Jeruzalémské Staré město je v těchto dnech, kdy se celý muslimský svět připravuje na postní měsíc ramadán, nezvykle tiché. Tržiště je bez ozdob a stánky obchodníků nepřekypují jako jindy. Víc než kdykoli jindy teď Palestinci pociťují následky dlouhého povstání, jež ochromilo jejich ekonomiku.

Peněženky mnohých jsou hubené a většina počítá s tím, že si o letošním ramadánu budou muset utáhnout opasky, píše agentura AFP.

"Žiji tady 40 let, ale tak špatné časy jsem ještě nezažil," tvrdí prodavač cukrovinek Umar Džabší.

U mešit Al-Aksá a Skalního dómu, kde se vždy tísnily davy věřících, jsou teď při západu slunce hrstky lidí. Pro Palestince ze západního břehu či pásma Gazy je cesta do Jeruzaléma kvůli izraelským blokádám nemyslitelná.

Na stolech mnohých budou letos po západu slunce chybět tradiční sladkosti, oříšky, marmelády i datle. Podle statistik mezi Palestinci panuje 36procentní nezaměstnanost.

Jak píše Reuters, není to lepší ani na západním břehu Jordánu. Nejenže lidem chybí peníze, ale nedostavuje se ani sváteční nálada. Všude v Ramalláhu visí fotografie obětí intifády. "Denně někdo zemře nebo je raněn. Smutek je ve všech domech, u každého stolu bude prázdné místo," tvrdí občan Ramalláhu Falastin Hadža.

Ilustrační foto
Foto: Corbis

Začátek ramadánu se váže na den, kdy učenci na večerním nebi poprvé spatří nový měsíc. Saúdští a egyptští duchovní se o to pokoušejí od středy minulého týdne. Libye a Kuvajt už oznámily, že oslavy zahájí v pátek, v některých státech může být začátek posunut až na sobotu.

K ramadánu patří solidarita a štědrost vůči potřebným. Dobročinné organizace chtějí dary shromážděné o letošním ramadánu věnovat Afgháncům. Minimální hodnota povinného zakátu je ekvivalent ceny kilogramu mouky, tedy asi jeden dolar. Pro chudé je o ramadánu určen také dobrovolný příspěvek - sadaka.

Egyptská Islámská humanitární organizace zahájila po začátku útoků na Afghánistán kampaň s názvem Afghánistán - národ v pohybu. Od ramadánu si zakladatelé hodně slibují. Příspěvky shánějí prostřednictvím internetu i v Evropě a USA. Zatím je na kontě 1,5 miliónu dolarů, k nimž přispěl mimo jiné i britský princ Charles.

Ammánský fond pro Afghánce shromažďuje kromě darů také léky. Ve Spojených arabských emirátech na konta určená Afghánistánu docházejí peníze, přikrývky, oblečení, potraviny i léky. "Když už jsme nebyli schopni zabránit válce, můžeme lidem v nouzi aspoň pomoci," řekl jeden občan SAE.

Emiráty už do Afghánistánu vyslaly 1400 tun humanitární pomoci a financovaly tábor pro 40.000 uprchlíků. Sbírky ve prospěch Afghánců začínají nabírat na obrátkách také v Saúdské Arábii. Televizní kampaň zahájená v říjnu už přinesla 40 miliónů dolarů, přispěla do ní i královská rodina.

Ramadán je také měsíc zbožného rozjímání. Indonéští muslimové jsou odhodláni podpálit o ramadánu všechna hříšná doupata. Vláda dekretem nařídila o ramadánu uzavřít bary, sauny, masážní salóny i diskotéky. Kavárny a restaurace zůstanou otevřeny jen na omezenou pracovní dobu. Radikálové z Fronty obránců islámu hodlají vysílat po městech pozorovatele a dali natisknout 200.000 letáků s výzvami: Zapalte všechna doupata, která zůstanou o ramadánu otevřena.

Na nejnižší z palub americké letadlové lodě Carl Vinson se scházejí potetovaní námořníci; holí si tu lebky a vyprávějí vtipy. Tady, v kobce bez slunečního světla, v níž bzučení elektrických strojků přehlušuje rocková hudba, je království holiče Faváze Alzubího. Tento Jordánec přišel do USA před 15 lety a je jeden ze tří muslimů na Carl Vinson.

"Když se tady v holičství zmíním o Prorokovi, všichni si o mě myslí, že jsem blázen. Ale to říkali Mohamedovi taky," říká.

Vyrostl v Jordánsku a věřit v islám začal naplno teprve v USA. Na lodi pořádá bohoslužby pro další dva muslimy - Jordánce a Senegalce. Musel si obstarat korán a teď se chystá slavit ramadán. "Musíte uznat Boha a Mohameda jako jeho posla. Musíte se modlit pětkrát denně, o ramadánu se postit, každý rok obdarovat chudé a vykonat pouť do Mekky," vysvětluje prostě zákony islámu.

Kaplani, kteří slouží bohoslužby pro většinu posádky hlásící se ke křesťanství, to znají - jakmile loď vypluje na moře, začnou se o víru a duchovní záležitostí zajímat i bezbožní. Mnoho z nich se noří dobrovolně do stránek bible.

Faváz je u námořnictva 14 let, aby si něco našetřil. Tady, mezi 5500 muži z Carl Vinson, nemá kvůli islámu potíže. Zažil je spíš za války v Perském zálivu. Útok na Afghánistán se mu nelíbí stejně jako atentáty na USA. "Říká snad některý z pěti pilířů víry jdi a zabíjej? Ne," podotýká k Usámovi bin Ládinovi. "Mýlil se, když to udělal, ale měl k tomu důvod." Faváz je přesvědčen, že Afghánci měli být ušetřeni a konflikt měl být řešen jednáním.

"Nemohu se na to dívat, ale jsem bezmocný. Prosím Alláha, aby mi odpustil, jestliže se mýlím," říká o útocích, k nimž letadla z jeho lodi startují od 7. října.