Lidí věřících v Boha je od 90. let v české populaci stále stejně. Jejich podíl se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM provedl od poloviny 90. let, se pohybuje zhruba mezi 35 a 40 procenty.

Z prosincového průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM), který obdržela ČTK, vyplývá, že někteří dospívají k víře postupně, nikoli na základě rodinné výchovy a prostředí. Na otázky odpovídalo 1577 občanů a věřící tvořili 37 procent.

Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách a jichž je kolem 40 procent, věří v Boha skoro tři čtvrtiny. Také tento poměr se nemění. Úbytek věřících je z větší části vyrovnáván tím, že se k víře přiklání kolem 13 procent z těch, kdo byli vychováváni v "nevěřících" rodinách.

Tradičně největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách; nejméně jich žije na severu Čech.

Mezi stoupenci parlamentních stran mají věřící jednoznačně nejsilnější zastoupení u KDU-ČSL (zhruba 90 procent) a mezi lidmi, kteří v současnosti jmenují jako volenou stranu čtyřkoalici (55 procent). Asi pětinu, tedy nejméně mezi stranami, tvoří věřící v řadách stoupenců KSČM.

Zhruba polovina obyvatel Česka považuje církve za prospěšné instituce. Přes 40 procent lidí si myslí, že je správné vrátit církvím majetek v rozsahu, aby mohly vyvíjet činnost. Vyplynulo to z prosincového průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM). Jeho výsledky obdržela ČTK. Na otázky při něm odpovědělo 1577 občanů starších 18 let.

Za užitečné instituce považuje církve 90 procent věřících. Majetek by církvím vrátily tři čtvrtiny z těch, kteří osobně věří v Boha.

Průzkum ukázal, že 38 procent občanů současně považuje církve za užitečné a vrátilo by jim majetek. Opačný postoj zastává 39 procent lidí. Dalších 17 procent považuje církve za užitečné, ale majetek by jim nevracelo. Jen šest procent občanů sice církve za užitečné nepovažuje, nicméně majetek by jim vrátilo.

Nejvíce lidí, kteří věří v Boha, považují církve za užitečné a podporují vrácení majetku církvím, je v řadách KDU-ČSL, naopak nejméně v KSČM.

Průzkum STEM se uskutečnil počátkem prosince, tedy necelých 14 dnů před tím, než se téma církví a jejich postavení stalo jedním z hlavních témat diskusí ve společnosti. Poslanecká sněmovna totiž minulý týden přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila nový církevní zákon, který vyvolal značné napětí mezi vládou a katolickou církví. Církevní hodnostáři a zástupci KDU-ČSL nesouhlasili s právním oddělením charit a diakonií od struktury církví.

Na obsahu článku se podílela ČTK