Velikonoce v české lidové kultuře se jmenuje nová kniha etnoložky Věry Frolcové. Téměř tři sta stránek věnuje brněnská autorka,patřící ve svém oboru k špičce, popisu a rozboru velikonočních zvyků a obřadů.
V minulém režimu docházelo k účelové prezentaci velikonoc nikoli jako náboženských svátků, ale jako svátků jara. Křesťanské prvky ve velikonoční době byly často vykládány jako pokračovaní pohanské lidové tradice. Cenné na nové knize je právě ono uvedení velikonočního zvykosloví na pravou míru. Tedy specifikace toho, co je vskutku folklórem a toho,co vyplývá z židovsko-křesťanských náboženských a církevních zdrojů.
Kniha není pojatá jako kalendář zajímavostí, ale jde o vědeckou publikace se vším všudy, tedy citacemi, odkazy, seznamem použité literatury. Na pomezí obrazové dokumentace a čtenářsky oblíbené ilustrace jsou četné kresby Magdaleny Říčné i barevné fotografie zvykoslovných předmětů z muzejních sbírek.
Úvodem autorka seznamuje s fenoménem velikonoc jako takovým, se zvláštním zřetelem na české a moravské prostředí. Většina textu pak detailně popisuje význam a průběh jednotlivých dnů Svatého týdne. Kapitoly "Květná neděle", "Zelený čtvrtek", "Velký pátek", "Bílá sobota", "Hod Boží velikonoční" a "Pondělí velikonoční" nabízejí autentické vzpomínky pamětníků na slavení svátku, příslušné zvyky, dochovaná říkadla a koledy i popisy církevních obřadů z hlediska nikoli teologů, ale věřících. Frolcová využívá při své práci srovnání, a to jak z místního hlediska, tak i z hlediska duchovního obsahu jednotlivých úkonů v prostředí různých kultur a náboženství.
Počin Vyšehradu, který Velikonoce v české lidové kultuře v těchto dnech vydal, je první syntézou nejdůležitějších křesťanského svátku svého druhu. Je to kniha, kterou oč je náročnější prostudovat, o to trvalejší bude mít v knihovně hodnotu.
