Několik dní před blížícím se setkáním církevních a náboženských představitelů v Assisi poskytl naší rozhlasové stanici rozhovor vicepresident Papežské komise pro náboženské vztahy s židovstvím, mons. Marc Ouellet. Otázky mu kladl italský novinář Giovanni Peduto.

Giovanni Peduto: Čím se liší a v čem jsou si podobná setkání v Assisi 27. října roku 1986 a blížící se setkání 24. ledna 2002?
 
Mons. Marc Ouellet: Obě setkání vznikla na základě iniciativy Svatého Otce Jana Pavla II., který tak prostřednictvím představitelů světových církví a náboženství vyzývá celé lidstvo k modlitbám za mír. To také pokládám za nejdůležitější společný bod. Setkání si jsou podobná ve třech hlavních aspektech. Především k nim vyzývá jedna a ta samá osoba. Její pozvání je všeobecné, obrací se jak k věřícím všech křesťanských vyznání, tak také k představitelům ostatních světových náboženství. A stejně jako před 16-cti lety, vyzývá i nyní  Svatý Otec k modlitbě a k vydání svědectví pro mír ve světě, bez jakéhokoliv synkretismu a míchání jednotlivých náboženství.
 
Rozdíl mezi setkáním v roce 1986 a setkáním, které se uskuteční tento týden, vidím především v jeho historických souvislostech. V roce 1986 se účastníci setkání modlili za vyřešení dlouhodobého konfliktu tzv. studené války mezi západem a komunistickým blokem. Tomuto setkání předcházela 10-ti měsíční příprava. Pozvání na blížící se setkání 24. ledna 2002 však bylo proneseno teprve před dvěma měsíci jako odpověď na tragické události posledních měsíců, jež ohrozily nejenom světový mír, ale také budoucnost jednotlivých náboženství. Je nutné všemi prostředky zabránit náboženské válce stejně tak, jako nedovolit zneužití  jakéhokoliv náboženství k jejímu vedení.

Peduto: Jaké je téma nadcházejícího setkání a jak bude probíhat?

Mons. Ouellet: Přesný název setkání zní: Den modliteb za mír ve světě. Na programu jsou čtyři hlavní body. Nejprve proběhne přivítání účastníků setkání na spodním náměstí basiliky svatého Františka. Na něj bude navazovat řada mírových svědectví. Zazní mezi nimi také slova představitelů jiných než katolických církví a církevních společenství. Promluví například Ekumenický patriacha Bartoloměj I., dále představitel Anglikánské církve, který přečtě dopis canterburského arcibiskupa, George Leonara Careyho. Svědectví pronese také generální sekretář Světové federace luteránských církví, dále generální sekretář Světového sdružení reformovaných církví a jeden zástupce židovského náboženství.

Třetí část programu je určena modlitbě. Jednotliví představitelé se rozejdou na předem stanovená místa, kde se budou modlit podle náboženské tradice své vlastní církve, církevní komunity či svého náboženství. Křesťané se shromáždí v dolní části basiliky svatého Františka. Na modlitbu bude za přítomnosti Svatého Otce, představitelů ostatních církví, církevních společenství a představitelů dalších náboženství navazovat společné agape ve františkánském klášteře.
 
Zakončení celého dne bude věnováno veřejnému prohlášení všech účastníků, kteří se společně zaváží k úsilí o mír. Text prohlášení byl sestaven po konzultacích se zástupci všech zůčastnených církví, církevních společenství a náboženství. Bude přednesen v několika jazycích.

Peduto: Jaký je cíl tohoto setkání?

Mons. Ouellet: Hlavním cílem je podle mne vydání svědectví o tom, že bez Boha a modlitby se hlubokého a stálého míru mezi národy nikdy nedosáhne. Mír, stejně tak jako válka, vychází z lidského srdce, které může přetvářet pouze Bůh. Z toho pak pramení nesmírný význam modlitby, která otevírá srdce spravedlnosti a odpuštění. Tím přispívá k rozšíření naděje a k budování míru. Rád bych zdůraznil i další rozměr této události. Tím je jednak snaha potvrdit mírovou a mírotvornou povahu každého opravdového náboženství, a dále snaha odmítnout využívání náboženství k válečným účelům, které není ničím jiným, než jeho zneužitím a deformací.

Peduto: Jaká byla odpověď na toto pozvání ze strany ostatních křesťanských církví?

Mons. Ouellet: Odpověď byla vskutku okamžitá. Většina církví a církevních společenství vyslovila svůj souhlas a jmenovala své zástupce z řad svých hlavních představitelů. Ekumenický pariarcha, jeho Svatost Bartoloměj I., osobně potvrdil, že se do Assisi dostaví s celou delegací. Stejným způsobem reagoval také Řecký pravoslavný patriarcha z Antiochie, Ignác IV. i přesto, že do Říma cestoval teprve před nedávnem, aby se zde v říjnu minulého roku setkal se Svatým Otcem.

Do Assisi přijede také patriarcha Syrské východní církve, Mar Dinkha IV. Chtěl bych také zdůraznit účast zástupců Světové federace luteránských církví, Světového sdružení reformovaných církví a zástupců téměř všech západních církví a církevních společenství. Počítáme také s přítomností generálního sekretáře Ekumenické rady církví.

Peduto: Zůčastní se tohoto setkání také zástupci židovského náboženství?

Mons. Ouellet: O tuto iniciativu Jana Pavla II. projevili velký zájem také představitelé židovského náboženství. Svou účast potvrdilo mnoho rabínů.  Jmenoval bych napřílad rabína Davida Rosena z Jeruzaléma, vrchního rabína Samuela-René Sirata z Francie či rabína Israela Singera ze Spojených státu amerických. Přejeme si, aby se nadcházejícího setkámí mohl zůčastnit i emeritní vrchní rabín z Říma, Alio Toaff. Ten patří mezi slavné účastníky setkání v roce 1986. Počítáme také s přítomností nového vrchního rabína Věčného města, profesora Di Segni.

Nechceme riskovat srovnání, která by se mohla stát povrchními, ale pevně věřímě v to, že se velký počet významných zástupců církví a církevních společenství, kteří na setkání budou přítomni, stane znamení naděje pro celý svět a před jeho očima vydá svědectví míru.

Překlad Tereza Olivová z Vatikánského rozhlasu