Seznamka
Všechno začalo zřejmě 16. března 2000, kdy sedm televizních a filmových organizací zaslalo předsedovi Stálé komise pro sdělovací prostředky Ivanu Langerovi dopis, ve kterém se píše:
"Kromě našich profesních a odborových organizací, připravených delegovat jednoho až dva reprezentanty, neměly by ve výčtu těch, kteří navrhnou své zástupce (do Rady ČT), chybět zejména takové instituce jako jsou Akademie věd ČR, Ekumenická rada církví, Mezinárodní olympijský výbor, Rada rektorů vysokých škol a pod. Rada ČT by tak byla složena z výrazných osobností, požívajících všeobecné úcty a nevázaných odpovědností žádné z politických stran. Vezměte, prosím, v úvahu i možnost ustavení funkce člena rady jako místa čestného. V kruzích, ze kterých členy navrhujeme vybírat napříště, nemělo by býti tak velkým problémem najít charakterní a nezištné lidi, ochotné se práce v radě zúčastnit."
Zajímavé bylo, že se zde hovořilo jen o Ekumenické radě církví (ERC), která zastřešuje jen některé protestantské církve. Katolická církev, zastoupená Českou biskupskou konferencí, ani církve sdruženě v České evangelické alianci (ČEA), by své zástupce v Radě ČT tedy neměly.
Podle P. Daniela Hermana, tiskového mluvčího ČBK, se jedná zřejmě jedná
o neznalost: "Mnoho lidí neví, které církve jsou v ERC sdruženy, a podle
názvu
"ekumenická" usuzují, že se jedná o jakýsi střechový orgán všech církví."
Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské pověřený stykem s médii, je toho
názoru, že uvedený návrh hloupost. "Vždy a všude vůči státu vystupuje ERC
a ČBK společně," říká.
Ač Magazín ChristNet.eu oslovil jak Ekumenickou radu církví, tak ČEA, ani jedna nám během dvou dnů neodpověděla.
Návrh zákona, který vláda v úterý schválila a který bude přístí týden projednávat parlament, říká:
"V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: “(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, školské, vědecké, ekologické a národnostní zájmy."
V důvodové zprávě k zákonu se pak toto ustanovení vysvětluje takto: "Účelem nového odstavce 2 v § 4 je prohloubení stávající úpravy v § 4 odst. 1 větě třetí, podle níž mají mít v Radě Českého rozhlasu (dále jen “Rada”) zastoupení významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy tím, že se širokému spektru zájmových organizací a sdružení přiznává právo přímo navrhovat kandidáty na členství v Radě. Tento princip výběru kandidátů by měl zaručit, že členové Rady budou skutečnými reprezentanty veřejnosti." O "náboženských proudech" se zde však již nehovoří.
O něco dále se ale nicméně píše: "Podle návrhu zákona předkládají Poslanecké sněmovně návrhy kandidátů na členy Rad organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, školské, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s tím, že členové Rad by pak měli být voleni pouze z takto navržených kandidátů. Tato změna sleduje posílení veřejného aspektu kontroly veřejnoprávního média a je v souladu s Doporučením Rady Evropy č. R(96)10, k zárukám nezávislosti veřejnoprávního vysílání, jež deklaruje, že členové dozorčích orgánů mají zastupovat obecné zájmy společnosti a mají být jmenováni otevřeným a pluralistickým způsobem."
Otázkou zůstává, kolik zástupců budou církve v Radě ČT mít. ČBK však již jedná. "Připravujeme návrhy kandidátů," sdělil Magazínu ChristNet.eu P. Herman.
Členů Rady ČT bude patnáct. Pokud by měly ČBK, ERC a ČEA jen jednoho zástupce, mohlo by se stát, že se na něm neshodnou, jako se nemohou shodnout na správě domény cirkev.cz. Kvasnička to ale popírá: "Církve v ERC komunikují pravidelně s ČBK a problém s internetovou doménou se s tím nedá spojovat. Kdybych se mýlil a ERC uchvátila moc, budu první, který bude protestovat."
