Prezident Václav Havel vrátil sněmovně zákon o církvích a náboženských společnostech. Domnívá se, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Církvím totiž znemožňuje mít vlastní nemocnice a zařízení sociálních služeb.
V odůvodnění, které poskytl Magazínu ChristNet.eu mluvčí prezidenta Ladislav Špaček se uvádí:
Ústavní clánek 16 odst. 2 Listiny základní práv a svobod stanoví, že církve a náboženské spolecnosti (dále jen "církve") spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zrizují reholní a jiné církevní instituce, nezávisle na státních orgánech.
Toto ustanovení též prejímá a rozvádí § 6 odst. 1, zejména písm. h) a písm. k) zákona c. 308/1991 Sb., o svobode náboženské víry a o postavení církví a náboženských spolecností. Církevní instituce (charitativní zarízení a diakonie) tak od prvopocátku (od zrízení církví) mají právní subjektivitu, kterou stát bere jen na vedomí tím, že je eviduje ve zvláštním rejstríku církevních právnických osob vedeným Ministerstvem kultury.
Naproti tomu nove prijatý zákon v § 6 odst. 3 a v § 7 odst. 1 toto ústavní právo registrovaných církví v rozporu se zmíneným ústavním ustanovením již nezminuje.
Senát proto návrh zákona svým usnesením ze dne 21. ríjna 2001 zamítl. Poslanecká snemovna však dne 27. listopadu 2001 zamítnutý zákon prijala podle cl. 47 odst. 1 Ústavy Ceské republiky.
Církvím se tak znemožnuje samostatne zrizovat a provozovat vlastní zdravotnická zarízení a zarízení sociálních služeb. Zákon je vyjímá ze staletého stále živého poslání církví, které od provopocátku spojují službu slovem (kult) a službu cinem (charitu). Tomuto pojetí odpovídá úzké sepetí církví s charitativní pusobností, která je jejich nedílnou soucástí.
Podle dosavadní úpravy církve, jak jim to cl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod umožnuje, mají prímý vliv na obsazování orgánu rídících charitativní složku církve, jakož i možnost prímé kontroly hospodarení s prostredky, které pro charitativní cinnost (mnohdy bezplatnou, jako je služba rádových sester v techto ústavech) získávají mj. prostrednictvím sbírek mezi verícími církví, subvencemi ze zahranicí vzhledem k duvere, kterou tam mají a jistote, že venované prostredky nebudou promarneny nebo zneužity. Schválený zákon se však v rozporu s cl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod snaží omezit pusobnost církví toliko na cinnost kultovní a odnímá jim tak jednu složku jejich poslání.
Katolická církev Havlovo rozhodnutí uvítala. Poslanci ČSSD a ODS jsou ale přesvědčeni, že sněmovna veto přehlasuje. Se zákonem nesouhlasil i Senát. Sněmovna ovšem hlasy ODS a ČSSD 27. listopadu senátní veto přehlasovala. Proti byli lidovci, unionisté a komunisté.
Mluvčí katolických biskupů Daniel Herman ČTK řekl, že Havlův názor je v naprostém souladu s názorem katolické i dalších církví, které jsou sdruženy v Ekumenické radě církví.
Podle České biskupské konference i Ekumenické rady církví nový zákon církve staví do role organizací podřízených státu, nad nimiž se zavádějí mnohá nová administrativní opatření a kontroly.
Kopii veta, kterou nám poskytla prezidentská kancelář, si můžete stáhnout.