Medjugorje – odpovědi na tvrzení dr. Mráčka I.

Magazín ChristNet uveřejnil již tři pokračování reakcí na články, jež poukazují na různé nejasnosti a podivnosti, pokud se údajných zjevení v Medjugorje týká.

Podivné je, že nereaguje na všechny výtky, ale jen na některé vybrané. V podstatě se dá říci, že reakce se nikdy nedotýkají podstaty článků, ale jen některých okrajových jevů. Například jednou jsem napsal, že Ivan měl zapsat proroctví Panny Marie a zapečetit je do obálky. Udělal tak, avšak tvrdil, že na papír nic nenapsal. Když tedy udivení členové komise řekli, že tedy mohou obálku v klidu otevřít, začal zase tvrdit, že přece jen něco napsal. Dr. Mráček celou věc odbyl tím, že jsem špatně napsal rok, kdy k události došlo. Ano, místo roku 1985 jsem napsal rok 1981. Avšak reakce na zjevnou Ivanovu lež a vymýšlení, jež bychom od vizionáře nečekali, chybí.

Pojďme nyní postupně projít další body odpovědí.

Biskup Zanič

Dr. Mráček tvrdí, že biskup Zanič publikoval v prvních letech zjevení nepravdy a dezinformace, které jsme přebrali. Už jenom toto tvrzení je zarážející – napadlo by běžného věřícího katolíka jen tak bez důkazů obvinit např. některého českého biskupa z publikování nepravd a dezinformací? Jaké má dr. Mráček důkazy, že skutečně šlo o nepravdy a dezinformace?

Když jsme tedy u biskupa Zaniče – není pravda, že publikoval své názory jen v prvních letech zjevení, ale i posléze, minimálně do konce 80. let (tedy 8 let po prvním zjevení). Z roku 1985 (25. března) je tento jeho dopis otci Tomislavu Pervanovi z medjugorské farnosti sv. Jakuba (vyjímáme podstatnou část):

„Reverende otče Tomislave, možná jste již slyšel o událostech ohledně dopisu „vizionáře“ Ivana Dragiceviče ohledně znamení, jež popsal 9. května 1982 v době pobytu v semináři Visoko. ... Komise pro vyšetřování událostí v Medjugorje [nadále Komise] se sešla 7. března 1985 v Mostaru, aby tento jeho dopis otevřela. Obsahuje popis znamení, jež má potvrdit pravost „zjevení“ Panny v Medjugorje. Vloni, při ústním rozhovoru se členy vyšetřovací komise, Ivan Dragicevič tvrdil, že tímto znamením bude Madonnina svatyně, která se jednoho rána náhle objeví. Ale již předtím biskupská kancelář došla k přesvědčení, že zjevení v Medjugorje nejsou skutečná. Na mé příkazy – 13. 12. 1981, (N 977): názor na události v Medjugorje; - 12. 4. 1983, (N 241): dopis místnímu sboru a instrukce; pozvání k setkání: -31. 3. 1983, (N 297); - 27. 9. 1983, (N 982); - 19. 7. 1984, (N 777) – jste nijak nereagoval.

Komise během svého dvoudenního sezení potvrdila, že místní kněz i vizionáři se mají vyvarovat od jakéhokoliv veřejného vystupování a sdělením tisku, jež by obsahovalo cokoliv o vizích a nepotvrzených zázračných uzdraveních. To jsme si řekli i v mé kanceláři 31. 10. 1984. Přitom se však za celou dobu nic nezměnilo. ... Opět vás tedy prosím, aby vizionáři nevystupovali veřejně a aby skončila jejich „zjevení“ v kostele. Měli „zjevení“ v Mostaru, dříve v Sarajevu, Visoku a Dubrovniku – ať je tedy mají ve svých domovech, jak se tomu podle svědků dělo i v roce 1981.

