Rektor UK prof. ing. I. Wilhelm CSc převedl zodpovědnost za rozhodnutí o docentuře dr. Cardala na Vědeckou radu UK i přesto, že k tomu scházely zákonné důvody. Již jednou šla Cardalova kauza do Vědecké rady UK a to ze dvou důvodů:
1) nebylo vyjasněno, zda KTF UK byla v době Cardalovy habilitace oprávněná provádět habilitační řízení
2) Cardal nedodal na rektorát knižní podobu své habilitační práce. Vědecká rada UK v prvním kole hlasování Cardalův případ nerozhodla, protože, jak plyne ze zápisu VR UK, se nedohodla na důvodech, proč kandidátovi habilitaci neudělit.
Mezitím obě námitky, pro něž měla VR UK (a ne rektor sám) rozhodnout Cardalův případ, pominuly (právní způsobilost KTF UK k tomuto úkonu byla prokázána a Cardal dodal knižní podobu své práce). V souladu se zákonem měl o této věci tedy rozhodnout rektor UK na základě doporučení Vědecké rady KTF UK a odborných posudků Cardalových oponentů, ale přesto tak neučinil. Vzniká proto podezření, že dr. Cardal byl "vydán" Vědecké radě UK, z jejichž členů drtivá většina Cardalovu knihu ani nečetla, proto, aby byl "popraven".
Je zajímavé, že těsně před druhým kolem rozhodování o habilitaci dr. Cardala ve VR UK byl ve slovenském časopise M-Rosa publikován článek podepsaný jménem R.Cardala, který kritizoval české biskupy za postup vůči KTF UK. Cardal byl okamžitě vyzván kardinálem Vlkem, aby tuto záležitost vysvětlil a pohrozil mu, že zmaří jeho jmenování docentem křesťanské filosofie na KTF UK a že mu odebere kanonickou misi pro výuku na téže fakultě. Cardal kardinálovi Vlkovi dvakrát písemně odpověděl.
(Obsah obou dopisů má Magazín ChristNet.eu k dispozici - pozn. rob.)
Obavy dr. Cardala, ztělesněné pohrůžkou kardinála Vlka, se také záhy naplnily - jeho jmenování docentem bylo zmařeno a ani se s ním nepočítá jako s vyučujícím na KTF UK pro další akademický rok. Pro doplnění je třeba dodat, že dr. Cardal se den před rozhodnutím o jeho habilitaci ve Vědecké radě UK osobně setkal s rektorem Univerzity UK prof. ing. I. Wilhelmem CSc a sdělil mu své podezření o možném nátlaku na některé členy VR UK v jeho neprospěch.
Rektor Univerzity připustil, že hlasování by mohlo být
do určité míry zmanipulováno, ale minimalizoval toto
nebezpečí tím, že prý půjde maximálně o dva až
tři hlasy, které o udělení docentury jistě nebudou rozhodovat.
A hle, den poté se ukázalo, že o Cardalově docentuře rozhodly
právě ony tři hlasy, které scházely k tomu, aby jeho
habilitační řízení bylo zdárně završeno. Naznačené
údaje mohou o něčem svědčit. Jejich interpretaci přenechávám
účastníkům diskuze.
