Seznamka
Trojnásobný děkan KTF UK Prof. ThDr. Václav Wolf po několikaleté odmlce promluvil. Mezinárodnímu Reportu poskytl exkluzivní rozhovor, v němž se vyjadřuje k historii útoků proti KTF i k momentální situaci na této škole.
Ferdinand Peroutka (FP): Pane profesore, domníváte se, že v kauze KTF nastala hodina pravdy?
Prof. Václav Wolf: Domnívám se, že nyní je vhodný čas poněkud poodhalit závoj, halící pohled na tento problém z druhé strany. Další naprosté mlčení by mohlo být interpretováno jako neochota k dialogu, či dokonce jako souhlas s tím, co se s fakultou děje, a že je tedy vlastně vše v pořádku.
FP: Často jste slyšel otázky: Proč se nebráníte? Proč mlčíte? Byla vám podsouvána neschopnost komunikace, ale neodpovídal jste. Co bylo příčinou vašeho mlčení?
Wolf: Důvodů k mlčení bylo a je více. Odpovídat na útoky plné nízkostí znamená zabývat se jimi, snížit se na jejich úroveň. Šlo především o výpady nečestné a nenávistné, alespoň ze strany masmédií. Přistoupit na tento druh polemiky nepokládalo vedení KTF ani za správné ani za možné.
FP: Jiný důvod vaše zdrženlivost neměla?
Wolf: Další velmi významnou motivací mlčení je okolnost, že KTF není pouze institucí veřejnoprávní, ale i církevní. A k církevním autoritám je třeba zachovávat kanonickou poslušnost a přiměřenou úctu za všech okolností. Aby se nestalo, že “když se dva perou, třetí se směje”. Proto jsme se shodli, že každé přilévání oleje do ohně - byť ve formě spravedlivé veřejné obrany - by jen dále snižovalo věrohodnost katolické Církve. Navíc jsme si byli vědomi, že fakultě příliš nepomůže, zda veřejnost zná skutečnou pravdu, protože v těchto útocích šlo o objektivní pravdu a obecné dobro opravdu jen minimálně. A koneckonců bylo možné spoléhat i na to, že většina pozorovatelů celého nechutného děje nemá ještě masmediálním "brainwashingem" tak vyprané mozky, aby si sama nedokázala odpovědět na otázku: Co za tím vším vězí?
převzato z Mezinárodního Reportu č. 4/2002
Wolf: Bylo přece dost nápadné, když se proti relativně nepatrné fakultě v dojemné shodě najednou spojilo téměř celé politicky tak různorodé spektrum. A bylo také velmi zvláštní, že řadě lidí v tuzemsku i v zahraničí náhle vadí jakýsi vcelku obyčejný páter Wolf.
FP: Kdy se objevily první výpady proti KTF?
Wolf: Od doby začlenění Katolické teologické fakulty do pražské Univerzity Karlovy nás dnes dělí přibližně dvanáct let. Celé toto období se vyznačuje několika vlnami vehementních útoků proti celkové koncepci fakulty, jejímu vedení a zvláště proti mé osobě.
FP: V čem spočívaly?
Wolf: Především v prosazování pro fakultu nepřijatelných a perspektivně rozkladných stanovisek.
FP: Můžete specifikovat rozdíly, kolem nichž se točí boje o pražskou teologickou fakultu?
Wolf: Neučí se zde žádná speciálně odlišná nauka. KTF je naprosto standardní katolickou teologickou fakultou, která se důsledně řídí církevními směrnicemi. Tvrzení o jejím ultrakonzervativním zaměření není opodstatněné.
FP: Promítá se v nynější krizi i to, že KTF je součástí světské univerzity?
