Slavíme dnes slavnost Neposkvrněného Početí P. Marie. Připomínáme si mimořádný zásah, kterým nebeský Otec uchránil dědičného hříchu Tu, která se měla stát Matkou jeho Syna, jenž se stal člověkem. Pohled všech věřících se dnes upírá k Marii, která září na nebi uprostřed zástupů blahoslavených.
 
Vybavují se v mysli slova Dante Alighieriho, na kterého se v 32. zpěvu Ráje obrací svatý Bernard, poslední průvodce na jeho mimozemské pouti: „Zahleď se na tvář Té, která se nejvíce podobá Kristu, pouze ona tě může disponovat, abys viděl Krista (vv 85-87)."

Je to vybídnutí kontemplovat Mariinu tvář, protože Matka se podobá Synu Ježíšovi více než jakýkoliv tvor. Zář, která se line z oné tváře může pomoci Dantemu, aby vydržel náraz blaženého patření na oslavenou tvář Krista.

Jak cenné je toto vybídnutí svatého učitele církve pro nás poutníky na zemi, zatímco si připomínáme Tu, jež je „Celá Krásná“. Neposkvrněná  nás však vybízí abychom neulpívali pohledem na Ní, ale šli dále, pronikajíce co možná nejvíce do tajemství, v němž byla počata: totiž tajemství trojjediného Boha, jež je plné milosti a věrnosti.

Jako měsíc září světlem slunce, tak Mariin neposkrvněný jas je zcela závislý na záři Vykupitele. Matka nás odkazuje k Synu; skrze ni se dostáváme ke Kristu. Proto Dante Alighieri vhodně poznamenává: „neboť pouze její jasnost tě může disponovat, abys viděl  Krista“.

Jako každý rok se dnes odpoledne odeberu s vnitřní radostí na Španělské  náměstí, abych se připojil k tradiční poctě, kterou město Řím vzdává Neposkvrněné. Jí znovu přednesu zasvěcení církve a lidstva, v tomto nesnadném údobí dějin.
 
Lidé potřebují Krista, aby získali důvěru a dali smysl svému životu. Panna (Maria) je bezpečnou vůdkyní k prameni světla a lásky, k Ježíšovi: připravuje nás na setkání s Ním. Křesťanský lid prozíravě pochopil tuto skutečnost spásy a obraceje se k Té, jež je „Celá svatá“, se synovskou důvěrou ji naléhavě prosí: Jesum, benedictum fructum ventris tui, nobis post hoc exilium ostende. O clemens, o pia, o dulcis VirMaria – A Ježíše, požehnaný  plod tvého žuivota nám ukaž po tomto putování, ó, přívětivá, ó dobrotivá, ó sladka P. Maria.

Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu