Pouze tři hlavní body měl dvoudenní program 103. zahraniční cesty papeže Jana Pavla II., která vedla do Švýcarska: sobotní setkání s mladými, nedělní mši v Bernu a před nedělním návratem setkání s bývalými členy Švýcarské gardy. Tato cesta proběhla po osmiměsíční přestávce a nepotvrdily se tedy spekulace médií, že návštěva Slovenska v září loňského roku byla papežovou poslední zahraniční cestou.

V sobotu se Svatý otec setkal s mladými

Papež přistál v sobotu na vojenském letišti Payern, které je vzdáleno asi 50 km od Bernu. Novinkou v jeho doprovodu byli podle webu Radia Vatikán čtyři švýcarští gardisté jako výraz vděčnosti na téměř pět set let služby gardy po boku papeže.

Už při pozdravu na letišti Jan Pavel II. vyjádřil respekt vůči křesťanům jiných vyznání, kterých je ve Švýcarsku kolem 40 procent: "S respektem myslím i na křesťany jiných vyznání a na všechny lidi dobré vůle, kteří v této zemi působí," uvedl. Švýcarský prezident Joseph Deiss pak v projevu na letišti připomněl, že naposledy navštívil papež jeho zemi před 20 lety. "Vatikán a Švýcarsko spojuje společná síla: oba provádějí aktivní mírovou politiku," řekl.

Vyvrcholením prvního dne jeho bylo setkání s mladými věřícími, kterých přišlo na zimní stadion v Bernu kolem 12.000 nejen ze Švýcarska, ale i z dalších zemí. Papeže, který byl usazen v kolečkovém křesle, při příchodu přivítali desetiminutovým potleskem. Před mladými věřícími vzpomínal na své mládí, kdy hojně sportoval a hrál divadlo, i na válečné utrpení v jeho rodném Polsku. Setkání s mladými bývají častou součástí apoštolských cest.

Počet věřících na nedělní mši předčil očekávání

Na nedělní mši na Allmendské pláni se sjelo téměř 70.000 věřících ze všech švýcarských kantonů a ze zahraničí. Mezi příchozími byly vidět i děti oblečené do tradičních krojů z jižního Polska, papežova rodiště. Návštěva mše podle agentur předčila očekávání pořadatelů, kteří počítali nejvýše s 50.000 účastníky.

Papež v homilii zdůraznil nutnost úcty k člověku: "V každé lidské bytosti se zrcadlí Boží obraz. Zde je nejhlubší pravda o člověku, která nesmí být v žádném případě popírána nebo znásilňována. Každá urážka způsobená člověku se nakonec ukáže jako urážka jeho Stvořitele. Švýcarsko má velkou tradici v úctě k člověku. Je to tradice, která stojí pod znamením kříže: Červeného kříže!"

Papež přijel k oltáři v otevřeném papamobilu a podle agentur vypadal díky nové léčbě mnohem méně unavený než při své poslední cestě na Slovensko.

Před večerním odletem do Itálie se Jan Pavel II. sešel s bývalými členy své slavné švýcarské gardy, jejíž příslušníci od roku 1505 zajišťují bezpečnost Vatikánu. Ocenil jejich službu a řekl, že dělají čest své vlasti. V současné době střeží budovy Vatikánu 110 gardistů.

Švýcarsko normalizovalo diplomatické vztahy s Vatikánem

Švýcarská vláda se rozhodla během papežovy návštěvy normalizovat diplomatické vztahy s Vatikánem. Do funkce velvyslance byl povýšen Hansrudolf Hoffman, který působí ve Vatikánu od roku 1991, ale jen jako reprezentant zvláštní mise. Funkci ambasadora dosud vykonával švýcarský velvyslanec v Praze.

Předseda Federální rady k tomu v úvodu návštěvy řekl: "V zemi, ve které je demokracie a kulturní různorodost hluboce zakořeněna v její tradici, je přirozené, že se názory ohledně některých Vašich učení a instrukcí mohou rozcházet. Každý však uznává, že nás tímto způsobem vedete k uvažování o klíčových otázkách naší společnosti." Jmenování velvyslance vyvolalo nespokojenost protestantských církví, podle nichž se tím jedna církev vyvyšuje nad ostatní.

Celou návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření. Na letišti ho směli uvítat pouze vládní představitelé, vláda povolala k papežově ochraně přes tisíc policistů, vojáků a příslušníků protiteroristických jednotek. Ti museli v sobotu večer blokovat zhruba 300 demonstrantů samozvané Protipapežské aliance, kteří v době setkání s mládeží na jiném místě v Bernu nahlas kritizovali "fundamentalistické" názory Jana Pavla II.

Ve Švýcarsku je patrná velká tendence k nezávislosti, která se projevuje i v církevním uspořádání. Švýcarsko je rozděleno do pěti diecézí, každá podléhá přímo Svatému Stolci a neexistuje žádná švýcarská církevní provincie, tj. arcibiskupství a biskupská konference je pouze poradním a koordinačním orgánem. Další církevní územní jednotkou jsou dvě opatství – P. Marie v Einsideln a Sv. Mořic, které jsou rovněž podřízeny přímo Svatému Stolci.

Připraveno s použitím materiálů ČTK a Rádia Vatikán.