Seznamka
Do roku 1989 vyráběla mešní víno v Kroměříži Charita. Po listopadu 1989 biskupové rozhodli, že Charita se bude věnovat svému vlastnímu sociálnímu poslání. Výrobu mešního vína v Kroměříži přebrala společnost UNITA Praha, s.r.o. Jaroslav Grmolec se stal jejím zaměstancem a vedoucím provozovny v Kroměříži.
Foto: Corbis
Arcibiskupství olomoucké tvrdí, že má v ruce doklad, kde UNITA Praha žádá po Jaroslavu Grmolcovi, tehdy vedoucím provozu v Kroměříži, úhradu způsobené škody ve výši 132 tisíc Kč. "Nevím, o jakou škodu se jednalo," řekl nám na to Grmolec.
V roce 1993 se UNITA Praha rozhodla ukončit svou účast na výrobě mešního vína a předat tuto výrobu jinému subjektu. Grmolec projevil zájem převzít výrobu mešního vína. Olomoucké arcibiskupství ve zveřejněném stanovisku píše, že výroba mešního vína by Grmolcovi nebyla pravděpodobně svěřena, nebýt přímluvy olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Ten tak měl učinil na základě doporučení tehdejšího faráře v Hovoranech, kde Grmolec bydlel.
Grmolec vidí situaci jinak: "Byl jsem vybrán Ing. Zdeňkem Čeřovským. Není pravda, co uvádí Olomoucké arcibiskupství." Čeřovský byl ekonom odstupující UNITY Praha
Grmolec Magazínu ChristNet.eu vysvětlil, že nejprve podnikal jako fyzická osoba pod názvem Jaroslav Grmolec - Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž. Chtěl si vzít úvěr od banky na rozvoj podnikání, ale banka mu nepůjčila peníze, protože podnikal jako fyzická osoba. Proto založil Arcibiskupské sklepy Kroměříž, s.r.o. a pozval do ní společníky.
U založení společnosti Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž (AVS) byl ještě Ing. Zdeněk Čeřovský . Tato společnost měla v roce 1994 pět společníků – spoluvlastníků: 4 fyzické osoby (J. Grmolec, Z. Čeřovský, M. Měchura a F. Ondrášek) a jednu osobu právnickou - Arcibiskupství olomoucké. Všechny subjekty měly rovný 20% podíl.
"Olomoucký arcibiskup Jan Graubner jako fyzická osoba nikdy nebyl a není společníkem takto ustavené společnosti. Jedná jako statutární zástupce Arcibiskupství olomouckého. Toto zastupování navíc řeší pověřením osoby, která má pověření pro zastupování v této obchodní společnosti, a sám se přímo řízení společnosti nezúčastňuje," objasňují situaci Karel Kavička, zástupce Arcibiskupství olomouckého ve společnosti Arcibiskupské sklepy Kroměříž, s.r.o., a Jiří Šabršula, právní zástupce Arcibiskupství olomouckého ve zveřejněném stanovisku.
Po odchodu Ing. Čeřovského ze společnosti přešel jeho podíl se souhlasem všech společníků v dobré víře na Arcibiskupství olomoucké, které tak získalo ve společnosti 40 %. "To byla myslím největší chyba", komentuje tento fakt Grmolec. Obchodní partneři začali poukazovat na nedostatky v činnosti společnosti AVS a požadovali na arcibiskupství nápravu nedostatků. I Grmolec souhlasí s tím, že vztahy nebyly dobré.
Olomoucké arcibiskupství chtělo, jak nám řekl Grmolec, stanovit podmínky, které byly "kriminalizující". Grmolec nesouhlasil. "Od té doby se táhly velké rozpory s arcibiskupstvím," prohlásil včera Grmolec. Jako příklad uvádí nechození zástupce Olomouckého arcibiskupství na valné hromady, čímž mělo blokovat činnost AVS.
V roce 1998 nebo 1999 přišel do AVS Karel Kavička jako zástupce Olomouckého arcibiskupství. Jaroslav Grmolec říká, že chtěl prosadit zřízení dozorčí rady. Společníci byli ale proti. Nakonec měli přistoupit na kompromisu, že se dozorčí rada zřídí, ale bude ji financovat Olomoucké arcibiskupství. To návrh ale odmítlo.
