Seznamka
|
Foto: Corbis |
A není to poprvé, kdy tento šestapadesátiletý rabín překročil linii mezi Izraelci a Palestinci. Celý život zasvětil náboženskému dialogu; stýká se s představiteli muslimů i křesťanů.
Arafat mu říká Al-hakím, neboli moudrý. Chtěl se od něj dovědět, jaký názor mají ortodoxní židé na současné krveprolévání na Blízkém východě. Froman spěchal na schůzku ulicemi Ramalláhu a přitom se modlil za mír.
Důrazně Arafata žádal, aby dal zelenou společnému výboru šajchů a rabínů, kteří by jednali o náboženském aspektu izraelsko-palestinského konfliktu. Froman si je jist, že náboženské záležitosti je třeba oddělit od politiky. "Chci, aby Arafat zaslal dopis dvěma vrchním rabínům Izraele a dal souhlas k práci výboru. Řekl, že se tím bude vážně zabývat," popisuje setkání Froman.
Jenomže většina blízkovýchodních válek v minulosti byly vlastně náboženské konflikty a je těžké si představit, že právě nyní by mělo náboženství sehrát pozitivní roli. "Náboženství je jako jaderná energie. Může svět stejně tak zničit jako vybudovat. Politika i náboženství jsou tady jako střelný prach a zápalky. Podaří-li se je oddělit, může víra sehrát pozitivní roli," domnívá se rabín.
Na rozdíl od politiků, kteří v mírových jednáních ztroskotali při řešení sporů o Jeruzalém, pro Fromana to žádný problém není. "Jeruzalém patří Bohu. Nemůže se ho vzdát ani jedna ze stran. Je to mnohem snazší problém než materiální záležitosti, jako je sdílení vodních zdrojů nebo území. Nezavládne tu mír, dokud se jako první nevyřeší náboženské záležitosti," vysvětluje. "Obě strany věří, že Jeruzalém patří Bohu. Takže říkám: dejte Jeruzalém Bohu."
V praxi navrhuje, aby právě výbor, který chce zřídit, zbavil jeruzalémskou Chrámovou horu, tedy těžiště svárů o Jeruzalém, jakékoli politické jurisdikce. "Chodit na svatá místa se zbraněmi je zakázáno, odstraňme je proto ze svatyň. Na Chrámové hoře není ropa, zlato ani voda. Pouze nejniternější vztah k Bohu, a to jak pro muslimy, tak pro židy či křesťany."
Froman nepřipouští, že by rabíni mohli být pomocníkem politiků a prosazovateli jejich zájmů. Tajemství náboženství je pro něj jednoduché: být schopen vyjít s druhou stranou, být schopen milovat souseda a vylepšovat podstatu vztahů, na níž se pak budou všechny problémy řešit snáz.
Zastává se však židovských osadníků, kteří jsou většinou ortodoxní židé a málokdo by o nich řekl, že jsou to přátelští sousedé. Platí spíš za provokatéry. Podle Fromana však osadníci nebojují pěstmi, ale modlitbou, neboť "mír je jejich osobní a existenciální cíl, protože znamená snazší osobní život, děti a rodinu". "Modlí se s otevřenýma rukama," říká o osadnících.
Froman se nesešel jenom s Arafatem, ale i s duchovním vůdcem palestinské
radikální organizace Hamas, odpovědné za řadu protiizraelských akcí. Šajch
Ahmad Jasín nikdy nepřestal vyzývat k dalším protiizraelským atentátům.
Froman přiznává, že není lehké stát před člověkem, který otevřeně vyzývá
k vraždám. "Nebyl
jsem u něj, abych mu odpustil. Doufám, že ta setkání omezí to zabíjení,
modlím se za to," říká.
"Pro mne osobně je mír praktický, je to mé dítě, můj celý život," vysvětluje rabín.
Je pro něj ale nepřijatelné, aby Židé opustili Hebron. Ten je totiž podle něj místem modlitby a ne moci.
Pesach, neboli svátek nekvašených chlebů, kterým si židé tento minulý týden připoměli exodus z Egypta a vysvobození z otroctví, je svátek jara a nového života. Ale taky svobody. "Můžeme si svobodně zvolit víru a stejně tak máme právo si zoufat. Ale dveře naději v lepší budoucnost zůstanou vždy otevřeny," říká rabín.
Na obsahu článku se podílela ČTK
