Společné "morální minimum" pro současný svět v tradicích největších světových náboženství lze najít a je to třeba. Jsou o tom přesvědčeni jejich představitelé, kteří se včera na Pražském hradě sešli s prezidentem Václavem Havlem k diskusi o roli náboženství a globální odpovědnosti. Neshodují se plně pouze v tom, zda je reálné takový soubor hodnot prosadit do mezinárodního právního řádu a praxe.

Křesťané, muslimové, buddhisté i židé zastávají přes různosti víry zásadu úcty k Zemi a k životu na ní a jako za hodnoty uznávají například lásku, mír, soucit, toleranci a sebekázeň.

Jedním z důvodů pro "velkou duchovní koalici", k jejímuž vytvoření loni představitele nejrozšířenějších náboženství vyzval Václav Havel, je podle tibetského duchovního vůdce dalajlámy skutečnost, že se lidstvo dostatečně nevěnovalo péči o lidské srdce. "Tradice mohou být různé, hlavně musíme být sami schopni ocenit i ty druhé," poznamenal.

O nutnosti pohledu na "ty druhé" jako na "významné" hovořil také tajemník Úřadu mezináboženských vztahů při Světové radě církví Hans Ucko. "V dějinách se tak nedělo," upozornil. Řekl také, že principem duchovní koalice by mělo být vědomí "co jsme schopni udělat dohromady, nedělejme každý zvlášť".

Pro vytvoření morálního minima v mezinárodních i mezilidských vztazích se vyslovil rovněž pražský rabín Karol Sidon. "I bez vyhlídky, že se to prosadí do politické praxe," dodal.

Vůdčí osobnost irácké opozice šajch Muhammad Muhammad Alí vyzval k podpoře Iráčanů, aby skoncovali s diktátorským režimem ve své zemi. "Demokratické reformy, občanská společnost, lidská práva - to vše jsou hodnoty náboženské a islámské," ujistil.

Náboženství podle jeho názoru nemá hrát jen duchovní roli. Za důležitý moment, má-li náboženství působit v současném světě pozitivně, označil prosaditelnost jeho nároků.

Moderátor diskuse Tomáš Halík, katolický duchovní, vysokoškolský pedagog a veřejně angažovaný intelektuál, vidí jako jednu z úloh náboženství, aby nastavovalo zrcadlo. "Zlo se zrcadla bojí," poznamenal.