Pražská obec vedená v ortodoxním duchu má v důsledku srpnových záplav pro sváteční i běžné obřady k dispozici jen Jubilejní a Vysokou synagogu. Neortodoxní slaví letos podzimní svátky při bohoslužbách značně netradičně - v propůjčeném Národním muzeu.
Na Jom kipur se usiluje o smíření rodiny, manželů či sousedů, jedni navštěvují druhé. Tradice vysvětluje půst na Den smíření, letos trvající do pondělního večera, jako úplné odříkání jídla, nápojů, umývání a další tělesné péče. Liturgie dne Jom kipur předepisuje Židům vyznání hříchů a v hledání usmíření s Bohem prosby o odpuštění hříchů.
Židé sice již zpřístupnili turistům Staronovou synagogu, ale bohoslužby se tam podle předsedy pražské obce Tomáše Jelínka budou moci konat zřejmě až za půl roku. Uzavřeny jsou zatím po záplavách rovněž objekty Židovského muzea. Například expozice v Pinkasově synagoze bude k vidění patrně nejdříve až za rok.
Bohoslužby se v posledních letech konají v Praze jak v ortodoxním, tak v konzervativním duchu. Ten je blízký některým kruhům amerického židovství a odlišuje se od uzavřenějšího judaismu, k němuž je orientován pražský rabín Karol Sidon.
Policie má nad synagogami a dalšími židovskými objekty podle dnešního vyjádření tiskového oddělení pražské správy trvale zvýšený dohled. V souvislosti s "vysokými svátky", nejvýznamnějšími dny v židovském roce, nepřijala v těchto dnech žádná zvláštní opatření, je však připravena v případě potřeby počty dohlížejících policistů zvýšit.
