V sobotu se v Pelhřimově už potřetí konal festival křesťanských hudebních skupin Pelhřimovská múza. Přijelo celkem osm kapel z různých míst Čech a Moravy. Celý maratón se odehrával po dobu osmi hodin - od tří až do jedenácti večer. Vše leželo na bedrech několik pořadatelů v čele s Michalem Zlámalem.

Úroveň kapel byla docela vysoká. Po dvanácti letech od vzniku podobných festivalů ubývá nadšenců - samouků a objevují se stále sehranějąí party. Nutno ale říci, že se málokdy objeví někdo originální, kdo by se od těch ostatních dokázal něčím odlišit a diváky vyloženě "chytit". V Pelhřimově na sebe výrazněji upozornili Dvoje stopy z Prahy, a to zejména díky výborným výkonům kytaristy a bubeníka (otce jednoho z členů kapely a tím pádem asi jednoho z nejstarąích účastníků festivalu) a také nápaditým písničkám. Muzikantsky na tom byl velmi dobře Jiný rytmus. Na rozdíl od některých jiných "tvrdších" křesťanských kapel se ke svému vyznání docela přirozeně přihlásili.

Závěrečná kapela večera, Eliata z Vysokého Mýta, zpívala doslova a do písmene chvály, tzn. skladby na téma "krev, spasení, vítěz" . Ke cti kapely je třeba říci, že se jim dalo věřit to, co zpívali (což v Čechách není samozřejmé - viz některé "hurá-kapely" z minulých let), rytmicky byli naprosto v pohodě (i když skladby byly dost jednoduché) a vše korunoval přesvědčivý výkon sólové zpěvačky. O kapele určitě ještě uslyšíme. Omluvili se původně ohlášení Michael and Voice of cathedral (bylo by zajímavé jejich srovnání s Eliatou).

Že večer nebyl jen hudební, o to se zasloužili dva hosté z Jihlavy. David Chlupáček předvedl svoji "mimohru", velice zajímaou mikrohru "divadla jednoho herce", u které mnozí diváci opravdu nevěděli, "která bije". Dana Ditrichová, bývalá členka jihlavského Rybolovu, představila svoji autobiografickou knihu Kočkám bál závidíš. Bohužel, k divákům se kniha nedostala, protože distributor ji nebyl schopen dodat. Ke zdařilému průběhu výborně přispěl i moderátor Igor Dostálek (z Radia Proglas).

A tak k negativům patří snad jen na festivalech tohoto typu už tradičně nízká účast publika, která ovšem nic nemění na věci samé - že "Múza" je velmi užitečným počinem a pořadatelům se daří vytvořit festival opravdu reprezentativní. Pro úplnost zbývá dodat, že sošku krále Davida, cenu publika pro nejoblíbenější kapelu si odnesli Čemkoli z Horní Cerekve.