Wolf: Již v roce 1990, když jsem byl pozván na příslušnou papežskou Kongregaci do Říma, byl jsem upozorněn tehdejším prefektem kardinálem Laghim a Mons. Saraivou na to, že vést katolickou teologickou fakultu v rámci sekulární univerzity tak, aby si uchovala plné církevní smýšlení a současně dodržela všechny normy státního práva, je úkol nesmírně obtížný. Když nic jiného nezbývalo než se do toho pustit, začínal jsem každé ráno tím, že jsem své kroky detailně promyslil a prokonzultoval s eucharistickým Pánem a výslovně svěřil do ochrany jeho matky Panny Marie, která jako Sedes Sapientiae je univerzální Velkou kancléřkou celého katolického vzdělávacího procesu. I když obtíže postupem doby stále narůstaly, dařilo se dlouhá léta s pomocí nebes i dobrých pozemšťanů vždy nalézt - mně i děkanu Polcovi - schůdné řešení.
FP: Fakultě se mj. vytýkal nesprávný postoj k uchazečkám o studium.
Wolf: Je nutno zdůraznit, že na fakultě vystudovalo, případně dodnes studuje, několik set posluchaček. Vedení KTF, které zodpovídalo za hospodaření se státními finančními prostředky, však stálo před problémem, zda je možno tyto prostředky vydávat na odborné školení žen v činnosti, např. kazatelské, zpovědní či vůbec duchovní, kterou nebudou nikdy v životě vykonávat. A pro zavedení diferencované formy denního studia nebyl doposud dostatečný počet uchazeček.
FP: A co obvinění, že KTF zaměstnává agenty StB?
Wolf: Tuto otázku v minulosti několikrát prověřoval rektorát UK, který konstatoval, že všechny funkce, na něž se vztahuje lustrační zákon, jsou vykonávány pedagogy s negativním lustračním osvědčením.
FP: Další výtkou na adresu KTF byla “malá otevřenost” vůči světu.
Wolf: To je právě jeden z klasických příkladů neobjektivity. Měli jsme opravdu bohatou možnost na pracovních cestách - což se bohužel zatajuje - navštívit desítky zemí všech kontinentů s jejich teologickými fakultami a katolickými univerzitami. Zde byly pro posluchače naší fakulty vědomě vybírány odborné metody a literatura objektivně přispívající k postupnému rozkvětu zdravé nauky i praxe. Na zlomyslné úklady kruhů proticírkevních a naivně krátkozrakých kruhů katolických odpovídalo vedení KTF humorným rčením, že "šakalové vyjí, ale karavana kráčí dále".
FP: Dnes se ovšem zdá, že “karavana” v tomto složení a na tomto místě asi dál nepůjde.
Wolf: Došlo totiž bohužel k tomu, co je snad možno biblicky označit jako spojení Kaifáše s Pilátem. To může mít stejně neblahé důsledky, jako mělo před staletími propojení dvojí moci pozemsky tragické důsledky pro nositele Pravdy - samotného Krista.
FP: Přikláníte se tedy k názoru, že fakultě hrozí zánik?
Wolf: Jsem přesvědčen, že zánik KTF, jako takové, nehrozí. Co je však ohroženo, je její zdravá církevní orientace.
FP: Jak vnímáte vývoj posledních měsíců?
Wolf: Situaci, kdy KTF nemá schválený statut a další vnitřní předpisy, nemůže volit nový akademický senát a pravomoci akademických činitelů jsou omezeny, využívají různé kruhy k prosazení liberální sekularizace fakulty. Hlavní skutečný nedostatek KTF, spočívající v tom, že už tři roky nemá schválený statut, ovšem není vinou fakulty, ale "nečinností církve", jak konstatoval ve svém přípisu z 11. 6. 2001 sám ministr školství.
FP: Pan ministr tedy jen využil neschválení statutu?
Wolf: V celé složité právní problematice jsem toho názoru, že rozhodnutí ministra školství omezit výkon pravomocí orgánů KTF a zahájit správní řízení, které může vyústit v pozastavení a odnětí studijních programů, bylo zcela korektní. Právní korektnost však postrádám v přípravných jednáních tzv. expertních komisí, při nichž bylo mnohdy problematickými "experty" zamlčováno vše, co svědčilo ve prospěch fakulty. V těchto jednáních byly předkládány polopravdy i vyložené lži, byla užívána taktika "dvojího metru", takže účastníci jednání nabývali závěru, že je úplně jedno, co kdo říká, protože v inscenovaných procesech je rozsudek dávno předem připraven.”
