Významný představitel českého katolického exilu, třiaosmdesátiletý jezuita Tomáš Špidlík, byl včera za zvláštní služby církvi jmenován kardinálem. Stal se jedním z 31 nových kardinálů, které ve Vatikánu jmenoval papež Jan Pavel II. Špidlík je považován za světově uznávanou autoritu v oboru spirituality křesťanského Východu, je rovněž pedagogem a autorem řady monografií a studií.

Po Miloslavu Vlkovi se stal v pořadí již 21. kardinálem jmenovaným z českých a moravských diecézí. Špidlík však pro svůj věk nebude moci hlasovat o případném novém papeži, protože toto právo se dotýká pouze kardinálů do 80 let.

Tomáš Špidlík žije již více než 50 let v Římě, kde působí také jako profesor na Gregoriánské univerzitě. Přednášel také na vysokých školách v Americe i Africe, ceněny jsou mimo jiné jeho schopnosti popularizovat výsledky bádání.

Jako třetí Slovan v celé historii katolické církve dával Špidlík duchovní cvičení (tzv. exercicie) i samotnému papeži a vatikánské kurii. Jeho hlas mohou posluchači slýchat i v hojně sledovaných promluvách pro českou sekci Vatikánského rozhlasu.

Zajímavostí je, že Špidlík byl jedním z lidí, kteří stáli v pozadí při rozhodnutí o tom, že velehradský sochař Otmar Oliva se bude podílet na výzdobě osobní kaple Jana Pavla II. v Apoštolském paláci ve Vatikánu. Oliva vytvořil kropenku, oltář se svícny, ambon, procesní kříž a papežský trůn. Posvátné hrůzy z významné práce ho prý zbavil právě Špidlík, když mu řekl: "Chlapče, najali si tě, tak se netrap a pracuj." Špidlík sám navrhl libreto pro velkolepou mozaikovou výzdobu kaple.

Tomáš Špidlík se narodil 17. prosince 1919 v Boskovicích na Moravě. Po maturitě (1938) začal studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a latinu. Když byly vysoké školy uzavřeny, vstoupil do noviciátu jezuitského řádu v Benešově. Po obsazení řeholního domu Němci dokončil studia na Velehradě. Po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze, a následně vyslán do Říma.

V roce 1951 začal Špidlík pracovat ve Vatikánském rozhlasu. O čtyři roky později složil doktorát na Papežském institutu východních studií, kde dodnes přednáší. Od roku 1984 je poradcem Kongregace pro svatořečení, později se stal i poradcem Kongregace pro východní církve. Je inspirátorem založení centra pro východní studia Centrum Aletti v Olomouci.

Špidlík je autorem celé řady knih, ať už odborných nebo populárních (například Ruská idea, jiný pohled na člověka, Spiritualita křesťanského východu či Prameny světla). V některých jeho dílech si přijdou na své ale i poněkud menší čtenáři (Bajky o moudré sově). Knihy píše Špidlík většinou ve francouzštině, někdy také v ruštině či italštině.

V roce 1998 mu prezident Václav Havel udělil za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Prvním kardinálem z českých a moravských diecézí byl jmenován Jan Očko z Vlašimi ve 14. století. V minulém století bylo jmenováno sedm kardinálů, například Josef Beran (1965), Štěpán Trochta (1969), František Tomášek (1976) či Miloslav Vlk (1994).