Zdislava - časopis Litoměřické diecéze

Formát A4, náklad 2 500 kusů, černobílé provedení a 16 stran zpráv, pozvánek, článků a fotografií na jedné straně, redakční rada se zástupci z jednotlivých vikariátů v čele s šéfredaktorem, DTP pracoviště na faře v Janově nad Nisou vybavené z prostředků pomocné organizace Renovabis, dvouleté zkušenosti šéfredaktora s vydáváním farního časopisu v Jablonci nad Nisou a určitě i spousta Božího požehnání na straně druhé.

Je otázkou, jak bylo s tím vším za pět let nakládáno. Časopis Zdislava vypadá na pohled stále stejně. Stejný formát, počet listů, jen náklad poklesl téměř o tisíc kusů. Někteří starší čtenáři zemřeli, hromadné objednávky z farností byly sníženy z původních velkorysých počtů na výši skutečného počtu čtenářů.

Na druhou stranu není třeba být skleslý. Časopis je v současnosti finančně soběstačný (stojí 11,50 Kč plus poštovné), v redakční radě přibylo mladých lidí, přicházejí příspěvky z míst, o kterých jsme dříve nic nevěděli. Pokud byste porovnali současná čísla s těmi několik let starými, všimli byste si mnoha zlepšení.

Informace bývají aktuální, o událostech se píše většinou v nejbližším čísle. Rubrika pozvánek na chystané akce zabírá dvě stránky (v Litoměřické diecézi!), není třeba zaplňovat prostor obecnými články, zpráv a aktualit je dost. Placené reklamy ve Zdislavě nejsou, i když se jim redakce v zásadě nebrání. Inzerce v katolickém časopise je pro většinu podnikatelů ošemetná.

Organizace redakce je podobná jako u mnoha jiných časopisů. Kromě šéfredaktora jsou „redaktorská místa“ dobrovolná a neplacená. Úkolem redaktorů je přinášet příspěvky na redakční radu a je jedno, zda pocházejí z jeho pera či od jeho spolupracovníků. Postupně se zlepšuje i stará bolest, nedostatek obrázků z popisovaných událostí. Je to především zásluha moderní techniky – digitálních fotoaparátů. Kromě redaktorů a fotografů je v radě zastoupena také korektorka, zdislavským ctitelům známá paní V. Fišerová, s redakcí příležitostně spolupracuje také výtvarník a jáhen Jan Hrubý.

Do jisté míry prošla Zdislava v průběhu uplynulého roku profesionalizací. V jejích začátcích sazbu zajišťoval sám šéfredaktor, na distribuci si zval mladé z křesťanského společenství. Nyní jsou tyto činnosti prováděny na zakázku specializovanými firmami. Je to dobře nebo špatně? Tato otázka nutí k hlubšímu a obecnějšímu zamyšlení nad způsobem fungování a financování církve. Profesionalita ovšem zavazuje, nelze odevzdat nedodělanou práci. Té je pochopitelně dost, pro jednoho člověka na týden až dva.

A ještě jedna změna nastala. Časopis Zdislava je možné číst i na internetu, a to včetně obrázků, pochopitelně na rozdíl od tištěné verze barevných. Některé aktuální události nebo oznámení chystaných akcí týkajících se Litoměřické diecéze se objevují průběžně. Zatím je návštěvníků stránky qwert.cz/zdislava asi pět denně, ale toto číslo stále pomaličku roste.

Jak Zdislava vychází s církevní „vrchností“? Otec biskup Josef Koukl do činnosti příliš nezasahuje. Oficiálně je totiž vydavatelem Zdislavy římskokatolická farnost Smržovka, kterou spravuje její šéfredaktor, P. Michal Podzimek. To ovšem neznamená, že se o ni nezajímá. Pokud se objeví nějaký nesmysl, je pravděpodobné, že si to nenechá pro sebe. Ale význam časopisu, který spojuje čtenáře od Klášterce nad Ohří po Příchovice, si uvědomuje. Kromě spojení pozemského spojují stránky časopisu také všechny jeho čtenáře se světicí, která mu dala jméno a která je jim blízká.

Autor je redaktor časopisu Zdislava

Časopis Zdislava si můžete objednat na adrese:
Římskokatolická farnost Smržovka, Kostelní 215, 468 51 Smržovka, michal.podzimek@telecom.cz; tel. 0428/382 365