Kosovský biskup Artemije, který je známý jako hlasatel smíření mezi národy, přijel na krátkou návštěvu České republiky, aby zde poděkoval českému národu a informoval jeho čelní představitelé o aktuální situaci na Balkáně. Po setkání s českobudějovickým biskupem Liškou Magazínu ChristNet.eu prozradil, co bylo tématem jejich rozhovoru a jak vidí budoucnost Kosova.

Tomáš Zdechovský (TZ): O čem jste hovořili při setkání s otcem biskupem Liškou?

vladyka Artemije: Informovali jsme pana biskupa o nynější situaci v Kosovu a Metochii. A o situaci po bombardování NATO na území Jugoslávie. Mluvili jsme také o velké tragédii, kterou prožívá srbský národ od podepsání míru do dneška. Nejvíce jsme ale hovořili o postavení Pravoslavné církve v Kosovu. Ukazovali jsme panu biskupovi knihu, kterou dostal od nás darem, kde jsou ukázané zbořené kostely a monastýry v Kosovu a Metochii (bylo jich zbořeno přes 11O), které zbořili albánští extrémisté a teroristé.

Nejvíce jsme ale hovořili o vyhání srbského obyvatelstva z Kosova, protože bylo vyhnáno přes 250 tisíc Srbů. A těm, kteří zůstali na živu, byla odejmuta základní lidská práva. Jedním z témat našeho rozhovoru byla i situace v Makedonii, kde albánští extrémisté opakují scénář z Kosova.. Je to velké nebezpečí, které může přinést velké ohrožení celému Balkánu. A rovněž jsme měli stejný názor, že mezinárodní společenství musí znemožnit teroristům takovéto zločinecké aktivity.

vladyka Artemije
Foto: Raško-prizenská eparchie

TZ: Otče vladyko, věříte v návrat Srbů do Kosova?

vladyka Artemije: Vše závisí na mezinárodním společenství, jak bude dodržovat rezoluci o návratu uprchlíků. A já musím na jejich návratu trvat. S vírou v Boha a nadějí Boží se to snad podaří. Protože tam, kde lidé nejsou schopni pomoci, my věříme, že Bůh chce a může pomoci. Když bychom v to nevěřili, tak bychom se o to ani nesnažili.

TZ: Děkuji za rozhovor.

Artemije Radosavljević se narodil v roce 1938 v západním Srbsku. Mnišský oděv přijal v blízkém monastýru Ćelije. Odtud po několikaletém pobytu odešel studovat teologii na Aténskou univerzitu. Po návratu do vlasti se stal představeným monastýru Crna Reka v severozápadním Kosovu, autonomní srbské provincii. Po jmenování tehdejšího Raško-prizrenského biskupa Pavla hlavou srbské Pravoslavné církve byl Artemije v roce 1991 zvolen vladykou této oblasti.

Artemije od samého začátku velmi tvrdě kritizoval způsob vlády bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće a účast Srbů v bratrovražedné válce v Jugoslávii. Vždy podle církevních zdrojů tvrdil, že jediným možným způsobem života v oblasti Kosova a Metochie je mírové soužití tamních etnik, a že Kosovo je nutno chápat jako místo patřící jak Srbům, tak i Albáncům, Gorancům, Romům a dalším národnostem.

Podívejte se na fotografie zničených kostelů a klášterů.