Žádám vás, aby do 10 dnů zmizela nová socha Gospy zpřed hlavního oltáře a byla v noci diskrétně nahrazena starou. Řeči o zjeveních musejí ustat, publikování zpráv se nesmí šířit. ... Prodej suvenýrů a tištěných propagačních materiálů ohledně „zjevení“ bude ukončeno. ... „Vizionáři“ odevzdají vše, co napsali, zvláště pak tzv. Životopis Panny Marie. Tolik se namluvilo o jejich diářích a dalších zápiscích a jaký mají vliv na události v Medjugorje, že tyto dokumenty spadají pod dohled úřadu a stanou se předmětem vyšetřování fenoménu v Medjugorje.

Msgr. Pavao Zanic,
biskup z Mostaru-Duvna a apoštolský administrátor Trebinje-Mrkanj.“

Přijde vám biskup Zanič šílený? Nebo že žádá nesmysly? Vezměte v potaz, že ani v roce 1985 nebyly události v Medjugorje církevně schváleny, navíc šetření první komise pro události v Medjugorje vyslovilo záporné stanovisko. Jednal biskup Zanič v rozporu se svým svěřeným úřadem?

Když se nyní ohlédneme zpět, nepřijde nikomu divné, že Panna Marie by nepotvrdila své zjevení v Medjugorje zázrakem, jak se o něm píše výše? Nebo že by jako ve Fatimě neřekla, kdy přesně k němu dojde? V podstatě – čím potvrdilo „zjevení“ v Medjugorje za těch více jak 20 let svou pravost?

Stejně tak přemýšlel biskup Zanič, když v roce 1987 (24. července) napsal do medjugroské farnosti další dopis: „Znamením pro mne je, že už šest let se vytrvale mlčí o všech řečech znamení: bude, říkalo se, na kopci zjevení, viditelné a stálé; bude brzy, bude za chviličku, buďte ještě chvíli trpěliví – a to se říkalo v roce 1981... A pak zase: uskuteční se ve svátek Neposkrvněného početí, na Nový rok apod. Děkuji Ti, Madonno, protože tvé dlouhé mlčení po dobu šesti let jen potvrzuje, že tam nemluvíš, nezjevuješ se, nedáváš poselství – a ani neslibuješ zvláštní znamení. Požehnaná Panno, Matko Krista a nás všech, přimlouvej se za mír v tomto neklidném regionu Církve, mostarské diecézi, přimlouvej se zvláště za toto místo, farnost, kde se nepočitatelně zmiňuje tvé požehnané jméno ve slovech, která nejsou tvá. ... Pomoz nám poznat skutečnou pravdu. ...“

Vskutku zvláštní člověk tento biskup Zanič – na jednu stranu lhář a buřič, na druhou, zdá se, veskrze věřící člověk.

Názor katolické církve

Protože jsme i zde svědky určitého mlžení a zatajování ze strany dr. Mráčka, pojďme rovnou citovat dokumenty katolické církve, vztahující se k Medjugorje, a to chronologicky. Abychom se vyhnuli „nežádoucímu“ názoru biskupa Zaniče, budu citovat dokumenty, s nimiž neměl nic společného.

Jen se zastavím u dvou polopravd dr. Mráčka. Píše: „Katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila pouze jednou, a to 10. dubna 1991 na biskupské konferenci v Zadaru. Ke zjevením bylo možno zaujmout tři následující stanoviska: a) zjevení jsou určitě nadpřirozeného charakteru, b) dosud nelze prokázat, zda jsou nadpřirozeného charakteru, c) zjevení jsou nepravá. Biskupská konference konstatovala druhou alternativu. Předpokládalo se, že v další práci komise bude studován nadpřirozený charakter těchto zjevení. Toto jediné církevní stanovisko o Medžugorji není negativní.“

Takže – katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila víckrát – viz níže. Bod b) je citován nepřesně – v originále totiž chybí ono slůvko „dosud“ – čímž text nabývá poněkud jiné souvislosti. Navíc – pokud Církev stanoví bod b), de facto tím popírá pravost zjevení, pouze je nemůže označit za podvod, protože stále probíhá.

