Seznamka
"Komunisté si mysleli, že tady budou na věčné časy, tak katedrálu znárodnili a dali pod Správu Pražského hradu. Neudělali to však zákonem, ale vládním nařízením a nebylo to zapsáno v pozemkových knihách," připomněl podstatu problému Malý, který je proboštem metropolitní kapituly.
K někdejšímu pokusu kardinála Miloslava Vlka věnovat katedrálu "národu", řekl dnes Malý, že to bylo dobře míněno jako gesto, že však něco podobného nelze právně podchytit. I v soudním sporu jde o jasné definování majetkoprávních vztahů.
"Katedrála nemůže patřit národu, národ nemůže nic vlastnit; může respektovat místo a mít k němu vztah, ale vlastnické vztahy se odehrávají vůči fyzické nebo právnické osobě," poznamenal biskup.
Pokud by podle něj bylo jasně řečeno, že vládní nařízení neměnilo majetkoprávní statut, nic by se nyní neměnilo - katedrálu by mohli turisté i nadále obdivovat jako kulturní památku. "Pro věřící je to ovšem především bohoslužebné místo," dodal.
V souvislosti se sporem o katedrálu sv. Víta musí obvodní soud pro Prahu 1 znovu zkoumat, zda jsou tři ze čtyř žalobců oprávněni žalovat stát o katedrálu sv. Víta a přilehlé nemovitosti. Uložil mu to odvolací senát pražského městského soudu. Zrušil tak rozhodnutí soudkyně nižšího soudu, která zastavila řízení v případech, kde žalobu podal Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u sv. Víta a Pražská proboštská benefice Metropolitního dómu. Nemají podle ní právní subjektivitu.
"Nyní ji již opravdu nemají, ale soud musí znovu prozkoumat otázku, od jakého data," řekl včera agentuře ČTK předseda odvolacího senátu Vladimír Fučík.
Podle Fučíka je však třeba zkoumat, zda tyto instituce ztratily právní subjektivitu příkazem ministra kultury z prosince 2001, pak by neměly žádného právního nástupce, či již rozhodnutím kardinála Miloslava Vlka z května 2001. Tehdy kardinál některé subjekty sloučil podle kanonického práva, čímž vznikli jejich právní nástupci. A ti by dnes mohli být oprávněni stát žalovat.
Kardinál podle Fučíka sloučil Katolický kostel Všech svatých s Metropolitní kapitulou u sv. Víta, která nyní žádá katedrálu. Mohla by tak u soudu žádat i nemovitosti, které nyní požaduje Katolický kostel Všech svatých. Kardinál dále sloučil a poté nechal zaniknout Katolický metropolitní kostel u sv. Víta a Pražskou proboštskou benefici Metropolitního dómu. Jejich majetek a pohledávky přešly podle rozhodnutí kardinála na Kolegiátní kapitulu Všech svatých na Hradě Pražském. Tato středověká církevní instituce by se tak mohla stát druhým žalobcem státu. Při tom předmět řízení, tedy požadované nemovitosti, by se podle Fučíka nijak neměnil.
Soudkyně z Prahy 1 Libuše Fritzová ponechala v řízení pouze Metropolitní kapitulu u sv. Víta, která se chce soudit přímo o svatovítskou katedrálu s pozemkem a o věž u chrámu sv. Víta s pozemkem. Zbylé tři subjekty podle ní nejsou evidovány v rejstříku církevních právnických osob, a tudíž nemohou vystupovat před soudem. "V tomto okamžiku nemají právní subjektivitu," zdůvodnila již dříve své rozhodnutí Fritzová.
Podle některých odborníků brzdí vyřízení sporu neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem, která má dořešit vzájemné vztahy státu a církve. Loni smlouvu neschválila Poslanecká sněmovna, minulý týden se k jejímu návrhu kriticky vyjádřil prezident Václav Klaus. Mimo jiné se mu nelíbí část o zřizování církevních právnických osob.
Někteří právníci namítají, že další zdržování podpisu smlouvy, zkomplikuje nejen spor o katedrálu, ale i řadu dalších církevních restitučních sporů. "Mělo by být vyjasněno, kdo zřizuje a ruší církevní instituce, zda stát, či církev," uvedl pro agenturu ČTK jeden z právníků.
Článek vychází ze zpravodajství agentury ČTK.
