Rozhodnutí nizozemského parlamentu legalizovat euthanasii nepřekvapilo kardinála Ersilio Tonini, který bedlivě sledoval posuny v holandské společnosti. „Čekal jsem to,“prohlásil emeritní arcibiskup z Raveny, jakmile se o rozhodnutí zákonodárců dozvěděl. „Holandsko se stalo zemí, kde se opevnil bezbřehý radikalismus. Ovšem každý člověk, věřící i atheista může vidět, že se tu setkáváme s naprostým převrácením samotného lidského rozumu a samozřejmě i principů přirozeného práva,“ řekl kardinál. Jak dodal holandská vláda byla povinna všimnout si již před 25 lety široce rozšířené praxe odvozené na základě mlčení soudů. V současnosti podle něj dochází k více než dvěma tisícům případům euthanasie ročně.

Nový zákon tedy podle vás jen legitimizuje faktický stav?

kardinál Tonini: Sama procedura je očividným příkladem toho, jak jsme přešli z civilizace založené na hodnotě života jako dobra, jež předchází lidskou vůli, do kulturního kontextu, v němž se člověk snaží rozhodovat o všem, včetně naložení se samotným svým životem. Mám ta to, že zákonodárce nyní odstranil i první článek předešlého zákona.

Co stanovoval?

kardinál Tonini:Nešlo o pouhé ustanovení. V článku se objasňovala celá otázka. Bylo dáno, že euthanasie je vždy zločin, třebaže později došlo k pokryteckému přivolení k existující praxi poté, co byla informována příslušná právní autorita, státní zástupce. Nedávno bylo možné získat souhlas pro euthanasii i pro dvanáctileté dítě. A nyní nastal triumf extrémního positivismu.

Ti, kdo zastávají jeden názor tvrdí, že zákon musí počítat se svobodou jedince.

kardinál Tonini:A to znamená co? Časopisy jako The Economist nám povídají, že buď poslechneme vůli Všemohoucího, nebo se zařídíme podle toho, co vyjde z volební urny. Jenže si uvědomte, že z té urny vylezl i Hitler.

Co se pak týče svobody jednotlivce: jak se může rozhodovat dvanáctileté dítě? Tady se setkáváme s největším omylem. Lékaři jednají pod státní autoritou, stát zasahuje, aby schválil likvidaci života — to je diktátorský a panovačný stát, pravý opak státu demokratického. V demokracii nemůže nikdo disponovat životem jiného člověka.

Obáváte se, že by proces zahájený holandským rozhodnutím,mohl zasáhnout i legislativu dalších evropských zemí?

kardinál Tonini: Je to tak, bohužel. Hnutí podporující euthanasii působí přes třicet let a postupně stále více vylepšují své strategie. Ve Francii se třeba objevil návrh, aby pro tento účel byly zřízeny nemocnice. Nemocnice, kde by se provozovala euthanasie, nemocnice pro smrt, ne pro život. Sami lékaři by se stali nástroji smrti.

Obávám se také, že - a to by mělo trápit každého, kdo přemýšlí o vyšším smyslu lidského života — že dojde k pokusům tyto poblouzněné návrhy učinit součástí legislativy Evropské unie. Stačilo by použít holandský kostěný klíč s odkazem na právní precedenty. Je tu ovšem úmluva podepsaná roku 1954 v Římě, která všechny signatářské státy zavazuje neotevírat dveře euthanasiii.

Vznikají v takové situaci, jako je tato, nové odpovědnosti, jimž musí dostát věřící člověk?

kardinál Tonini: Před našimi společenstvími stojí nesmírný úkol. Jsou povolána, aby nově objevovala hodnotu života jako nejvyššího dobra. Naprostá úcta k životu se zrodila a byla utvrzena právě díky šíření křesťanského poselství, předcházeného biblickou zvěstí.

ZENIT