A druhá věc. Dr. Mráček: „Kdyby katolická církev zjistila, jak prohlašoval biskup Žanić, že zjevení jsou nepravá, ihned by to oficiálně prohlásila a zakázala by jakoukoli publikaci a poutě věřících na toto místo, jak to např. učinila před několika lety v Olawě.“ Odpověď např. níže, u data 9. 1. 1987, kde kardinál Kuharič zakazuje poutě do Medjugorje.

Výroky Církve a církevních hodnostářů o Medjugorje

9. 1. 1987
Kardinál Franjo Kuharič, prezident Jugoslávské biskupské konference: „Protože vyšetřování událostí v Medjugorje přesahuje hranice diocéze, byla Biskupskou konferencí ustanovena nová Komise pro vyšetřování těchto událostí. Kongregace pro doktrínu víry o tom byla informována. ... Než budou známy výsledky šetření Komise a verdikt katolické církve, ... není dovoleno organizovat poutě ani žádné veřejné akce, týkající se nepotvrzených zjevení v Medjugorje. Mariánská úcta, potvrzená a doporučovaná Církví, musí být v souladu se směrnicemi Magisteria a zvláště apoštolské encykliky Marialis Cultus z 2. 2. 1974 (cf. AAS, 66, 1974, p. 113-168).”

1990
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 08/1990: „Oficiální poutě do Medjugorje zakázány. Prefekt římské kongregace víry, kardinál Ratzinger, upozornil na to, že katolická církev zakázala organizování oficiálních poutí do jugoslávského Medjugorje. Ve svém dopise kard. Ratzinger připomíná Vatikánem rozšiřované prohlášení jugoslávských biskupů,ve kterém "bylo prohlášeno organizování poutí a jiných nábožensky motivovaných manifestací za nepovolené".“

1991
Arcibiskup Tarcisio Bertone, francouzský biskup, sekretář Kongregace: „Jak bylo řečeno, stále platí, že oficiální poutě do Medjugorje, jež berou Medjugorje jako místo pravého mariánského zjevení, by neměly být organizovány ani farností ani na diecézní úrovni, protože je to v rozporu s deklarací Kongregace bývalých jugoslávských biskupů z tohoto roku."

1993
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 09/1993: „Upozornění farním úřadům. Žádáme všechny farní úřady, aby v kostelích nerozšiřovaly spisy a knihy, které přinášejí nespolehlivou nauku. Stává se, že se pod zbožným titulem často skrývají bludy. Toto doporučení se týká také knih o Panně Marii a jejích zjeveních v Medjugorje, které vydává nakladatelství Verité v Praze. Toto nakladatelství nemá kontakt s žádným biskupstvím ani s ostatními křesťanskými nakladatelstvími a nakladatel takové tituly vydává na svou odpovědnost. Totéž se týká Zpráv z Medjugorje. V tomto smyslu upozorněte i své věřící.“

19. 6. 1996
Joaquin Navarro-Valls, vedoucí vatikánského tiskového střediska: „Žádná nová fakta, která by změnila dosavadní stanovisko Vatikánu v případu Medjugorje se neobjevila. A tak Svatý Otec respektuje stanovisko místních biskupů, tedy skeptické.“ Prohlášení bylo vydáno v odpověď na sérii drbů, jež kolovaly mezi italskými novináři o tom, že Církev změnila své stanovisko k Medjugorje a mohla by vydat nové prohlášení.

