Bulharsko doufá, že návštěva papeže Jana Pavla II. definitivně ukončí roky spekulací o "bulharském napojení" v pokusu o atentát na papeže před 21 lety, píše agentura Reuters.

Turek Mehmet Ali Agça, který postřelil papeže 13. května 1981 na Svatopetrském náměstí, prohlásil, že sovětská KGB naverbovala bulharskou tajnou službu, aby zabila papeže kvůli jeho podpoře polského odborového hnutí Solidarita ohrožujícího panství Moskvy nad východní Evropou. Tři Turci a tři Bulhaři obvinění společně s Agçou byli osvobozeni kvůli nedostatku důkazů. Avšak bulharské spojení nebylo nikdy definitivně odstraněno.

"Čekali jsme 21 let, až bude tato nezasloužená poskvrna z Bulharska očištěna," řekl bulharský ministr zahraničí Solomon Pasi.

Papež, který přijede do Bulharska po krátké návštěvě Ázerbájdžánu, se zde nesetká s nepřátelstvím, s nímž se setkal v jiných pravoslavných zemích, avšak jeho čtyřdenní návštěva se uskuteční uprostřed dlouhotrvajícího rozdělení bulharské církve staré 1100 let. Bulharská široce sekularizovaná elita doufá zejména v politické dividendy plynoucí z návštěvy vůdce jedné miliardy římských katolíků.

"Jsem šťastný, že se tato návštěva uskuteční právě v roce, kdy očekáváme, že se staneme členy NATO, v roce, kdy zrychlujeme vstupní rozhovory s Evropskou unií ..., řekl Pasi v oblíbené televizní show. "Pouze papež tu tento rok chyběl a nyní přijíždí," řekl ministr.

Návštěva, která zavede papeže do historického Rilského kláštera za hlavním městem Sofií a do Plovdivu, bulharského druhého největšího města a domova většiny z 80.000 katolíků, je pro mladou reformní vládu bývalého krále převratnou. Simeon Sakskoburggotski zvolený v minulém roce, byl prvním premiérem od pádu komunistického režimu v roce 1989, který složil přísahu v parlamentu za přítomnosti pravoslavného patriarchy Maxima. Politici doufají, že papežova návštěva zvýší šance Bulharska, jednoho z nejchudších kandidátů přímo v západní sféře vlivu, na získání pozvání do NATO na listopadovém summitu v Praze.

Papež, který jednou popsal Bulharsko jako "zahradu východní Evropy", vyzval k udržení jeho kulturních, morálních a duchovních kořenů, i když hledí k Západu, řekl otec Menini, vatikánský velvyslanec v Sofii.

Aby se předešlo jakýmkoli incidentům během papežovy návštěvy, která začíná ve čtvrtek oficiálním přivítáním na hlavním sofijském náměstí, Bulharsko uvedlo do pohotovosti 27.000 policistů a papeže jich bude chránit na 6000.

Bezpečnostní opatření však rozzlobila prosté Bulhary a média obvinila místní představitele z toho, že jsou příliš zanícení. Úřady zrušily tradiční průvod dětí, studentů a učitelů v Sofii 24. května na oslavu cyriliky. Odloženy byly též večírky na oslavu ukončení studia středoškolských studentů a víkendové derby mezi nejpopulárnějšími sofijskými fotbalovými kluby a velkými rivaly Levským a CSKA.

Bulharská konzervativní pravoslavná církev, oslabená vnitřními střety, ke které se hlásí více než 80 procent z osmi miliónů Bulharů, papežovu návštěvu akceptovala, avšak ne s velkým nadšením. "Vítáme papeže v duchu tradiční bulharské pohostinnosti," řekl 87letý patriarcha Maxim, který se má v pátek s papežem setkat.

"Návštěva těžko překoná rozdíly mezi katolictvím a pravoslavím, avšak mohla by umožnit dialog. Voláme po dialogu," řekl představitel bulharské pravoslavné církve metropolita Gavrijil.

Od pádu komunismu byli pravoslavní kněží obviňováni z většího zájmu o pozemky než o posilování víry a budování záštit proti misionářům nových náboženství. Bulharská církev, která přežila století tureckého útlaku a desítky let ateistického komunismu, se rozdělila během posledních deseti let mezi přívržence patriarchy Maxima a odpůrce, kteří jej obviňují z toho, že byl poskokem starého režimu.

Rozdělení církve vedlo k růstu zklamání mezi Bulhary, kteří mají malou důvěru v politiky a začali pochybovat i o církvi. "Doufám, že papežova návštěva naučí naši (pravoslavnou ) církev, jak se má spojit. Rozdělení je opravdovou ostudou," říká důchodce Stojan Borisov z vesnice Kalojanovo jižně od Plovdivu, který je centrem katolické menšiny.

"Přál bych si, aby naši kněží byli jako ti katoličtí a začali něco dělat pro mladé, pro starší a pro chudé a nestarali se pouze o své vlastní záležitosti."