Konala se jednou svatba v kroměřížském zámku a byl na ni pozván také olomoucký arcibiskup a Pán Ježíš. Pilo se při ní víno z místních arcibiskupských sklepů a to po čase došlo. Všichni hosté tak trochu tušili proč a přišli to oznámit arcibiskupovi.

Ten se zatvářil nešťastně. „Další útok proti mně,“ pomyslel si, „a zrovna v takovéto situaci.“ Pak ho však něco napadlo, naklonil se k Pánu Ježíši a něco mu pošeptal. Ostatním pak nahlas řekl: „Udělejte všechno, co vám řekne.“

Pán Ježíš přikázal služebníkům donést ze sklepa prázdné sudy od vína a naplnit je vodou až po okraj. Když to udělali, viděli, že se z nich začíná kouřit a všude je cítit aromatická vůně. Všichni, kromě arcibiskupa, se překvapeně podívali na Ježíše.

Ten jim však řekl: „Co se divíte? Vína už jste měli dost, od nynějška budete pít po jídle vždy jenom kávičku…“