Zpráva Kristus - dárce živé vody, která byla zveřejněna na oficiálním vatikánském serveru (www.vatican.va) 3. února 2003, hodnotí vztah křesťanství a hnutí New Age. Jeho autorem je Pracovní skupina pro nová náboženská hnutí.

Účelem zprávy je najít správný vztah mezi katolickou vírou a novými náboženskými hnutími, souhrnně nazývanými New Age. Tato hnutí prohlašují nastávající astronomický věk vodnáře za svou epochu, následující za věkem křesťanství ve znamení ryb. Vyvážené hodnocení příčin popularity tohoto nového hnutí i snaha o nalezení správného vztahu k prvkům nové spirituality je předností tohoto dokumentu.

"Ačkoli New Age je v mnohém reakcí na moderní kulturu, je zároveň do značné míry jejím dítětem," píše se v úvodní kapitole. Vyostřený individualismus, který není vyvážen žádnou vnější autoritou působí, že se lidé cítí stále méně svázáni s institucemi a ztrácejí ochotu respektovat oficiální rozhodnutí.

V dokumentu však převládá varovný tón: "Mezi naukami New Age je mnoho z toho, co církev vyhlásila za heterodoxní, a v posledku je tento proud dědicem starého gnosticismu, který provází křesťanství již od dob jeho vzniku." Nechybí však ani hodnocení New Age jako pozitivní výzvy křesťanům. "Lidé cítí, že křesťanství jim již nenabízí - a možná že tak nečinilo nikdy - něco, co skutečně potřebují." To, co lidi k tomuto hnutí přivádí, je často touha po pravé spiritualitě, po něčem, co se dotýká jejich srdcí, a po nalezení smyslu ve zmateném a často odcizeném světě. V kritickém přístupu New Age ke konzumnímu životu, materialismu a redukcionismu současné civilizace je cosi pozitivního.

Jak se postavit k výzvám, které nová hnutí staví před církev? "Členové Církve by měli činit dvě věci: zakořenit ještě pevněji v základech své víry a naslouchat často tichému volání lidských srdcí, které je vede na jiná místa, pokud nejsou uspokojeni v Církvi."

Často se také stává, že je za New Age označováno něco,co jím ve skutečnosti není, takže je třeba zkoumat, které z praktik a principů různých hnutí jsou pro křesťana nepřijatelné. Jako pomoc křesťanům, aby rozpoznali prvky tradice New Age a identifikovali ty, které nejsou v souladu s křesťanskou vírou, uvádí dokument následující otázky:
- je Bůh představován jako někdo, s kým můžeme mít vztah, nebo je to něco, co můžeme používat, či síla, kterou můžeme využít?
- hovoří se o jednom Ježíši Kristu, nebo o mnoha Kristech?
- je člověk vnímán jako jedna universální bytost, nebo existuje mnoho individuí?
- můžeme spasit sami sebe, nebo je spása Boží dar?
- je pravda něco, co vytváříme, nebo spíše co odkrýváme?
- hovoříme v modlitbě a meditaci k sobě, či Bohu?
- akceptuje se existence hříchu, či se odmítá něco takového připouštět?
- jsme nabádáni odmítat, či akceptovat utrpení a smrt?
- jsou sociální závazky hodnoceny pozitivně, či je to něco, čemu se vyhýbáme?
- je naše budoucnost ve hvězdách, nebo ji pomáháme vytvářet?

Neopravdovost New Age popisuje dokument jako pokušení odevzdanosti do bezmoci a neodpovědnosti v očekávání nového věku na rozdíl od aktivity, intelektuální nepřesvědčivost v řešení problematiky protikladů ve světě, import východních nauk a jejich reinterpretaci tak, aby byly přijatelné pro západního člověka, aniž by se pokoušel o pravý dialog - vše neevropské je dobré zejména proto, že je alternativní. Dále je otázkou, zda některé aspekty New Age propagují vlastní prospěch, nebo solidaritu s celým stvořením.

Závěrem jsou věřící zváni k setkání s Ježíšem, který je dárcem živé vody. Jako v podobenství o setkání s ženou u studny nám nabízí více, než jen uhašení naší dnešní žízně - vodu, po které nebudeme žíznit navěky. Poslední kapitola pak nabízí některé praktické kroky k udržení křesťanské víry tváří v tvář sílícímu vlivu New Age. Součástí dokumentu je i rozsáhlá doporučená literatura vztahující se k dané problematice.

Celý text v anglické verzi naleznete zde.