Drazí přátelé z ChristNet.eu,

když jsem si četla Vaše hodnocení katolických sitů, pocítila jsem potřebu Vám něco sdělit. Vím, že technická stránka www stránek je jistě důležitá věc, ale upřímně řečeno: vždy je třeba se zamyslet nad tím, kdo stránky dělá a spravuje a za jakým účelem to činí. Mám totiž pocit, že ve své soutěži v podstatě srovnáváte jablka a hrušky.

Co tím chci říct? Jistěž takový site jaký děláte Vy, vyžaduje vysokou technickou úroveň. Chcete oslovit co nejširší okruh lidí a dnes se především hodnotí image... Souhlasím, že to, co první upoutá pozornost, je vzhled a technická propracovanost.
 
Sama spravuji dvoje www stránky zcela průměrné - možná i podprůměrné kvality (http://mujweb.cz/Spolecnost/institut a http://www.volny.cz/kvpzr). Jako mnoho lidí jsem i já samouk a nemám mnoho peněz na zadání výroby stránek firmě, ani mnoho času na hlubší studium tvorby www, protože to prostě dělám jen tak navíc. A proč to dělám?

Se svými tématy jistě nemohu oslovit mnoho lidí. Jsou tu však někteří, kdo se zajímají o uvedenou problematiku a jsou rádi, že ji najdou alespoň v té formě, ve které jsem ji schopna dodat.

Mám taky jinou životní zkušenost: sebelepší kabát nepomůže obsahu. S tím zřejmě budete souhlasit. Je mi 40 let a sama vím, že na internetu především hledám obsah a pokud udělám dobrou zkušenost s některými stránkami, pak se tam ráda vracím, i když používají barvy nebo grafiku, která mi prostě nesedí. A přesně o takovéto návštěvníky mám i zájem na svých stránkách. Já nepotřebuji vysokou návštěvnost.
 
Stejně tak si myslím, že stránky farností jsou zaměřeny na určitou konkrétní skupinu lidí, kterým by takové stránky měly především usnadnit komunikaci. Tedy členové farnosti by tam měli najít všechno, na co by se chtěli zeptat, když se vrátí např. z dovolené. Ale především by tam měly být uvedeny všechny akce, které ve farnosti probíhají...

Ale upřímně řečeno, takové věci jsou aktuální skutečně jen pro členy farnosti. Ostatní lidé se tam možná jednou dvakrát podívají, ale víc je to nebude zajímat. Podobně je tomu i se stránkami biskupství, i když tady už by měl být záběr na podstatně širší okruh návštěvníků. Stále se však jedná o názorově a územně vymezenou skupinu osob.
 
Jestliže však navštívíte Abecedu víry nebo Váš ChristNet.eu, pak je jisté, že se jedná o něco naprosto jiného. Do takových sitů je jistě třeba investovat nějakou tu korunu, protože amatérství se zde nevyplácí.

Ponechme však prostor jednoduchým www stránkám - jakési lidové tvořivosti na internetu. Je to kapitola sama pro sebe a není ji třeba posuzovat jako něco pokleslého. I v umění přece existují profesionálové a amatéři. A jistě mi dáte za pravdu, že posuzovat ochotnické divadlo kritérii pro profesionály by bylo velkou chybou, protože jeho hodnota spočívá v něčem jiném, než v profesionálních výkonech.
 
Zdá se mi, že se pohybujete v okruhu internetových odborníků a trochu pozapomínáte, že přes velký rozvoj internetu u nás, je skutečný počet uživatelů stále ještě nízký. Tím myslím především katolíky. Stále tu přežívá pocit, že internet je něco divného, skoro jako zakázaný stom v ráji.

Někdo se také bojí, že to technicky nezvládne, protože samotný PC je pro něj problém. Přitom prohlížení www stránek je neskonale prostá věc. I když se situace stále lepší, je třeba, abychom povzbuzovali všechny, kdo se internetu bojí (ať už z jakéhokoli důvodu), protože při tak malé církvi jako je ta naše, nám právě internet může velice pomoci při organizování různých akcí. Není vždy jednoduché vytisknout plakáty a rozesílat je po farnostech (mám s tím zkušenost).
 
Chápu, že byste si přáli, aby celková úroveň katolických a náboženských sitů byla lepší jak po obsahové, tak po technické stránce. Je to vcelku oprávněné přání. Existuje však jeden nepřítel a tím je netrpělivost a pýcha. To jsou i přirozené vlastnosti mládí.

Nezapomínejte však, že Bůh velmi často používá pro svoje největší díla taková ta úpřímná motovidla. Chci tím říct, že největší světci byli povoláni většinou z řad "amatérů".

Nechci tím propagovat fušerství, to rozhodně ne. Každý z nás se má snažit vždy o svoje maximum. Jenže maximum je u každého z nás  něco jiného. Možná, že takové ty ošumělé stránečky na internetu docela si s radostí prohlíží sám Pán a říká si: "Tady je něco, co mě těší ... něco, co je pouhým okem neviditelné ..."
 
Původně došlo jako e-mail

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.