Hosty rozhovorů, které pořádala Křesťanská akademie a Ackerman Gemeinde, byli mimo jiné kardinál Miloslav Vlk, synodní senior ČCE Pavel Smetana, trevírský biskup Reinhard Marx a kněží i laici z obou stran česko-německé hranice.
V pátek se věnoval Dr. Jindřich Halama z Evangelické teologické fakulty otázce křesťanské etiky v postmoderní společnosti. Zdůraznil pravidla solidarity a subsidiarity, k nimž v poslední době přistupuje také pravidlo udržitelnosti, jako základní pilíře křesťanské etiky, kterou mohou sdílet také všichni lidé dobré vůle. V následné diskuzi naznačil prof. Tomáš Halík nutnost hledat v jednotlivých otázkách blízká stanoviska skupin stojících mimo církve a pokoušet se s nimi najít společnou řeč.
Další den přednesl svůj příspěvek prof. Paul Zulehner z vídeňské katolické univerzity. Soustředil se na otázku, co může nabídnout křesťanská menšina dnešní sekularizované společnosti. Z výzkumů, kterými se Zulehner léta zabývá, vyplynul překvapivý závěr, že i ti lidé, kteří se považují za nevěřící či dokonce ateisty zčásti požadují pro sebe a své bližní službu křesťanských rituálů - například křest dětí, svatbu, pohřeb. Při průzkumu očekávání návštěvníků bohoslužeb ve vídeňských kostelech se jako nejdůležitější ukázala touha po setkání s Bohem. Při porovnání s reálným stavem však toto očekávání nedochází kvalitního naplnění, naopak se lidé setkávají s moralizujícími promluvami, o které stojí nejméně. Zulehner tak navrhoval konkrétní kroky při obnově liturgického života farností.
Prof. Tomáš Halík se v následujícím příspěvku věnoval návrhům aspektů křesťanského životního stylu, který by měl přispět ke kultivaci duše Evropy, tolik zmiňované v rozhovorech o budoucnosti Evropské unie. Zcela konkrétně mohou křesťané přinést do společnosti jistou nonkonformitu, která spočívá ve svobodě jako opaku závislosti, v chudobě jako opaku hromadění, v radosti oproti křečovité zábavě moderního šoubyznysu, ve smyslu pro krásu jako opaku kýče a ideologické ilustrace, v tvořivosti jako alternativě k představě světa a společnosti jako stroje a v kultuře něžnosti oproti kultu násilí prosakujícímu skrze televizní obrazovky a plátna kin do reality.
Odpoledne se účastníci zamýšeleli v pracovních skupinách nad možnostmi služby církve jako modlitebního společenství či jako obhájce sociální spravedlnosti, nad výzvami současné doby křesťanské etice, apod. Nedělní setkání zakončil biskup Reinhard Marx mší svatou v klášterním kostele.
