Seznamka
|
Foto: Corbis |
Vajíčka, jak známo, jsou v organismu ženy prakticky od počátku života; jsou vytvořena, hotova a připravena na svou úlohu. Přesto až kolem třináctého roku věku začne fungovat hypothalamo-hypofyzární osa, která nejprve nesměle naznačuje první známky fertility a poté přichází menarché – první menstruační krvácení. V této době ještě zdaleka není cyklus po hormonální stránce celistvý, proto jsou gynekologové shovívaví ve věci případné nepravidelnosti cyklu či anovulace.
Pokud ale menstruační cyklus jeví patologické známky i později, je třeba pátrat po důvodech. Stranou musí jít někdy unáhlená mávnutí rukou, že jde o např. o výpadek nebo nerovnováhu, které jsou „určitě kvůli té strašné hádce včera večer“ nebo jiného stresového původu, případně svou etiologii mají v náhlé změně životního stylu apod. Nic takového nesmí žádná dívka ani žena podceňovat a je potřeba vyhledat lékaře.
Svým způsobem se může jednat skutečně o bezvýznamnou věc, zapříčiněnou opravdu jednoduchým a relativně lehce odstranitelným důvodem (např. náhlou změnou stravovacích návyků, současným užíváním některých léků nebo náhlým výkyvem hmotnosti ve smyslu plus či minus), přesto zde např. opakovaně anovulační cykly, konkrétní diskomfort během některého údobí cyklu nebo úplné vynechání krvácení, musí být důkladně vyšetřeny a má být vyloučena závažná, např. karcinogenní příčina.
Tato závažná úskalí, která s sebou někdy fertilní věk ženy přináší, se však týkají malého procenta žen. Větší procento něžného pohlaví prožívá svým klinickým významem méně závažnější, ale subjektivně velmi nepříjemné stavy, jejichž původ lze hledat v psychoendokrinologii menstruačního cyklu. Budu nyní velmi odvážná, možná drzá, ale jsem hluboce přesvědčena o tom, že stejně jako se prakticky každá porucha menstruačního cyklu dá terapeuticky v ordinaci gynekologa zvládnout (nebo přinejmenším dobře vysvětlit), tak se i tyto tak časté změny nálady, fyzické změny a psychoendokrinním systémem podmíněné stavy každé ženy, dají přinejmenším výrazně pozitivně ovlivnit.
Zkušenost říká, že každý problém je výzva. Život mnoha lidí ukazuje, že řešení takových výzev lze často nacházet jen v přímém pojmenování toho, co člověka právě trápí či bolí a pochopení vzájemných souvislostí. Myslím, že lze souhlasit s tím, že je velmi důležité, aby každý člověk (nejen žena) pochopil, proč zde určité změny během měsíčního cyklu ženy jsou, jaké pochody za nimi stojí a co je tedy svým způsobem normálním projevem, který k fertilnímu období ženy prostě patří. I proto je nasnadě pozvání „děvčátek na slovíčko“ (tvrdím, že ne jen děvčátek!) v věku, kdy by si znalosti o řízení menstruačního cyklu, měla osvojit.
Nový menstruační cyklus začíná paradoxně prvním dnem měsíčního krvácení, které bývalo kdysi nazýváno „slzami zklamané dělohy“. I když dnes tento obrat vyvolá úsměv, myslím, že jde o velmi přiléhavé označení. Nedošlo-li totiž k oplození a uhnízdění embrya v endometriu (děložní sliznici), přicházejí nazmar všechny ty pečlivé přípravy těla, které probíhaly od minulého krvácení až do ovulace.
Hormony, které řídí celý cyklus, jsou produkovány ve žlázách s vnitřní sekrecí (endokrinních) a tyto jsou ovládány hypofýzou – podvěskem mozkovým. Hypofýza je pak fukčně podřízena hypothalamu, což je vysoce specializovaný prostor ve spodní části mozku. Bude dobré vědět, že se hypothalamus podílí na řadě dějů v těle, mj. na vzniku emocí a nálady a reguluje teplotu či chuť k jídlu. Vlivem folikulo-stimulačního hormonu (FSH) dozrávají vajíčka.
Tak se vytvářejí dutinky naplněné tekutinou (Graafovy folikuly), kde je uprostřed samotné vajíčko. Obal kolem vajíčka, folikul, produkuje hormon estrogen (jejich úkolem je mj. připravit částečně endometrium pro uhnízdění embrya, pomoci úspěšnému pohybu spermií v hlenu děložního hrdla a vajíčka ve vejcovodech). V každém cyklu dozrává zároveň zhruba stovka takových vajíček s folikulárním obalem.
Zpravidla jen jedno je ale v optimální době v nejlepší kondici a dochází k jeho vypuzení z folikulárního obalu - ovulaci. Zevní stěna folikulu praskne a tento zcela dozrálý oocyt se uvolní (někdy to může být spojeno s mírným, krátkodobým, ostrým pícháním nebo bolestí v třísle nebo podbřišku; tyto pocity popisuje asi 10% žen a jde o fyziologický jev, který není nebezpečný). Vlivem luteinizačního hormonu (LH), jehož funkci řídí také hypofýza, se v tom vyprázdněném folikulu (ten se mění v tuto chvíli na žluté tělísko – corpus luteum), začne vytvářet hormon progesteron (ten také významně ovlivňuje a podporuje kyprost i dostatečné zbytnění endometria).
Hladina progesteronu začně klesat zhruba od 22. ve 28-i denním cyklu a od asi 25. dne se žluté tělísko svrašťuje a hladiny obou hormonů (estrogenu i progesteronu) trvale klesají. Sliznice se ztenčuje, odlupuje a děložní kontrakce vyvolávají krvácení, které známe již jako menstruační a jehož délka je asi 5 dnů.
Během těchto údobí se však mohou vyskytnout negativně pociťované jevy (vjemy), které je třeba blíže osvětlit a poznat, případně léčit.
Autorka je viceprezidentka Hnutí Pro život
