V jedné české pohádce se zpívá: "Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí." A něco na tom popěvku bude. Statistické údaje, zpracovávají-li se, jsou děsnou nudou do tabulek nanášených čísel; jsou-li však kvalitně zpracovány, mají svou vysokou cenu. Předně pro obchodníky s čímkoli, dále pro pojišťovny, zdravotníky či pro stát, který by tak rád měl kontrolu nad svými občany.

I v bibli se několikrát setkáváme se sčítáním lidu. Výslovně se o něm hovoří v souvislosti s králem Davidem (viz 2 Samuelova 24), kde jsou následky tohoto počínání tragické - Hospodin lid zasáhne morovou ranou. Pozitivně naopak vyznívá majetkový soupis uvedený za vlády Augusta a jeho syrského správce Quirinia, neboť jde o historické ukotvení narození Spasitele lidstva, Ježíše Krista.

Další zmínka, i když nepřímá, je patrná z 2 Mojžíšovy 1: Farao, vládce Egypta si spočítal, že Hebrejců je více než egyptských. A proto se vládce říše na Nilu rozhodne - pro jistotu - s cizím živlem patřičně zatočit.

Kromě toho máme v bibli nejrůznější výčty bohatýrů, kmenů, rodů, atd. (To je v určitém slova smyslu také statistika nebo dokonce sčítání určitých skupin.)

Kdo z toho má být moudrý, že?

Zamysleme se společně trošku nad účelem současného sčítání: žijeme v demokratické zemi, kde se (alespoň podle Ústavy a prohlášení vládních činitelů) ctí svoboda jedince. Přesto nám bude předloženo na konci února lejstro, jehož nevyplnění nás bude stát 10 000 Kč. To alespoň, jak jsem se dověděl, tvrdí zákon. Zákon - šmejd dodávám, protože je v přímém rozporu s tím, co zaručuje Ústava.

Takže jednoho dne u našich dveří zazvoní sčítací komisař (dříve označován také jako politruk) a řekne: "Občane, splň svou občanskou (navíc zákonnou) povinnost a hezky nám na sebe vyklop, kolik máš doma manželek, dětí, koupelen, televizí, praček, žehliček, myčů a myček, jednorázových plínek a papírových kapesníků. A nezapomeň napsat, jakého jsi vyznání. Protože když to neuděláš, tak hezky naplníme státní kasu tvými penízky, o které tě obereme. Máš naprosto svobodnou volbu: buď na sebe všechno vyklopíš a nebo zacáluješ!"

A tady narážím na něco, co se mi vůbec nelíbí. Pokud mám napsat, že jsme doma dva dospěláci a tři děti, prosím, nemám problém. Pokud mám napsat, že žijeme v 1+1 tolika a tolika metrech čtverečních, budiž. Dokonce mi ani nevadí uvést, že máme jen jednu koupelnu a žádnou televizi a dokonce ani papouška. Stejně tyto údaje jsou již někde zaznamenány ve všech možných matrikách, úřadech a kancelářích.

Vadí mi, že jsem žádán, abych vypsal, že používám jeden mobilní telefon, a jeden počítač a jakého jsem vyznání. Ne že bych se tím nějak tajil. Nakonec i to se dá přece snadno zjistit. Ale opravdu nemám zvláštní důvod svěřovat se dotěrnému dotazníku. Nechci se totiž stát rukojmím v rukou státu. Chce někdo poznat mé majetkové poměry, nebo znát jakého jsem vyznání? (A já samozřejmě vůbec nezastírám, že jsem křesťanem, který věří v Ježíše Krista jako osobního Spasitele a Pána.) Prosím, pak přijď ke mně domů a můžeme si o tom spolu povídat. Jsem pro. Ale opravdu nevidím důvod, proč bych měl svými osobními údaji krmit papír, potažmo něčí chytré mašinky.

Ptáte se: PROČ? To je dobrá otázka. Protože jsem žil 23 let v komunistickém režimu. Říkáte si: Aha, zase jeden paranoik... Omyl, přátelé! Jsem pouze člověk, který se poučil z minulosti.

Co říci závěrem? Snad tolik, že mám rád statistické údaje a přijdou mi jako nesmírně užitečné. Jenže i statistika má své hranice. Zejména tam, kde se dá zneužít proti druhému… A to všechny státy na světě děsně rády dělají.

S přáním opravdové moudrosti při vyplňování dotazníků a touhou, abychom byli jako občané už také někým konečně bráněni proti státnímu hovadismu.

Autor pracuje v nakladatelství Návrat domů

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.