představitele internet "to místo, kde je samá pornografie", nemůže internet více pronikat do křesťanstva. Naopak je potřeba, aby představitelé církví podporovali využívání internetu sami v tom dávali příklad. Což se bohužel neděje.

      Mnoho církví v Česku má např. velmi dobrý servis na internetu, ale jejich představení jej využívají jen v minimální míře. Zajímavé je, že v tomto směru jsou dál spíše malé a nové církve (např. Církev adventistů sedmého dne nebo Slovo života).
       

    • Vztah lidí
      Pokud má křesťanský internet růst, musí se stát denní nástrojem získávání informací, práce, nákupů a zábavy. Aby když křesťan hledá, v kolik je mše v Horní Dolní, šel na site, kde je databáze mší (a ta aby byla stále aktualizovaná) a nevolal na tamější farní úřad (kněz navíc může být někde mimo a proč ho tím vůbec zatěžovat. Mimochodem to není zas tak těžké. Udělá je jednotný software pro všechny farní úřady a když se bude měnit mše, zapíše do kněz do programu, program se automaticky spojí se serverem a opraví údaje).

      Hlavně je ale třeba, aby se křesťané naučili na internetu nakupovat. Internet, stejně jako každé jiné médium, žije z obchodu. Pokud není obchod, nemůže být ani médium podporováno přísunem peněz, ať už z reklam nebo z provizí. Internetové obchodování navíc značně šetří peníze. Řekněme, že 300 kněží v diecézi A utratí měsíčně 2 000 Kč za kancelářské potřeby. Za 2 000 korun nikde žádnou slevu nedostanete. Mohl by ale existovat software, ve kterém by vyplnili, co potřebují a ten by to odeslal na server biskupství. Tam by se každý měsíc shromáždila objednávka za 600 000 Kč. To už je pěkná sumička. Při té se dá dohodnout sleva. Server biskupství se automaticky spojí se serverem dodavatele kancelařských potřeb a ten připraví, jaké potřeby je třeba kam rozvést. Kněží ušetří cestu do obchodu (dodavatel za pravidelný příjem 600 000 korun rád kancelářské potřeby po diecézi rozveze) a navíc se ušetří peníze. Kromě velkoobchodní slevy totiž nemusí platit dodavatel žádného prodavače ani obchod v centru města.

      Tyto systémy (tzv. B2B ve světě byznysu již dávno fungují). A abych si přihřál polívčičku: naši programátoři podobný software vyvíjejí (i když jinak zaměřený - v podstatě to ale není problém).

      Zrovna včera jsem se smál, když jsem říkal, že jednou vytáhnou lidé cestou do práce v autobuse počítač do ruky, stáhnou si na něj z internetu Denní modlitbu církve, přečtou si, co včera řekl papež a podívají se na fotografie s kardinálem, staré několik minut.
       

    • Vztah firem
      Jak už bylo řečeno, internet zahyne, nebude-li na něm byznys. Jistě, jednotlivé sity mohou podporovat různé církve a jednotliví přispěvovatelé, ale hlavní proud musí být zákonitě podporován byznysem. Křesťanské firmy musí pochopit, že musí na internet vstoupit co nejdříve a s co největším důrazem, neboť na internetu často platí, že kdo dřív příjde, ten dřív mele.

      Křesťanské firmy v Česku však na internetu takřka nejsou. Anebo např. postaví site, ale už nejsou schopni zaplatit solidní marketing. Navíc, dle mých zkušeností, nemají české křesťanském firmy s reklamou a marketingem na internetu takřka žádné zkušenosti. Proto jsme se u nás v ChristNet.eu rozhodli vybudovat projekt, který bude zaměřen právě na podporu křesťanského internetového byznysu.
       

Předneseno na 2. výročním zasedání správců křesťanských sitů v Brně 11. října 2000