![]() |
Velvyslanec Pavel Jajtner s paní. Foto: Petr Chovanec |
Přestože je Vatikán jeden z nejmenších suverénních států světa, udržuje jako Svatý stolec diplomatické styky téměř se všemi zeměmi světa. Historie vztahů s naší republikou sahá až do roku 1919, kdy papežský nuncius ve Vídni navštívil Prahu a předal oficiální uznání nové republiky Svatým stolcem.
Rok poté již Československo mělo svého vyslance ve Vatikánu, byl jím historik Kamil Krofta. Přes několik roztržek a napětí uzavřel náš stát se Svatým stolcem roku 1928 smlouvu Modus vivendi, která určovala důležité zásady soužití. Dá se říci, že před druhou světovou válkou se vztahy mezi oběma státy dostaly na dobrou úroveň.
Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava byl papežský nuncius de facto vyhoštěn. Po válce, hlavně kvůli složité otázce Slovenského štátu, se vztahy mezi oběma zeměmi obnovovaly ponenáhlu. Jejich úplnému rozvinutí zabránily události února 1948. Nový nuncius byl nucen opustit Prahu, začaly nezákonné procesy s katolickou hierarchií i s běžnými věřícími.
![]() |
Velvyslanec při rozhovoru. Foto: Petr Chovanec |
Teprve po více jak 40 letech přijíždí do Prahy nový nuncius a také Česká republika (ČSFR) jmenuje svého prvního velvyslance, kterým se stává dr. František X. Halas. Po jeho misi, která překročila dobu obvyklou pro činnost velvyslanců v zahraničí nastoupil na jeho místo Martin Stropnický, a po něm nyní Pavel Jajtner.