Náboženství a rasa byly důležitými faktory v amerických prezidentských volbách podle průzkumu, který zrealizoval Voličský zpravodajský servis (Voter News Service). Katolíci, kteří tvořili 27 % voličů, byli v 50 % pro Alberta Gorea a ve 46 % pro George W. Bushe (zbytek pro ostatní kandidáty).

Bush ale získal i skupiny katolíků, kteří by normálně volili Gorea. Katolíci tvoří hlavní nerozhodnutou skupinu voličů v USA. Bush si mezi nimi vylepšil svůj status důrazem na morální a náboženská témata. Tuto svoji kampaň naplánoval, jak o tom referuje Washington Post již před dvěma roky ve spolupráci s malou skupinou konzervativních katolíků. Nebyla zaměřena na všechny katolíky, ale jen na 25 % těch, kteří pravidelně navštěvují mše.

Zároveň vytvořil koalici s protestanty a katolíky, kteří navštěvují pravidelně bohoslužby a mše. Tato koalice je pro zákaz umělých potratů, propaguje předmanželskou sexuální abstinenci a útočí na nemorálnosti ve filmech a televizi. Svou koncepcí „soucitného kapitalismu“ pak přilákal katolíky, kteří se zajímají o sociální otázky.

Protestanti, kteří činili 54 % voličů, volili v 55 % případech Bushe a ve 43 % Gorea. Protestanti byli ale velmi rozděleni podle rasy. Bílí protestanti byli pro Bushe v 65 % případů (42 % pro Gorea), kdežto u černých protestantů jasně vedl Gore v 90 % případů (8 % pro Bushe).

Právě černí Američané pomohli Goreovi vyhrát v několika klíčových státech. Gore se totiž zaměřoval speciálně na černošskou komunitu.

Židé, reprezentující 4 % elektorátu, volili v 81 % demokrata a v 17 % republikána.

5 % Američanů, kteří se hlásí k jinému náboženství než ke křesťanství nebo židovství, volilo v 54 % Gorea a ve 33 % Bushe. 9 %, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, podpořilo Gorea v 61 % a ve 28 % Bushe.

(Jedno procento jako dopočet do 100 % všech Američanů dle vyznání tvoří chyba vzniklá zaokrouhlováním.)

Pat Buchanan nezískal v žádné skupině více jak 1 %. Ralph Nader získal u katolíků, protestantů nebo židů mezi jedním až dvěma procenty. Podpořilo ho ale 9 % těch, kteří se hlásí k jinému vyznání než křesťanství nebo židovství, nebo jsou bez náboženského přesvědčení.

Bushovi podporovatelé chodí častěji do kostela. Mezi Američany, kteří chodí do kostela jednou týdně, bylo 56 % pro Bushe a 41 % pro Gorea. Ovšem mezi těmi, kteří chodí do kostela častěji než jednou týdně, vedl Bush v 62 % případů. Pro Gorea bylo v této skupině 36 %. Naopak mezi těmi, kteří nechodí do kostela nikdy, vedl Gore (62 %, 29 % pro Bushe).

„Náboženská pravice“ tvořila 14 % voličů. Jak je možné přepokládat, 79 % zde bylo pro Bushe, 19 % pro Gorea. Ti, kteří uvedli, že nejsou nábožensky „napravo“ volili ve 41 % Bushe a v 55 % Gorea.

Voliči měli velmi tvrdé hodnocení své země. 77 % uvedlo, že USA jsou na tom morálně velmi špatně. 62 % z nich volilo Bushe, 33 % Gorea. 33 % si ale nemyslí, že jsou na tom USA velmi špatně. Zde dominoval Gore: 70 % oproti Bushovým 27 %.

Mezi voliči, kteří si myslí, že by potraty měly být vždy legální, vyhrával Gore (71 % : 24 %). Podobně vedl i mezi voliči, kteří zastávají názor, že by potraty měly být většinou legální (59 % : 37 %). Bush naopak vedl mezi voliči, kteří si myslí, že potraty by měly být nezákonně ve většině případů (68 % : 29 %), nebo vždycky (73 % : 23 %).

Joseph Lieberman na sebe strhl pozornost jako první ortodoxní žid kandidující na viceprezidenta Spojených států amerických. Na voliče to ale velký vliv nemělo. 72 % voličů uvedlo, že jeho víra ho neudělá lepším nebo horším prezidentem a že tedy nemají důvod ho volit kvůli jeho náboženství.

Dopočty do 100 % u poměrů získaných hlasů tvoří zbývající hlasy a zaokrouhlování.