"Společníci však na změnu společenské smlouvy nechtějí přistoupit a na připomínky spoluvlastníka nereagují nebo slibují nápravu, kterou však nerealizují. To vede ke zvyšování napětí mezi spoluvlastníky," uvádí se v prohlášení Olomouckého arcibiskupství, které zřejmě v tomto bodě naráží na výše uvedenou skutečnost.
Arcibiskupství nebylo spokojeno s vysokou fluktuací zaměstnanců, s neprůhledným hospodařením a špatným informováním společníků o výsledcích hospodaření.
Grmolec souhlasí, že fluktuace zaměstnanců byla vysoká. "Neměl jsem štěstí na lidi," povzdechl si. Na druhou stranu ale zastává názor, že když někdo špatně pracuje, musí být propuštěn. "A to bylo v mé kompetenci. Všichni si myslí, že když dělají v křesťanském podniku, je na prvním místě modlitba. Ale na prvním místě je práce," ukazuje svoji zaměstnaneckou filosofii Grmolec.
Jako příklad uvádí zaměstnance Ivičiče, který byl propuštěn pro krádež vína.
Nesouhlasí ale s tím, že by hospodaření bylo neprůhledné: "Kdyby bylo neprůhledné hospodaření, stíhal by mě finanční úřad. Malé věci byli samozřejmě v nepořadku, ale ne velké." A kontruje: "Naopak, kolik účtů vytuneloval Graubner?"
Arcibiskupství Olomoucké po splacení všech úvěrů, které zaručovalo, a po vyrovnání závazků, podalo návrh na své odstoupení ze společnosti. Podmínkou odstoupení byla změna názvu společnosti v tom smyslu, aby společnost vypustila z názvu přídavné jméno "arcibiskupské". Návrh byl podle prohlášení Olomouckého arcibiskupství motivován obavou, že případné nedostatky v činnosti společnosti mohou být spojovány se jménem Arcibiskupství olomouckého. Společníci tento návrh zamítli.
"Název jsem si vymyslel sám, je to chráněná obchodní značka," vysvětluje Grmolec, proč se změnou nesouhlasil. A uvádí, že jsou i jiné arcibiskupské sklepy, např. v Hukvaldech.
Grmolec měl podle Olomouckého arcibiskupství přenést část výroby z Kroměříže do svého bydliště v Hovoranech s nepravdivým zdůvodněním, že Okresní hygienická stanice v Kroměříži připravuje zákaz výroby v historických prostorách sklepů.
"To je zase výmysl," kroutí hlavou Grmolec. "U nás ve sklepích byli na návštěvě dva pánové z hygieny, které trochu přátelštěji znám. Doporučili nám pro hacab, aby lahvování probíhalo někde jinde. Časem by současné umístění totiž mohl být podle nich problém."
Olomoucké arcibiskupství tvrdí, že si Grmolec vyměřil nájemné ve výši více než trojnásobku nájemného v Kroměříži. Ten ale tvrdí, že nájemné bylo zhruba stejné. Rozdíl měl být pouze optický, protože v Kroměříži se platily zvlášť služby a energie, zatímco v Hovoranech bylo vše v jednom.
Nájemné si měl Grmolec, jak stojí v stanovisku Olomouckého arcibiskupství, začít vyplácet bez souhlasu spolumajitelů. "Není to pravda, byla tady finanční kontrola. Soudce doktor. Sichra požádal Olomoucké arcibiskupství, aby předložilo důkaz tohoto tvrzení. Nic ale nepředložili," říká Grmolec.
Grmolec se směje i tomu, že společníkům měla být podle prohlášení předložena smlouva o pronájmu až se zpožděním půldruhého roku s žádostí o její zpětné schválení na valné hromadě v únoru 2001. Arcibiskupství ale uvedlo, že společníci tuto smlouvu zamítli.
Pokračování zítra
Stanovisku Olomouckého arcibiskupství (na situ Tiskové střediska ČBK)
Související články a zprávy:
Ad: Co se mi nelíbilo na jednání arcibiskupa Graubnera
Co se mi nelíbilo na jednání arcibiskupa Graubnera
Celý: Graubnerův list je lživý a zbabělý
Právní rozbor některých aspektů kauzy vinnařských sklepů
Z bílého, černé!
Kněží prý schvalovali Grmolcův postup proti arcibiskupovi Graubnerovi
Arcibiskup Graubner odmítá obvinění z podvodu, kněží mají číst věřícím dopis
Arcibiskup Graubner ke kauze vinných sklepů
Graubner čelí obvinění z vytunelování vinařské firmy
