Český stát registruje 25 církví a náboženských společností. Čtyři z nich - Křesťanská společenství, Obec křesťanů, hinduisté a hnutí Hare Kršna - získaly registraci podle nového zákona v roce 2002. Ministerstvo kultury nyní přijalo návrh na registraci Ústředí muslimských obcí. Na vyjádření má úřad několik týdnů.

Muslimové v českých zemích dosud svou soukromou činnost podle religionisty Zdeňka Vojtíška vyvíjejí za pomoci nadací a občanských sdružení - subjektů, které mohou vstupovat do právních vztahů. Počet muslimů se odhaduje na více než 10.000, ale společného náboženského života se účastní zřejmě méně než 2000 lidí, většinou cizinců; českých vyznavačů islámu je pár stovek.

Po registraci prvního stupně, k níž museli podle nového zákona shromáždit 300 podpisů a doložit další předepsané skutečnosti, by měli muslimové právní postavení náboženské společnosti. Předchozí zákon požadoval 10.000 podpisů.

Podání návrhu na ministerstvo potvrdil představitel Islámské nadace v Praze Vladimír Sáňka, fakticky stojící v čele ústředí. Výsledek však nechtěl předjímat. Někdejší předseda Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací Mohamed Ali Šilhavý, bývalý třebíčský gymnaziální učitel, před několika lety řekl, že požadovaný počet 10.000 členů mají. Nechtěli však podle něj na základě tehdy dosud platného "komunistického zákona" podávat seznam s adresami a rodnými čísly.

Muslimy stát uznával jen během druhé světové války, jinak o uznání neusilovali, nebo usilovali marně. Obec mohli sice vytvořit na českém území v roce 1912, kdy zákon uznal také islám za státní náboženství. Ustavující schůze "Moslimské náboženské obce pro Československo" se však sešla až v roce 1934.

Tehdejší nepřipravenost k právnicky přesnému jednání s úřady i vnitřní zápasy o orientaci obce (a podle Vojtíška možná i iracionální obavy úřadů z organizovaných muslimů) však byly příčinou, proč muslimy stát neuznal. Registraci protektorátní vlády z roku 1941 zrušily pak po válce Benešovy dekrety.

Za komunismu se duchovní život muslimů odehrával hlavně v soukromí. Pokus o registraci kolem roku 1968 také nevyšel.

Ústředí muslimských náboženských obcí vzniklo v roce 1991. V roce 1998 byla v Brně otevřena mešita a o rok později Islámské centrum v Praze, které provozuje osvětovou činnost, výuku arabštiny, čtení koránu, programy pro děti a další setkávání i pomoc v uprchlických táborech. Při pátečních bohoslužbách se schází i několik stovek účastníků.

Na počátku roku 1996 usiloval o výstavbu mešity starosta Teplic. Zastupitelstvo záměr zamítlo z obavy ze šíření islámu, který označilo za militantní náboženství. Protestovaly i tradiční české církve. Stavbu chtěli financovat podnikatelé z Dubaje ve Spojených arabských emirátech, od plánu však nakonec ustoupili.

Počátkem letošního roku se hovořilo o výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku. Lidé, kteří byli proti, nejčastěji tvrdili, že se obávají hrozby terorismu a odlišné náboženské ideologie. Záměr vzbudil nedůvěru i mezi zástupci islámské komunity v Česku - Sáňka nepovažoval Orlovou za vhodné místo. Když pak vyšlo najevo, že Islámský svaz se sídlem v Saúdské Arábii, který ji měl financovat, neexistuje, z projektu sešlo.