Sociologové nazývají nezamýšlený důsledek jednání, který se mění v opak toho, co bylo původně zamýšleno, výstižně jako bumerangový efekt. Jako bumerang se jednání s jeho důsledky obrací proti tomu, kdo ho naplánoval a uvedl do pohybu. Znali ho už bibličtí pisatelé a shrnuli v krátkých a výstižných příslovích, která se později stala bohatstvím lidové moudrosti. Asi nejznámější je toto: Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí. (Př 26,27) Ve starozákonních novelách bumerangový efekt často slouží jako vtipná pointa, která nečekaně zvrátí tok vyprávění ústícího k tragédii v radostný závěr. Jeho šokující účinnost funguje jako mravní princip, který po právu trestá zloduchy a odměňuje nevinné.
Nejznámější starozákonní příklad bumerangového efektu je nepochybně vyprávění o židovské dívce Ester a královském služebníku Hamanovi. Oba se dočkali podobného údělu, neboť oba byli perským králem Achašvéróšem povýšeni – Ester se stala královnou a Haman vysoce postaveným velmožem. Oba však toto své postavení využili k opačným účelům – Haman k vyhlazení Židů v Persii, Ester k jejich záchraně. V novele Ester čteme, že Haman nenáviděl Židy kvůli jejich odstupu, který si drželi od světských autorit a politických funkcionářů Persie. První a poslední autorita, kterou nosili v mysli a srdci, byl Hospodin, Pán pánů a Bůh bohů.
Ovšem více než všechny ostatní Haman mezi Židy nenáviděl Esteřina strýce Mordokaje. Zejména jeho odstup nesl jako osobní selhání a urážku své pýchy. Když Haman vyčerpal prostředky, jak Mordokaje přimět ke zbožnému opěvování jeho ambiciózního ega, pomluvil Židy u krále jako ty, kteří jsou nebezpeční, neposlušní a ekonomicky proděleční. Vymohl si na králi svolení k jejich vyhubení a dostal ho (Ester 3,8-11). Haman ovšem nevěděl o jedné události, která se přihodila Mordokajovi a která později zcela obrátila vývoj událostí na ruby. Mordokaj totiž náhodou vyslechl rozhovor dvou osobních strážců krále, kteří ho chtěli zavraždit a sami se zmocnit trůnu.
Ester krále Mordokajovým jménem varovala, ten věc vyšetřil, strážce pověsil na kůl a Mordokajovo jméno dal zapsat do královské kroniky, aniž by se mu odměnil. Odměnu dostal později a větší, než čekal. Král měl jednu noc těžké spaní a dal si předčítat z kroniky o událostech, které se staly po dobu jeho vlády, včetně té poslední. Odměnil Mordokaje poctou hodnou krále: oblékl jej do svého šatu, posadil ho na svého koně, dal mu královskou korunu a Haman ho musel provázet ulicemi města. Ale tímto Hamanovým pokořením se bumerangový efekt dal teprve do pohybu.
Když se vrátili z města, byl Haman pozván na hostinu pořádanou královnou Ester, kde králi veřejně oznámila, že Haman naplánoval vyhubit její lid. A jaký byl konec? Jako let bumerangu. Vrátil se na místo hodu a zasáhl toho, kdo ho hodil. Nezemřel Mordokaj ani Židé v Persii, ale zloduch Haman.
Jaké z toho vyplývá poučení? Sociolog by tu právem zahlédl dvě zkušenosti, které jsou v novele Ester zjevné:
1. Jednak by viděl situaci židovské menšiny vydané politickým zájmům a kulturním podmínkám Persie jako odcizující, ohroženou a znevýhodněnou.
Podobnou zkušenost mají i dnes jiné menšiny, např. Kurdové v Iráku, Maďaři na Slovensku nebo Romové v Čechách.
2. A jednak by v novele rozpoznal mravní princip spravedlivé odplaty tomu, kdo se záměrně, vědomě, plánovitě a soustavně chystá ublížit a uškodit nevinnému. Bumerangový efekt coby mravní princip odplaty a trestu naneštěstí není funkční pokaždé tam, kde dojde k bezpráví. Přesto podle svých pravidel funguje a na základě trestu slouží k ozdravení a nápravě smýšlení jednotlivce i společnosti.