Jsem si vědom, že tato práce nemohla ukázat všechny souvislosti mezi katolickou církví v České republice a masovými médii. Její obsah by se dal rozšířit na několika různých osách:
1. Rozšíření na časové ose: Výzkumem rozsáhlejšího vzorku jednotlivých médií bychom mohli postřehnout proces vývoje jednotlivých médií. Zajímavé by to bylo například v případě Katolického týdeníku, kde došlo k výrazným obsahovým změnám po nástupu šéfredaktora Milana Badala. Tématem pro samostatnou práci by mohl být vývoj časopisu AD, který několikrát změnil formát a počet listů, avšak také zaměření (od katolického k obecněji křesťanskému). Přínosné by také bylo sledovat přerod původního Mezinárodního katolického Reportu v Mezinárodní Report bez přívlastku “katolický”.
2. Analýza většího množství médií: Ačkoli analyzovaná periodika jsou nejčtenějšími tištěnými médii spjatými s katolickou církví v Čechách a na Moravě, existuje spousta dalších časopisů, z nichž některé jsme vyjmenovali v kapitole Tištěná média - Další časopisy. Zajímavé možnosti výzkumu nabízí například dětský časopis Nezbeda, nebo některé řádové časopisy (františkánská Immaculata, určená mariánským ctitelům, apod.). K napsání rozsáhlé analytické práce lákají pořady Radia Proglas (které jsme v rámci této práce pouze informativně zmiňovali) a také křesťansky zaměřené programy veřejnoprávních médií.
3. Rozšíření témat: Ačkoli zvolená témata analýzy považuji za klíčová, dokáži si představit spoustu dalších možností, jak bychom na katolická média mohli pohlížet. Detailnější analýzu by si zasloužil jejich vztah k charitativní činnosti, k politice, k otázce morálky apod. Všech těchto témat jsme se v naší práci sice dotkli, avšak v žádném případě nešlo o vyčerpávající analýzu. Téma, které jsme nezmínili téměř vůbec a které je přesto velmi zajímavé, je otázka katolických médií a reklamy, případně čtenářské inzerce.1
4. Analýza jazyka katolických médií: Pouze velmi okrajově jsme se v této práci dotkli skutečnosti, že katolická média používají specifického jazyka. Nejde pouze o časté používání termínů z oblasti věrouky, biblický pasáží apod., ale také o formu oslovení (“bratři a sestry”), o časté citace z bible či katolických dokumentů apod. Analýza jazykové struktury by byla vítaným obohacením výzkumu katolických médií.
5. Rozšíření analýzy směrem k dalším církvím: Konečně bychom mohli provést komparativní analýzu médií různých církví a náboženských společností působících v Čechách a na Moravě.
Všechny tyto možnost ukazují cesty dalšího možného výzkumu katolických médií v České republice. Většina z nich je zatím nevydlážděných – jednotlivá témata teprve čekají na své první důkladnější zpracování. Chci věřit, že jsem touto prací upozornil alespoň na některá specifika práce katolických novinářů, že jsem zachytil klíčové problémy vybraných médií ve sledovaném období a především: že jsem ukázal, že katolická církev není názorově jednotným monolitem, nýbrž že i v jejím rámci může existovat názorová pestrost.
(1) Inzerce v katolických časopisech je mnohdy specifická; např. celostránkový barevný inzerát na dvě sady po patnácti „překrásných obrázcích vhodných k zarámování“ na téma Růženec („Jen 100 na skladě!“) a Křížová cesta („Jen 250 na skladě!“) v časopisu Mezinárodní Report (číslo 9/1999, 3. strana obálky). V Katolickém týdeníku se pravidelně objevuje reklama na křesťanskou literaturu, na zájezdy do Svaté země, ale také na předměty jako „nástěnné hodiny s vyobrazením zjevení Panny Marie Fatimské“ nebo na elektronické kostelní zvony, „které jsou čtyřikrát lacinější než klasické zvony“.
Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.