FP: Nezanedbala fakulta svou obhajobu?
Wolf: K veškerým protestům přítomných zástupců fakulty - pokud byli vůbec pozváni - byli členové komisí zcela hluší. Právně dobře fundované rozklady situace, zpracované vedením KTF, nebyly před rozhodnutím vůbec postoupeny příslušným orgánům. Formálně právní nedostatky, které se tu a tam v žádostech o reakreditaci nebo v návrhu vnitřních předpisů fakulty vyskytovaly, bylo možno v nejkratším čase snadno odstranit. Ovšem při dobré vůli, která zde očividně chyběla.
FP: Nepřipadá vám nynější řešení jako operace zdravého pacienta?
Wolf: Připomíná mi to některé události z mé pedagogické praxe, například okolnosti, za nichž jsem musel v době hluboké totality opustit Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Jenomže tehdy jsem měl proti sobě komunistické pochopy a ne lidi, kteří se tváří jako demokraté. Ale když už jste použil příměr o operaci zdravého pacienta, vyjádřil bych jednu obavu. Může se stát, že po operaci, která se bohužel týká i centrální nervové soustavy, se pacient probere z narkózy už ne jako autonomní tvor, ale jako bezduchý mechanismus manipulovaný zvenčí.
FP: Jak na probíhající změny reagují studenti?
Wolf: Domnívám se, že posluchači jsou díky své bystrosti v současné chaotické situaci většinou správně orientováni.
FP: A jaký je váš pohled teologa?
Wolf: Jako teolog dobře vím, že nic se neděje bez Boží vůle, jako projev Božího pozitivního rozhodnutí, jde-li o dobro, nebo jako projev Božího dopuštění, jde-li o zlo. Zda "obnova" KTF slouží dobru či zlu, pozná se podle plodů v brzké době. Děkuji Bohu za 12 let existence dobrého díla Katolické teologické fakulty UK. Že jde o dobré dílo, o tom svědčí desítky katolických kněží, ochotných velkomyslně pracovat pro věc Ježíše Krista a jeho Církve, i stovky katolických laiků, kterým KTF poskytla pevný základ a spolehlivý kompas na cestu ideově zmateným časem.
Do budoucna se dívám se zvědavě optimistickým očekáváním, kudy si Pán dějin povede své věrné.
FP: Za totality jste se nebál přijmout sestru zakázaného novináře Ferdinanda Peroutky zpět do katolické církve. Nebál jste se otevřeně mluvit na jejím pohřbu. Farníci z pražské Hostivaře na vás s láskou vzpomínají jako na svého neohroženého pastýře z oné doby. Statečnost a vytrvalost jste prokázal i na KTF. Nyní je vám 65 let, nepomýšlíte na odchod do důchodu a návrat ke kněžské službě?
Wolf: V kněžské službě jsem stále. Pokud jde o můj věk, po nynějším rozšíření pedagogického sboru na KTF patřím k nejmladším řádným profesorům fakulty.
Prof.ThDr. Václav Wolf se narodil r. 1937 v Praze. Na kněze byl vysvěcen v r. 1960, působil v duchovenské službě na území Pražské arcidiecéze. V r. 1966 získal doktorát z teologie, v r. 1967 nastoupil jako odborný asistent na CMBF v Litioměřicích. V r. 1968 byl habilitován na Univerzitě v Mohuči, v letech 1971-77 působil jako docent filosofie a dogmatiky na CMBF. V letech 1977 - 79 byl z politických důvodů bez zaměstnání, od r. 1979 do r. 1989 byl v duchovenské službě na Praze 10. V r. 1990 byl jmenován řádným profesorem dogmatické teologie. V letech 1990 - 1997 působil jako děkan KTF UK.
Je členem několika mezinárodních teologických společností, publikoval desítky prací, zvláště v zahraničních teologických časopisech, v oborech filosofické a teologické antropologie, kristologie, eucharistické problematiky, mezináboženského dialogu. Přednášel na mnoha zahraničních univerzitách, kromě evropských také na univerzitách v Chile, Kolumbii, Peru, Japonsku, USA, Argentině a Austrálii.