2. 10. 1997
Mons. Ratko Peric, mostarský biskup: „Prot.: 1267/97. Ctěný pane Boutete, odpovídám na Váš dopis z 29. září 1997, který jsem obdržel faxem z nunciatury v Sarajevu. ... Na základě studia případu 30 akademiků a mé pětileté episkopální zkušenosti v této diecézi, na základě skandální neposlušnosti, která je se zjevením spojená, na základě lží, jež jsou z času na čas vložena do úst „Madonny“, na základě neobvyklých opakování „zpráv“ po více jak 16 let, na základě podivného vedení „duchovních vůdců“ tzv. „vizionářů“, kteří je doprovázejí po celém světě, aby jim dělali propagandu, na základě zkušenosti, že „Madonna“ se vizionářům objevuje při „fiat“, je mé přesvědčení nejen non constat de supernaturalitate (nadpřirozenost jevu nebyla prokázána), ale také a spíše constat de non supernaturalitate (žádná nadpřirozenost nebyla prokázána), pokud jde o zjevení v Medjugorje.“

26. 5. 1998
Stanovisko Kongregace pro nauku víry: Vyjadřuje souhlas s Jugoslávskou biskupskou konferencí a biskupem Peričem.

10. srpna 2001
Odpověď P. Šikuly z Katolik.cz

10. října 2001
Kardinál Vinko Puljič za přítomnosti Svatého Otce na Synodu biskupů v Římě: „Co se týče církve v Bosně-Herzegovině, ... spousta věřících a kněží zůstává věrna Církvi a apoštolskému dílu, když pracují pro Církev a společnosti. Naneštěstí jistí členové františkánského řádu, sloužící v Medjugorje, a jim podobní zkoušejí vnutit místní diecézi svůj pohled, založený na jejich pseudo-charismatech, což je vážné nebezpečí pro Církev a její organizaci a nauku. Stačí připomenout smutné události loňského léta, kdy členové výše zmíněného řádu a samozvaný biskup, takto jáhen předkoncilního smýšlení, byli vyloučeni ze své komunity pro neustálou neposlušnost diecézi Mostar-Duvno.“

3. dubna 2002
Daniel Herman, tiskový mluvčí České biskupské konference: „Vážený pane redaktore, nejprve se omlouvám za zpoždění mé odpovědi. ... Především musím konstatovat, že česká biskupská konference dosud nevydala k tématu Medjugorje žádné oficiální stanovisko. Co se týká postoje Svatého stolce, či zahraničních biskupských konferencí, přesný přehled bohužel nemám. Vzhledem k tomu, že toto téma není nikterak centrální a celá problematika je ve fázi zkoumání, zkrátka se této věci nevěnuji. ... Pokud je mi známo, je postoj církve k této otázce velmi zdrženlivý a do Medjugorje se rozhodně nemají organizovat žádné oficiální pouti. ...“

Ještě tři drobnosti na závěr. Pokud si na oficiálních stránkách Vatikánu zadáte do vyhledávače slovo „Medjugorje“, nenajde vám tento vyhledávač jediný dokument, jenž by se Medjugorje týkal (a že databáze textů je velmi rozsáhlá). Další zajímavostí je, že čistě mariánský časopis, který u nás vychází a má církevní schválení – Immaculata (vydávají jej v Brně) - nikdy o Medjugorje nepsal. A to mám doma skoro kompletní archív. Jediný český časopis s církevním schválením, jenž o Medjugorje píše, je Světlo (vydává olomoucká Matice cyrilometodějská). Podíváte-li se však do tiráže, najdete zde větu tohoto znění: „Pokud jde o Medjugorje či Garabandal, jsou tyto články pouze informativní a čeká se na konečný úsudek církve“.

Odkazy:

Jeden z mnoha serverů, který zveřejnil Zaničovy dopisy
Anglický překlad dopisu biskupa Periče
Prohlášení kardinála Puljiče
Pozice Vatikánu z roku 1996

Související články:

Gospa-židovská dívka s modrýma očima
Opět se šíří dezinformace o Medžugorji II. a III.
Opět se šíří dezinformace o Medžugorji I.
Dezinformace o Medžugorji na českém internetu
Oficiální poutě do Medjugorje zakázány
Kdo v Medjugorje dává poselství?
Podivná poselství "Panny Marie"
Adresář odkazů – stránky, jež pochybují o autenticitě Medjugorje
Proč jsou zjevení v Medjugorje falešná II.
Proč jsou zjevení v Medjugorje falešná I.