Seznamka
Síla této představy vést lid k Bohu stále působí. Tak jak to před léty v Londýně dalo najevo velké množství lidí, kteří nás následovali při oslavě tohoto svátku s komunitou brazilských věřících. Po celém světě zaznamenáváme podobné příběhy, zázračné nálezy a oddanost k Marii. Teologie může růst a vadnout s množstvím času, který věnuje Marii, ale je evidentní, že v lidové zbožnosti zůstává ústřední pro katolickou náboženskou praxi.
Existují dva základní přístupy k Marii. Jeden směřující ke zdůraznění její jedinečnosti cestou, ve které se odlišuje od zbytku lidstva. Druhý pohled jde cestou, která je pro Marii typická. Je to způsob, kdy reprezentuje lidskost. Mnoho článků na toto téma ukazuje, že ideálním by bylo sloučit obě dvě pozice. Marie se nemůže stát druhým Ježíšem, stejně nám nemůže být zcela podobná ve vší naší hříšnosti. Ale ani se od nás nemůže úplně odlišovat, pokud chceme zůstat věrni koncilu v Efesu, kde bylo o ní stanoveno, že je Theotokos. To znamená, že může být naprosto identická v každém ohledu se zbytkem lidstva.
A ať si odpovíme jakkoliv, kult mariánské zbožnosti po celém světě nám připomíná, že Maria je ta, která je chudá a na straně chudých. Zmínky v evangeliích o Marii často vyzdvihují její chudobu. Magnificat, narození jejího syna ve stáji nebo její zájem o to, aby novomanželé nemuseli být v rozpacích kvůli tomu, že nemají navíc žádné víno. Můžeme diskutovat o historičnosti některých z těchto příběhů, přesto všechny umisťují Marii do konkrétní sociální a teologické pozice. Poslední místo, kdy se objevuje v Janově evangeliu pod křížem, ukazuje na stejnou věc.
Argumentem může být i to, že se většina mariánských zjevení přihodila chudým lidem. Vyjmenujme několik případů: Juan Diego v Mexiku a Panna Marie Guadeloupská, uctívání objevené sošky v Brazílii, Bernadetta v Lourdech, děti ve Fatimě, Medugorje. Mimoto, tak jako objevení vzkříšeného Ježíše vždy vyvolalo misijní úsilí, tak se to děje i při zjevení naší Paní. Lidé jsou vedeni k prohlášení zvěstí. Juan Diego je poslán za biskupem, Bernadettě je sděleno, aby vyhlásila Neposkvrněné početí a tak dále. Zjevení se neobjevuje pro potěšení jednotlivce nebo jeho vyzdvižení.
Teologie osvobození a jiné podobné teologie, které vidí chudé jako prvořadou sílu evangelizace, jsou často odmítány jako marxisticky ovlivňované. Ale pokud já vím, neexistuje žádný dokument Magistéria obviňující Pannu Marii z kryptokomunismu. Dokonce i pokud chceme ignorovat přínos teologů mimo hranice západního světa, je obtížné nebrat vážně mariánská svědectví. Když si Marie vybírá učedníky pro evangelizaci, k šíření křesťanské zvěsti, neobrací se na bohaté nebo učené, ale na prosté a chudé, tak jak to dělal její syn.
Toto může naznačovat, že je třeba vážně mluvit o roli chudých při evangelizaci. Pokud oni byli důležití pro Ježíše i Pannu Marii, potom bychom se o ně měli také zajímat. Je nezbytné, aby chudí byli více než pouze pasivní příjemci evangelia. Těm, kteří žijí v chudobě, musí být umožněno sdílet své zkušenosti o Bohu, předat dále to, co dobrá zpráva znamená pro ně a pro ty, se kterými žijí. Existují již některé skupiny, které se snaží o usnadnění těchto pohledů, a je třeba je v tom všemožně podporovat a povzbuzovat.
Často je pro nás jednodušší si myslet že máme na všechno odpovědi. Přesto Lukášova Marie je přinejmenším ta, která uvažuje, naslouchá otázkám, ta která odpovídá s jistotou víry, ne s arogancí těch, kteří tyto otázky neberou vážně. Přiznat se o Vánocích k Ježíši, který se narodil, žil a zemřel jako chudý, neznamená zpívat slávu chudobě jako takové, nebo si dovolit nějakou formu morální nadřazenosti k chudým, ale je to výzva pro nás v našem blahobytu a našem přijímání systému, který způsobil tuto chudobu. Znamená to být zajedno s Marií, která uchovává tyto věci ve svém srdci.
(Marie, matka chudých - Tim Noble, The Month, 12/1996 - článek je přetištěn se svolením autora, překlad Jan Kirschner)
Angličan Tim Noble působil několik let v misiích v Brazilii. V současnosti žije v Praze.
