Někteří lidé by řekli, že nikoho takového vlastně nepotřebujeme. Jiní lidé však mají zkušenost, že kněz nám pomáhá setkat se s Bohem, a to především skrze svátosti. A nejen to. Je velmi často pomocníkem, rádcem a duchovním vůdcem, který dodává sílu a odvahu k životu podle pravdy.

Ilustrační foto: Jeptiška
Foto: Corbis

Ti, kdo kněze potřebují, vědí velmi dobře, že jich máme opravdu nedostatek.

A řeholníci a řeholnice? Jsou tu, aby byli skutečnými bratry a sestrami. Tedy někým, kdo vyslechne, chápe a pomůže, je-li to v jeho silách. A nejsou tu jen pro věřící. Jsou tu ve jménu Boha pro každého člověka. Proč se však někdo může vzdát běžného způsobu života a stát se knězem nebo odejít do kláštera?

Odpověď není jednoduchá, protože tu jde především o vnitřní setkání s Bohem, který je láska. Pro něj se lze zříct i takové hodnoty, jakou je rodinný život. Kdo hledá upřímně Boha, nachází nakonec člověka v úplně nové, krásnější podobě. A právě skrze toto poznání ho pak má vést k tomu, aby tuto vnitřní krásu, která je často skryta pod nánosem všeho možného, v sobě znovu probudil k životu.

Jistě výmluvným svědectvím je i to, že na Konferenci vyšších představených ženských řeholí neustále přicházejí žádosti jak od věřících, tak i od nevěřících lidí typu:

"Prosíme, dejte nám alespoň dvě sestřičky do nemocnice."
"Potřebujeme několik sestřiček do domova důchodců."
"Prosíme o sestru k službě pastorační asistentky."

Jsou však i jiné potřeby. Mnoho lidí, ať už věřících či nevěřících, nás prosí o modlitbu. Není výjimkou slyšet prosbu: "Já sice nevěřím, ale přesto vás prosím, modlete se za mne." Takový člověk jistě v hloubi srdce věří, že Bůh existuje, ale potřebuje, aby před ním nebyl aspoň ze začátku tak úplně sám. Rozhodnutí stát se knězem nebo žít zasvěcen m životem je velmi závažné a musí být vykonáno v naprosté svobodě a s plnou zodpovědností člověka, který se umí obětovat pro druhé.

Člověka, který se rozhodne žít pro dobro, s odvahou celý život statečně odmítá zlo v každé jeho podobě a s láskou se ujímá všech, kdo potřebují jeho pomoc - toho přece potřebuje každá společnost. Možná namítnete, že na to se ještě nemusí stát knězem či řeholnicí. Jistě. Jenže ti, kdo se zasvěcují Bohu, mají možnost prožít zcela specifickou životní zkušenost oběti, která se proměňuje v nekonečnou radost ze setkání s Bohem.

Autorka je sekretářkou Konference vyšších představených ženských řeholí