Tomáš Zdechovský (TZ): Pane biskupe, vaším heslem je UT OMNES UNUM SINT, aby všichni jedno byli (Jan 17,21). Jak se vy osobne díváte na dnešní snahy o sbližování křesťanských církví?
Biskup Jaroslav Škarvada: Nechci mluvit příliš dlouho, tak bych to rád omezil na naší vlast. Já mám z dnešního ekumenismu opravdu radost. Například s panem seniorem Smetanou jsme se stali opravdu přáteli, bratry. Jeden respektuje druhého.
Ale jaksi jeden věří a je přesvědčený, že ten druhý se opravdu modlí, že má rád opravdu Krista Pána, že je opravdu křesťan. To na začátku nebylo.
Já si pamatuji, tady v Ledči jsem jednou viděl takové setkání katolického děkana s československým farářem a bylo to opravdu takové divné. Jako že na sebe cenili zuby.
Kdežto dneska se obejmeme a jsme velmi rádi, že se vidíme. Víte, t,o co trvalo staletí, se nedá smazat, za dva týdny, ne?
Ale já si myslím, že právě to společné pronásledování, nás také nějak spíše stmelilo. Uvědomili jsme si, že máme rádi stejného Pána Ježíše, že máme stejné Písmo svaté, že máme stejné Věřím v jednoho Boha. A nakonec naše pravda, to nejsou jenom nějaké větičky. To je On. To je Pravda s velkým P. "Já jsem cesta, pravda a život." A tuhletu pravdu základní, tu máme společnou. Takže já to vidím velice optimisticky. I když na druhé straně se nedají lámat nějaké rekordy.
Mně se strašně líbilo, že Svatý otec Jan Pavel II., když tam byl nějaký pravoslavný patriarcha, kteří jsou nám "nejblíž", tak mši sloužil Svatý otec a patriarcha byl přitom, protože to nejde dělat, že jsme jedno, když nejsme jedno. Ale Svatý otec mu tenkrát věnoval kalich s přáním, aby jednou se mohli napít ze stejného kalicha. A to se mi strašně líbí.
My toužíme po tom, aby to bylo. Ale zatím to není. Tak nemůžeme fungovat, že to je. Ale toužíme po tom, aby se přiblížil ten den, kdy budeme moci pít z jednoho kalicha.
Pánbůh vám žehnej a přeji vám vše nejlepší.
TZ: Děkuji za rozhovor.
ThDr. Jaroslav Škarvada (1924) - titulární biskup litomyšlský a pomocný biskup pražský, 12. března 1949 vysvěcen v Římě, 1965 - 69 byl osobním sekretářem kardinála Berana, 18. prosince 1991 jmenován titulárním biskupem litomyšlským a 19. srpna 1991 jmenován pomocným biskupem pražským . Je proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
