Již v minulém týdnu si mohli zájemci o koupi prohlédnout několik nemovitostí na internetu, která tam veřejně nabízí plzeňské biskupství k odprodeji. "Jde zatím o zkušební provoz," řekl mi na dotaz pracovník biskupství Miroslav Šimr, který nechtěl o prodeji s odkazem na tiskovou mluvčí dále hovořit.
Proto jsme se obrátili na tiskovou mluvčí plzeňského biskupství Alenu Ouředníkovou, která Magazínu ChristNet.eu k důvodům prodeje uvedla: "V současné době existuje v Diecézi plzeňské určité množství církevních objektů, které sice jsou majetkem římsko-katolické církve, ale nejsou součástí jejího života."
Jak dále Ouředníková uvedla, většinou se jedná o neřešené dědictví minulosti. Pro mnoho z těchto objektů, kterými jsou vlastníky farnosti, chybí finance na jejich údržbu, takže stavby chátrají.
Prodej má i další důvody. A tím nejhlavnějším je změna způsobu pastorace v diecézi. "Vzhledem k určitému zeštíhlování, kterým diecéze prochází a bude procházet, se dá předpokládat, že takovýchto objektů přibude. Zejména vzhledem k přechodu od plošné pastorace, kdy kněz objíždí množství malých farností roztroušených na velké ploše, k působení živých center, kde budou koncentrovány církevní aktivity," říkla mluvčí Alena Ouředníková.
Velmi často se v souvislosti s prodejem far hovoří o způsobu využití finančních prostředků, které z prodeje církev získá. K tomu mluvčí uvedla: "Finance, které prodej přinese, budou investovány tak, aby přinášely římskokatolické církvi dlouhodobý výnos, který umožní opravu dalších církevních památek, výnosy nebudou použity jako běžné provozní prostředky."
Kněží se nechtějí k prodávání majetku vyjadřovat
Rozeslali jsme osm e-mailu kněžím nejen z plzeňské diecéze s dotazem, zda jak se dívají na prodej far a církví vlastněných budov. Magazínu ChristNet.eu odpověděli pouze dva kněží, kteří schodně uvedli, že chtějí zůstat v anonymitě.
"Myslím, že je to správné rozhodnutí, které možná mělo přijít již mnohem dříve," napsal první kněz. Podle něj měly být objekty, kde bylo po vrácení jednoznačné, že je církev nebude využívat, ihned prodány.
Druhý kněz s prodejem také souhlasí, nicméně zdůrazňuje opatrnost při jednání s potencionálním zájemcem.
"Myslím si, že by si církev v případě farních budov měla ve smlouvě požadovat, aby zde po určitou dobu nebyly provozovány žádné zábavné podniky. Zbytečně by jí to mohlo kompromitovat," zdůraznil druhý respondent.
Prodávají se většinou staré domy
U většiny nabízených objektů je možné konstatovat zhoršený technický stav, který je v mnoha případech ovlivněn stářím budov či způsobem jejich využití. Tak například fara Halže prodávaná za 70.000 Kč přežila adaptaci pro potřeby útvaru pohraniční stráže.
V nabídce je ale například velmi dobře vypadající rodinný dům v obci Hora sv. Václava či statek ve Vřeskovicích.
"Foto, ceny a další údaje o farách, které se momentálně prodávají, lze najít na adrese: www.fary.net. Tam se také dozvíte, v jakém technickém stavu jsou konkrétní budovy," uvedla mluvčí odkaz s bližšími informacemi o prodeji.
Prodej církevních objektů je běžnou záležitostí
V případě prodeje far a církevním objektů v naší republice nejde o žádnou novinku. K podobnému kroku již sáhla například královehradecká diecéze, kde jsou prodávány farní budovy, kam se do budoucna nepočítá s příchodem nových kněží.
V cizině jde také o velmi běžnou věc. Tak například v Německu a Rakousku bylo v za posledních 20 let prodáno několik desítek církevník objektů a pozemků, které tamní církev nevyužívá.
V Německu pak odstartoval novou vlnu prodejů krach berlínské arcidiecéze, kdy jsou z peněz za prodej církevního majetku hrazeny dluhy způsobené špatným hospodařením v této arcidiecézi za posledních 10 let.

Seznamka
