Vatikánští odborníci, podobně jako sportovní fanoušci, nyní teoretizují o tom, jak bude volit příští konkláve. Skutečnost, že neevropské oblasti mají tak silné zastoupení, by mohla působit ve prospěch kardinála, který by pomohl dále rozšířit vliv církve v rozvojovém světě, uvádí list.

Pod drobnohledem jsou proto kardinálové z Latinské Ameriky, oblasti s největším počtem katolíků na světě, zejména mexický kardinál Norberto Rivera Carrera (58) nebo Oscar Andrés Rodriguez Maradiaga (59) z Hondurasu. Oba jsou známí jako obránci práv chudých a navíc schopní řečníci.

"Nejsem považován za vhodného uchazeče," řekl Maradiaga, při jehož jmenování kardinálem letos v únoru drželi jeho stoupenci transparent s nápisem Jan Pavel III. "To byla slova některých přátel," dodal.

"Prosíme Boha, aby (současný) papež žil ještě mnoho let, ale účast na případném konkláve je velmi důležitou součástí naší práce," uvedl při svém jmenování v únoru kardinál Ignacio Antonio Velasco García z Venezuely. Podle něj je nyní vhodný čas pro latinskoamerického papeže.

Na seznamu kandidátů je také kardinál Francis Arinze (68) z Nigérie, kterého obrátili na katolickou víru irští misionáři. Nyní je pověřen vedením vatikánských vztahů s ostatními náboženstvími a doprovázel například papeže na jeho nedávné cestě do Sýrie, Řecka a na Maltu.

Článek končí konstatováním, že priority církve se od té doby změnily. Katolíci se dnes zdají být rozděleni mezi ty, kteří preferují obratného "domovního správce", který by si poradil s namyšlenou římskou kurií a zaměřil se na problémy uvnitř církve, a ty, kteří by dali přednost charismatickému světoběžníkovi jako je Jan Pavel II.

První část