Vánoční novéna, kterou v těchto dnech  konáme, nás pobízí prožívat mnohem intnezivněji a hlouběji přípravu na velký nadcházející svátek narození Spasitele. Liturgie vytyčuje moudré putování k setkání s Pánem, který přichází; den po dni předkládá podněty k úvaze a modlitbě. Vybízí nás k obrácení, abychom ochotně přijali tajemství Narození Páně.

Ve Starém zákoně proroci ohlašovali příchod Mesiáše a udržovali bdělé očekávání vyvoleného národa. Týmiž city jsme i my vybízeni, abychom prožívali tuto dobu a mohli tak vychutnávat radost už velmi blízkých vánočních svátků.

Naše očekávání se stává hlasem nadějí celého lidstva a nachází výraz v řadě invokací, které při eucharistické oběti nacházíme před evangeliem a při modlitbě nešpor před zpěvem „Magnificat“. Jsou to tak zvané antifony, začínající zvoláním „Ó“, jimiž se církev obrací k Tomu, který se chystá příjít; tyto vysoce básnické  tituly dobře vystihují, jak národy potřebují mír a spásu, a tuto potřebu může plně a definitivně ukojit  pouze Bůh, jenž se stal člověkem.

Církevní společenství se jako starobylý Izrael stává hlasem mužů a žen všech dob, aby opěvovalo příchod Spasitele : Ó, Moudrosti Nejvyššího, Ó, Vůdce domu Izraelova, Ó, Kořeni Jesse, Ó, Klíči Davidův, Ó, vycházející hvězdo, Ó, Slunce spravedlnosti, Ó, králi národů, Ó, Emanueli, „Bůh s námi“.

V každé z těchto vášnivých invokací, plných  biblických odkazů  se vnímá touha věřících, aby uviděli, jak se naplňuje jejich očekávání míru. Proto naléhavě prosí, aby se narodil slibený Spasitel. Zároveň však si jasně uvědomují, že to zahrnuje konkrétní úsilí o to, připravit mu důstojný příbytek nejen ve své duši nýbrž i v celém prostředí, kde žijí. Krátce, dovolávat se příchodu Toho, který přináší světu pokoj, to zarnuje ochotně se otevírat osvobozující pravdě a obnovné  síle evangelia.

Do této cesty přípravy na setkání s Kristem, který o vánocích přichází  vstříc lidstvu, se zařadil zvláštní den postu a modliteb, který jsme slavili minulý pátek, abychom prosili Boha o dar smíření a pokoje. Byla to mocná chvíle adventu, byla to příležitost prohloubit (hlouběji promýšlet) příčiny války a  důvody míru. Tváří v tvář napětí a násilí, které bohužel zakalují i v těchto dnech různé části světa, včetně Svaté země, zvláštního svědka tajemství Ježíšova narození, je zapotřebí, abychom my, křesťané dali zaznívat mnohem mocněji poselství míru , které pochází z betlémské jeskyně.

Musíme se obrátit k míru, musíme se obrátit ke Kristu, našemu pokoji, jisti si tím, že jeho odzbrojující láska v jeslích přemáhá každou pochmurnou hrozbu nebo plán násilí. A je třeba i nadále s důvěrou prosit Dítě, narozené pro nás z Panny Marie, aby zázračná energie jeho míru vyhnala nenávist a pomstu, jež se zahnízdily v lidské duši. Musíme prosit Boha, aby zlo bylo potřeno dobrem a láskou.

Jak nám to předkládá adventní liturgie, vyprošujeme si od Pána dar „ s rqadostí se připravit na tajemství Jeho narození“, aby nás toto tajemství našlo „bdělé a modlitbách a jásající ve chválách“ (  adventní preface II.) Pouze tak budou vánoce svátkem radosti a setkání  se Spasitelem, který dává mír.

Což bychom si nechtěli navzájem přát právě tohle o nadcházejících vánočních svátcích? Ať se proto stane naše modlitba v tomto týdnu mnohem intenzivnější a sborová: „Christus est pax nostra“ Kristus je náš pokoj.  Kéž jeho pokoj obnoví každé prostředí, v němž prožíváme svůj  všední den. Kéž naplní srdce, aby se otevřela působení  jeho proměňující milosti; kéž pronikne rodiny, aby před jeslemi nebo shromážděné kolem vánočního stromku upevnily své věrné společenství;  kéž vládne ve městech, v národech a v mezinárodním společenství a kéž se rozšíří do všech koutů světa.

Jako pastýři v betlémské noci zrychleme své kroky do Betléma. Budeme v tichu  svaté noci kontemplovat „ Dítě zavinuté do plének a  ležící v jeslích“ a také Josefa spolu s Marií (Lk 2, 12.16) Ona, jež přijala Boží Slovo ve svém panenském lůně a chovala ve své mateřské náruči, kéž nám pomáhá prožívat s větším nasazením tento poslední liturgický úsek adventu.

S těmito city vyjadřuji s láskou  svá přání vám všem zde přítomným, vašim rodinám a všem vašim drahým.

Požehnané vánoce všem!

Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu