K navázání partnerského vztahu je třeba řádně se připravit. Žena i muž by měli ovládat určité specifické dovednosti, aby se mohli rozvíjet. Snažit se o rozkvět své duše, estetického cítění a zlepšování si života. Nejde o nic více než popsání pár drobných úkonů, které byly v tehdejších dobách u privilegovaných vrstev považovány za užitečné. Proto je dobré předem vysvětlit, že tyto rady se skutečně týkaly jen bohatších a vzdělaných lidí. Nikoli příslušníků nižších kast.

"Po dokončení svého vzdělání byste měl shromáždit všechny své peníze - bez ohledu na to, zda jste je získal darem, obchodem nebo dědictvím, koupit si přiměřený dům a žít životem dobře situovaného člověka."
Takto začíná kapitola věnovaná společenskému životu. Dům - základ života, místo setkávání, právě rozhovory s přáteli a opačným pohlavím patřili k oblíbeným činnostem tehdejší společnosti. Dnes je sice získání vlastního bydlení o dost složitější, ale přesto je jistě dobré, když se z domu stane prostor pro setkání.

Popis vybavení domu pokračuje detailním vyjmenování předmětů, jenž by neměly chybět v ložnici. Mezi ně patří: plivátko, klenotnice, stoleček na úschovu parfémů (to se stále týká pánského pokoje), několik dobrých knih a hrací deska s kostkami, tu je nejlepší položit na koberec.
"Vyčleňte rovněž místo na tkaní, řezbářství a jiná rozptýlení tohoto druhu."
Jistě. Je zde rozpor mezi poeticky popsaným prostorem starověkého Inda a dnešního svobodného mládence. Ale oběma neuškodilo pečovat o pořádek ve svých komnatách.

Rady ohledně hygieny jsou věcné. "Koupejte se denně, vonnou mastí se natírejte každý druhý den, mýdlo používejte každý třetí a holte se každý čtvrtý. Nic z toho nezanedbávejte a pravidelně odstraňujte pot z podpaží." Mnohá žena cestující přeplněnou tramvají by tuto radu s chutí předala ulepeným, upoceným a lehce páchnoucím mladíků, i když, pokud by byla ráznější povahy, přidala by několik drsnějších leč trefných poznámek.

Zbytek kapitoly věnující se společenskému životu pojednává o setkávání s přáteli a pořádání slavností. Dnešnímu člověku není potřeba radit v této oblasti. Jednak je k dispozici poměrně hustá síť zařízení, kde k těmto setkáním může docházet a navíc, program přátelského setkání se vyvíjí individuálně s potřebami sešlosti a vypitým alkoholem.

Žena by měla ovládat velké množství nejrůznějších umění. Zdaleka nemá zůstat jen u plotny, to v žádném případě. Souvisí to s rolí, kterou tehdejší bohatá vrstva ženě přikládala, neměla být "pouhou" hospodyní a matkou, ale i kultivovanou společnicí a samostatnou bytostí.
Důvod? "Pamatujte také na to, že se vám všechna tato umění budou znamenitě hodit, když z nějaké příčiny upadnete v nemilost svého muže. Tehdy si není třeba dělat starosti, protože šedesát čtyři umění a dovedností vám pomůže i v případě, kdy se ocitnete sama a bez pomoci v cizí zemi. Dokonce i ženy, které z těchto umění znají jen málo, jsou pro muže velmi přitažlivé a dosáhnou úspěchu ve všem, co si umíní."

Jak prosté. Žena, která si umí poradit bude jistě zajímavější než ufňukaná princeznička. Ale která jsou ta umění "šedesátičtverečna"? Například vaření, příprava nápojů, úprava interiérů, péče o zahradu, základy architektury, mineralogie, chemie, ale i ryze ženské záležitosti jako dobré oblečení, umění se správně nalíčit a hýčkat své tělo, ovšem řečnictví a dovednost jazyka se cení rovněž. Čistě praktické rady, proti kterým se nedá nic zásadního namítnout.

Je jistě možné vést spory o společenském vývoji v Indii, považovat Kamasutru za starodávnou knihu, která má k aktuálnosti daleko. Ovšem oblast mezilidských vztahů je živá stále, stále se lidé budou setkávat, poznávat a případně se rozhodnou, že svůj život půjdou společně.
Kamasutra jen nastiňuje část jejich možné cesty, nic více a nic méně.

K tématu již v Magazínu Christnet.eu vyšlo: Kamasutra, nedoceněná perla

odpovědný redaktor: Milan Kovář