Během zahraničních pobytů tráví hlava katolické církve většinu času na pódiích, uprostřed zástupů věřících nebo na palubě svého papamobilu, jenž se šnečím krokem pohybuje vpřed. Papežovo "vozítko" obklopuje garda složená z šéfa vatikánských bezpečnostních služeb s pěticí nebo čtveřicí svých mužů a jednoho halapartníka švýcarské gardy.
Vatikán spoléhá v prvé řadě na bezpečnost, kterou si papež zajišťuje sám svým prestižním postavením, ochotou pomoci všem trpícím a svým náboženským, morálním a sociálním posláním vůbec.
Hostitelské země jsou naopak povinny přijmout přísná a často krajní bezpečnostní opatření, jako například při papežově návštěvě v Izraeli v roce 2000, kdy Jeho Svatost při pouti doprovázelo nebývalé množství policistů. Na papežovu bezpečnost tehdy dohlíželo na 5000 mužů zákona, zatímco americký prezident Bill Clinton se musel spokojit s pouhými 2000, což už samo o sobě překračovalo obvyklou normu.
Bezpečnostní služby vesměs sázejí na odstrašování a prevenci. Neprodyšný kordón policistů sice vylučuje možnost proniknutí potencionálního agresora, ale sebevražednému útoku by pravděpodobně zabránit nedokázal.
Možné opakování atentátu na Jana Pavla II., který se odehrál v roce 1981 na Svatopetrském náměstí v Římě, nepřestává bezpečnostní služby děsit. Stále se totiž neví, čí prodlouženou rukou byl turecký atentátník Ali Agça, jenž po 19 letech v italském vězení dostal milost a nyní pyká ve své rodné zemi.
Jihokorejské úřady umístily ke vstupům na stadión, kde Jan Pavel II. v květnu 1984 celebroval mši, detektory kovu a za pomoci počítačů kontrolovaly každou přicházející osobu. Tato výjimečná opatření (zakázáno bylo dokonce přinést si deštník nebo rádio) však byla k ničemu, když v jedné z ulic Soulu "střílel" na papeže psychicky labilní mladík... dětskou pistolkou.
Při návštěvě Šalamounových ostrovů (Oceánie) v témže roce byla papežova oficiální eskorta ozbrojena pouze luky a šípy. Po dobu návštěvy však země byla pro všechny cizince prakticky uzavřena.
Zdá se, že největší nebezpečí by v současné situaci mohlo hrozit z islámského prostředí. Jan Pavel II. se však pravděpodobně může spolehnout na úctu, jíž se těší v muslimském světě, především pak u Palestinců. Jejich vůdce Jásir Arafat se svou oddaností papeži, se kterým se setkal dokonce několikrát, nikdy netajil.
Papež přežil již více pokusů o atentát, počínaje útokem v pákistánském Karáčí. V únoru 1981 vybuchla 40 metrů od oltáře, kde měl papež za dvacet minut celebrovat mši, nálož.
Během papežovy návštěvy portugalského poutního místa Fátimy v květnu 1982 se jej jeden španělský kněz snažil zabít bodnou zbraní.