Katolická média a ekumenismus – shrnutí

1. Ekumenickou problematiku prakticky ignoruje Mezinárodní Report.

2. Naopak nejvíce se ekumenismu věnuje časopis AD – v kapitole 8.5 jsme si ukázali, že v tomto časopisu jsou např. katolický a evangelický výklad Bible prezentovány jako rovnocenné.

3. Katolický týdeník a Světlo se nekatolickým církvím věnují přibližně ve stejné míře. Jak jsme viděli v kapitolách Katolický týdeník a ekumenismus a Ekumenismus a mezináboženský dialog v týdeníku Světlo, “ekumenická agenda” obou těchto časopisů je značně odlišná.

Jak už jsem naznačil, rozdílná není pouze míra, v jaké jednotlivá média informují o nekatolických církvích nebo o ekumenismu, nýbrž také postoje, které lze z článků vyčíst.

Katolický týdeník, jak jsme už v této práci několikrát zdůraznili, je především zpravodajský časopis. I “ekumenická agenda” je zde prezentována především prostřednictvím zpravodajských článků. Ty se týkají přibližně ve stejné míře “vnitřních záležitostí” nekatolických církví a ekumenických (interdenominačních) setkání. Do pozadí ustupuje tematika historická i vztah státu a církví. Ekumenismus sice není klíčovým tématem listu, avšak je zastoupen v důstojné míře. Nekatolické církve jsou prezentovány nekonfliktním způsobem.

Světlo přistupuje k problému ekumenismu (a mezináboženského dialogu) méně popisně a o to více dynamicky. Tak jako jsme za “refrén” časopisu označili problematiku polarizace v církvi, můžeme zde hovořit o druhém opakujícím se motivu: Pokud Světlo informuje o nekatolických církvích, jsou prezentovány jako společenství, která dosud nemají plnost “povolání”, avšak která jsou na správné cestě. Katolíci by měli nekatolíkům jít příkladem, aby je přivedli mezi “povolané”. Časopis velmi důrazně odlišuje mezi katolickou (a jí příbuznou pravoslavnou) spiritualitou, symbolizovanou kulturou ikon, a mezi protestantským pojetím teologie, založeným především na výkladu Písma, tedy na slovech. Redakce dává zřetelně přednost ikoně před slovem.

Obdobný (či ještě ostřejší) rozdíl v přístupu k protestantským a východním církvím, jsme zjistili v Mezinárodním Reportu. Pokud se zde hovoří o ekumenismu, je to pouze v souvislosti s katolickou a pravoslavnou církví. Naopak protestantské společenství je vnímáno jako pro katolíky nebezpečné. Informace o protestantech jsou většinou skryty v článcích věnovaných prvotně katolickým tématům, v časopisu se prakticky neobjevují celé články s ekumenickou náplní. Ekumenická agenda časopisu je “velmi chudá”.

Přístup naprosto opačný jsme zjistili analýzou magazínu AD. Tento časopis nevystupuje jako katolický, nýbrž jako obecně křesťanský. Autory velkého množství teologických článků jsou evangeličtí duchovní, výklad Bible je důsledně podáván ze dvou úhlů pohledu: katolického a evangelického, přičemž žádný z nich není nijak upřednostňován. Populární evangelický duchovní zde má dokonce vlastní celostránkovou rubriku.

V návaznosti na zjištěné výsledky analýzy si dovolím sestavit tento žebříček zkoumaných tištěných médií od nejekumeničtějšího k nejméně ekumenickému:

1. Magazín AD: jednotlivé církve jsou si zde rovné.

2. Katolický týdeník: nedává sice prostor k vyjádření přímo příslušníkům nekatolických církví, avšak o jejich aktivitách pravidelně informuje.

3. Světlo: důrazně rozlišuje mezi pravoslavnými a protestantskými křesťany, přičemž protestanty prezentuje spíše negativně. Ekumenismus chápe jako snahu o sjednocení křesťanů pod vedením katolické církve.

4. Mezinárodní Report: o ekumenismu prakticky neinformuje, vůči protestantským církvím je silně konfliktní.

Je tedy zřejmé, že se potvrdily hypotézy z kapitoly Témata analýzy a výzkumné hypotézy: výrazné vymezení konzervativněji laděných časopisů (Světlo, Mezinárodní Report) vůči (především) protestantským církvím (hypotéza 1); velmi tolerantní postoj Magazínu AD (hypotéza 2); “opatrný ekumenismus” (pouze informačního charakteru) Katolického týdeníku (hypotéza 3)

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.