Za týden jsou zde volby a celá rodina rozhodne o své budoucnosti. Před časem stát konečně uznal rodiny jako svůj základ a přidělil jim hlasovací právo. Ale jistě, tatínek s maminkou už nejsou dva hlasy, ale je jich rovnou sedm. Už volí za Honzíka, Aničku, Marušku, Pepíčka i nejmladší Lidušku. Není to skvělé? Stát přijal i tyto malé děti do svého lůna a uznal za vlastní. Konečně všichni pochopili smysl svého bytí, naplnit zemi.
A tak vznikly nové politické strany. O úspěch ve volebním klání se uchází Hnutí za děti v sociálních ústavech (HZDVSÚ), Strana romské menšiny (SRM), Katolické matky (KM) a dokonce i Strana pro život (SPŽ). Největší šance na úspěch má SRM a KM. Strana romské menšiny finančně podpořila mnohoženství, proto její voličská základna stále roste. Ve svém programu má snížení věkové hranice omezující sexuální styk a zavedení rovných sociálních dávek. Katolické matky naopak brojí za naprostý zákaz interrupcí i antikoncepce. Volební klání to bude jistě drsné, jde i o hlasy nemluvňat.
A samotní voliči? Hrají si na písku, skládají puzzle s motivy Strany pro život, barvitou fotografií, která zobrazuje okamžik početí. Avšak jsou i voliči přemýšliví, například osmiletá Anička pečlivě zvažuje, komu dá svůj hlas. Hnutí za děti v sociálních ústavech nabízí každému nedospělému voliči plyšového medvídka. Další strany útočí tvrdě, nabízí financování ročních nákladů na plínky pro batolata, vybudování dětského parlamentu a omezení práv rodičů, to by se týkalo zejména zrušení trestání dětí domácím vězením a zákazem sledování pohádek.
Posílení práv a statusu rodiny? Tak na toto si již nikdo nehraje. Opět jde jen o získání hlasů. Naše rodina pomalu dojídá oběd a vzpomíná na staré dobré časy, kdy ještě platilo, že volební právo bylo přímé, rovné a tajné.
