Podle tradice bylo poutní místo Mariazell založeno 21.12.1157.

Mariazell (A): Letopočet 1200, uvedený na hlavním portále baziliky, lze pokládat za rok zahájení stavby románské kaple, kterou postavil hrabě Jindřich Vladislav Moravský z vděčnosti za uzdravení z těžké nemoci. První písemná zmínka o "Celle" (cella latinsky komůrka, kaplička, cela) pochází z roku 1243.

Legenda vypráví o vzniku poutního místo takto:
Opat Otker z benediktinského kláštera St. Lambrecht vyslal v roce 1157 mnicha jménem Magnus do okolí dnešního Mariazell, které klášteru náleželo. Mnich Magnus měl pečovat o duchovní život tamních obyvatel. S dovolením opata si na svou cestu vzal sošku Panny Marie z lipového dřeva. Večer 21.12. roku 1157 mu cestu zatarasil skalní blok. Magnus se obrátil s modlitbou k Panně Marii, na jejíž přímluvu se skála rozestoupila a on mohl pokračovat v cestě. Když dorazil k cíli, postavil sošku Madony na pařez a vybudoval si celu (německy Zelle), která mu sloužila zároveň jako kaple i jako přístřeší. "Maria v cele" dala místu název a stala se vyhledávaným cílem poutníků.

Uherský král Ludvík Velký dal v roce 1370 postavit dodnes zachovanou kapli, jako poděkování za vítězství nad nepřáteli křesťanské víry na východě. Kolem roku 1400 jsou zmiňovány obchody, v nichž si poutníci mohli kupovat votivní předměty a kolem poloviny tisíciletí je již Mariazell známé jako mezinárodní poutní místo. Poutníci přicházeli na toto mariánské poutní místo ve Štýrsku z Bavorska, Čech a Moravy, Francie, Itálie, Chorvatska, Polska, Německa a Švýcarska. Největší počet poutníků přicházel především z Rakouska a Maďarska.

Nový rozkvět zaznamenává Mariazell v době baroka a stává se jakýmsi centrálním poutním místem Podunajské monarchie a Habsburského domu a součástí významné duchovní tradice a duše národů střední Evropy. Dosavadní gotický chrám už nestačil přívalu poutníků, a proto se opat Benedikt Pierin z benediktinského kláštera St. Lambrecht, do jehož působnosti poutní místo náleželo, rozhodl zahájit mohutnou přestavbu v barokním stylu (1644 - 1683). Právě z doby barokní přestavby pochází dnešní charakteristická podoba poutního chrámu.

V roce 1948 bylo Mariazell povýšeno na město, za což vděčí především svému duchovnímu a kulturnímu významu v rámci nejen Rakouska, ale i celé střední Evropy.
Po pádu tzv. železné opony se opět výrazně zvýšil počet poutníků, kteří tak navazují na generace svých předků, jejichž cílem byla milostná soška Matky Boží, která je od věků nazývána "Magna Mater Austriae", "Mater Gentium Slavorum" a "Mater Hungarorum".

Bližší informace nabízí internetová adresa http://www.mariazell.at (v němčině).